Turecká armáda je druhá nejpočetnější v NATO. Za poslední léta prošla obrovskou proměnou

V moderní turecké historii měla armáda vždy velmi významné postavení. Také zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk byl původem voják, a tak armádní síly vždy garantovaly to, na čem Turecko postavil. Byly velmi silné a znamenaly prestiž. Turecká armáda se zapojila i do některých konfliktů a několika domácích převratů. Její vojáci působili v oficiálních zahraničních misích NATO nebo jako mírové síly pod hlavičkou OSN.

Bojovat musely po vzniku Turecka

Od svého vzniku byla turecká armáda zapojena do několika vnitřních a vnějších konfliktů. Protože některé státy si po rozpadu Osmanské říše odtrhly sporná území, Turci si je chtěli vybojovat zpět. Již ve 20. a 30. letech začala na jejich území i povstání Kurdů, se kterými se turecká armáda potýká dodnes. V Turecku je z větší části řečeno velmi kulantně eliminovala, často za cenu velkých obětí. Ovšem nyní jsou jí trnem v oku kurdské nezávislé enklávy v Sýrii a Iráku.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Do druhé světové války se Turecko příliš nezapojilo, jen na konci vyhlásilo formálně válku Německu a Japonsku. Turecká brigáda se ale po boku USA účastnila války v Koreji a země se stala, vzhledem ke svému strategickému umístění, důležitým členem NATO.

V roce 1974 násilím obsadila část Kypru, což zhoršilo již tak dlouhodobě špatné vztahy s dalším členem NATO – Řeckem. Napětí mezi státy trvá dodnes. Turečtí vojáci se zúčastnili i misí na Balkáně nebo v Afghánistánu, turecké síly pomáhaly třeba v Libyi či Ázerbájdžánu a obsadily severní Sýrii v době bojů s Islámským státem.

Erdoğan vliv armády omezil

Armáda patřila k jakýmsi ochráncům demokratického vývoje Turecka, a pokud se od tohoto směru politici začali odvracet, neváhala uskutečnit puč. To se stalo v roce 1960, 1971 i dalších obdobích. Vše se změnilo v roce 2016, kdy se část vojska snažila svrhnout autoritářského prezidenta Recepa Erdoğana. To se však nepovedlo a následně to vedlo k jeho rozsáhlým čistkám v důstojnickém sboru včetně drakonických trestů.

Podle současných údajů má armáda 355 tisíc aktivních vojáků a 380 tisíc záložníků. Může se opřít ještě o polovojenské složky, jako je Pobřežní stráž či četnictvo, které mají 168 tisíc členů. Podle žebříčků je tak turecká armáda nejen druhá nejpočetnější v NATO, ale 15. nejpočetnější na světě.

iZdroj fotografie: U.S. Army / Public Domain

Existuje zde povinná vojenská služba, ale řada Turků se z ní může po měsíčním kurzu vykoupit. Na obranu ročně Turecko vynakládá kolem 19 miliard dolarů (418 miliard Kč). V posledních letech prochází jeho armáda modernizací a řadu moderních zbraní zvládá domácí zbrojní průmysl dokonce vyrábět sám.

Celá směsice tanků

Podle Global Firepower mají turecké ozbrojené síly 2 622 tanků, 8 777 bojových obrněných vozidel, 1 278 samohybných děl, 1 260 kusů taženého dělostřelectva a 438 raketových systémů. Zbraně tvoří různá směs moderního, ale i staršího vybavení. Například tanky má Turecko typu Leopard 2A4, které si samo modernizuje, ale i starší Leopard 1. Provozuje třeba i americké M60, některé modernizované na verzi Sabra a další. Konstruuje vlastní tank Altay.

iZdroj fotografie: Uživatel CeeGee / Creative Commons / CC BY-SA

Hlavní bojovou sílu letectva tvoří stíhací letouny F-16. Jeden z nich v roce 2015 sestřelil ruský Su-24, který údajně ze Sýrie vstoupil do tureckého vzdušného prostoru. Turecko se podílelo na vývoji F-35, ale bylo z projektu vyřazeno poté, co se k nelibosti Spojených států rozhodlo si pořídit ruský protivzdušný systém S-400. Proto vyvíjí vlastní bojový letoun TAI TFX. Úspěšné, a to i ve světě, jsou moderní turecké drony Bayraktar TB2 nebo bitevní vrtulníky T-129 Atak, kterých má ve výzbroji 66.

Velmi početné dělostřelectvo

Turecko disponuje i početným dělostřelectvem. Má třeba přes 200 samohybných děl M110 ráže 203 mm a kolem 300 moderních samohybných T-155 Fırtına ráže 155 mm s dostřelem 40 kilometrů. A řadu dalších, včetně mnoha kusů tažených děl a houfnic. Turecká armáda dále má přes tisíc kolových obrněných vozidel kategorie MRAP domácích konstrukce s názvem BMC Kirpi či více než 1 200 obrněných aut Cobra.

iZdroj fotografie: John Herman / Public Domain

Silné je i turecké námořnictvo, což není vzhledem k délce pobřeží země příliš překvapující. Disponuje 16 fregatami, 10 korvetami a 12 ponorkami. V plánu je postavit čtyři nové moderní fregaty třídy Istanbul, první z nich již prochází zkouškami. Mají být vyzbrojeny jak raketami proti vzdušným cílům, tak protilodními raketami. Ve výzbroji má země i moderní německé ponorky Type 214. Silnými plavidly jsou i čtyři protiponorkové korvety třídy Ada.

Jak hodnotíte sílu turecké armády?

Zdroj: Forces