Tchaj-wan ekvivalentem Ukrajiny: Čína by mohla využít ukrajinské krize

Demokratický Tchaj-wan se již dlouhodobě obává pohlcení komunistickým Pekingem, který se zavázal, že bude-li to pokládat za nutné, využije k získání svobodné ostrovní demokracie vojenskou sílu. Zatímco Tchajwanci bedlivě sledují, jak ruská vojska proudí na Ukrajinu, narůstá v nich znepokojení nad jejich vlastní budoucností. Odvaha Ukrajinců, jakož i drsná realita osamělého boje o život v této zemi, vyvolala u mnoha Tchajwanců naléhavý pocit, že je nezbytně nutné posílit defenzivní schopnost ostrova.

Paralela Tchaj-wanu s Ukrajinou

Stejně jako mnoho lidí po celém světě, i Tchajwanci byli zprávami o ukrajinské krizi a bezostyšným ignorováním globálních pravidel ze strany Ruska, hluboce zasaženi. Pro mnoho Tchajwanců představuje navíc napadení Ukrajiny mimořádně citlivou záležitost. Vyvolává obavy, že právě ruská invaze by mohla být bodem zlomu ve světovém řádu, který by nastolil novou éru, v níž by autokraté dostali volnější ruku. Pro mnohé obyvatele tohoto 23milionového ostrova je paralela Tchaj-wanu s Ukrajinou zcela evidentní.

Tchaj-wan, stejně jako Ukrajina, již dlouho pobývá ve stínu svého mocného a dominantního souseda. Jak čínský vůdce Si Ťin-pching, tak ruský prezident Vladimir Putin, se při zdůvodňování svých současných územních nároků odvolávají na nacionalistické historické narativy.

Čínská vláda navíc v posledních letech značně zintenzivnila varování adresovaná Tchaj-wanu, aby se nesnažil o získání institucionální nezávislosti na Číně. Podobně jako Putin hrozil potrestat Ukrajinu, pokud by se pokoušela posílit své mezinárodní vztahy se Západem. A to například tím, že by vstoupila do Severoatlantické aliance. Považuje Tchaj-wan za nedílnou součást Číny a v nevyřčené smlouvě s nacionalistickými obyvateli země i slíbila opětné připojení ostrova.

Číňané budují invazní flotilu

Invaze Ukrajiny tak na Tchaj-wanu opět rozpoutala žhavé diskuse o bezpečnosti ostrova. Vzhledem k tomu, že jej většina zemí neuznává jako suverénní stát, je Tchaj-wan do jisté míry zranitelnější než Ukrajina. Na rozdíl od Ukrajiny, která není oficiálním členem NATO, má však Tchaj-wan v případě napadení, zastání Washingtonu.

Na základě ustanovení zákona o vztazích s Tchaj-wanem se Washington zavázal poskytnout ostrovu, v případě nepřátelských operací, nezbytné zdroje pro udržení jeho samostatnosti. Avšak tento pakt se netýká vojenské intervence USA ani poskytnutí konzultantů či zpravodajských služeb. Jaké například USA v současné době poskytuje členským státům NATO, sousedícím s Ukrajinou a Ruskem.

V posledních letech narůstá agresivní rétorika vůči ostrovu ze strany čínských úřadů a nezůstává jen u ní. Stále častěji narušují letadla komunistického režimu vzdušný prostor ostrova, čímž zvyšují napětí. Navíc jsou v Říši středu budována velká výsadková plavidla a je zjevné, že Čína připravuje ozbrojené síly na případnou invazi na Tchaj-Wan.

Protikladné názory veřejnosti

V několika tchajwanských televizních a diskusních pořadech někteří odborníci uvedli, že by Peking mohl využít nepozornosti Západu k zesílení tlaku na Tchaj-wan. Jiní vyjádřili obavy, že nedostatečná reakce Západu na ruskou invazi by mohla osmělit čínské představitele k ráznějším krokům. Mnoho odborníků však zastává názor, že tyto řeči jen vyvolávají mezi veřejností zbytečnou paniku.

Bez ohledu na možné dopady ukrajinské krize, považuje mnoho Tchajwanců za nutné, aby se Tchaj-wan více osamostatnil a z nešťastné situace pro ně plyne ponaučení; nespoléhat se na pomoc ostatních států. Pro mnohé další obyvatele Tchaj-wanu válka na Ukrajině posílila přijetí demokratických hodnot ostrova. Najdou se i však tací, kteří si z ruské invaze odnesli zcela jiné poselství a považují invazi za strašlivý důkaz toho, že trpělivost mocnějších zemí by neměla být pokoušena.

Říkají, že vláda by se spíše než o vztahy se Spojenými státy měla snažit zlepšit své vztahy s Pekingem, aby se tak vyhnula válce. Přestože Peking nyní pravidelně vysílá k Tchaj-wanu válečná letadla, nic nenasvědčuje tomu, že by se útok na ostrov blížil. Největší obavy odborníků plynou z případných nehod, například srážky vojenských letadel, které by mohly vést k neúmyslnému rozpoutání války.

Čína není Rusko

Pod Putinovým vedením Rusko opakovaně vysílalo své ozbrojené složky do zahraničních bojových misí v různých zemích, včetně Gruzie, Sýrie a Ukrajiny. Zároveň také podnikalo rozsáhlé vojenské intervence proti jiným státům. Naposledy proti Kazachstánu, i když v tomto případě na pozvání jeho prezidenta. Moskva rovněž aktivně podporovala ozbrojené skupiny a milice v některých z těchto a dalších zemí.

Ačkoli Čína v posledních letech také poněkud aktivně a razantně využívá své ozbrojené síly za hranicemi svého teritoria, Peking se zatím rozsáhlým bojovým operacím spíše vyhýbá. V okolí svých hranic se však Čína zapojila do četných provokací, konfrontací a dokonce i menších násilných střetů. Na rozdíl od Ruska se však Čína od invaze Vietnamu v roce 1979 zdržovala masivních vojenských intervencí, invazí či okupací jiných zemí.

Nejpočetnější nasazení čínských vojáků v zahraničí, od skončení studené války, se uskutečnilo v rámci mírových misí OSN. Zatímco Rusko má za svými hranicemi více než 20 oficiálních a mnoho neoficiálních vojenských základen, Čína má k dnešnímu dni pouze jednu oficiální vojenskou základnu na cizím území, a to v Džibutsku. A pak také hrstku dalších základen, které však oficiálně nepřiznává.

Na rozdíl od Ukrajiny, která má s Ruskem pozemní hranici, je Tchaj-wan od pevninské Číny oddělen širokou vodní plochou, což poněkud znesnadňuje případnou invazi. Ovšem i přesto, že žádné bezprostřední nebezpečí Tchaj-wanu prozatím nehrozí, vyzvala prezidentka Tsai Ing-wen, v souvislosti s ruskou invazí, ke zvýšené ostražitosti vůči pohybům čínské válečné techniky. Dál také nařídila všem bezpečnostním a vojenským jednotkám, aby včas varovaly před děním v okolí Tchajwanské úžiny. Částečně i proto, aby uklidnila veřejnost.

Jaké jsou podle vás šance útoku Číny na Tchaj-wan?

Zdroj: ForeignAffairs, TheAtlantic, Wikipedia