Zoufalost, nebo dobrá taktika? 60letý sovětský systém S-125 Něva zničil i neviditelný F-117, Ukrajina ho teď nasazuje proti Rusům

Snaha Ukrajiny zajistit co nejlepší a nejhustější protivzdušnou obranu nejspíše povede k tomu, že nasadí staré systémy S-125 Něva. Po Sovětském svazu jich měla země hodně, ale většinu z nich jako zastaralou vojenskou techniku zlikvidovala. Přesto má být podle dostupných informací na Ukrajině k dispozici asi 8 odpalovacích zařízení těchto PVO raket. I fotografie zveřejněné na sociálních sítích naznačují, že jsou připravovány do boje.

Sestřelil i neviditelný letoun „stealth“ F-117

Něva je velmi starý systém původem ze Sovětského svazu, určený pro nízkoletící cíle v rozmezí vzdáleností od 3,5 km do 25 km. Je tedy jasné, že například v boji proti dnešním moderním stíhacím letadlům asi příliš velký úspěch mít nebude. I když výjimky mohou potvrzovat pravidlo a hodně bude záležet na zkušenostech obsluhy a „fikanosti“ jejich velitelů. V březnu 1999 Spojené státy totiž nad bývalou Jugoslávií ztratily moderní stealth bombardér F-117. Srbové ho zasáhli střelou z S-125. Stejně tak jako v květnu téhož roku stíhací letoun F-16. A co se týká reálné bojové účinnosti, Ukrajina potřebuje sestřelovat pomalé drony nebo řízené rakety. Vyřazené systémy ležící ve skladech jsou tak paradoxně momentálně nejrychlejší a ekonomické řešení.

Systém S-125 byl vyvinut na konci 50. let a od roku 1961 byl vyráběn sériově. SAM S-125 „Něva“, nebo také pro export „Pečora“ vstoupila do služby v roce 1961 a zajišťovala střelbu na jeden cíl letící rychlostí až 560 m/s, útok probíhal většinou dvěma raketami naráz, tehdy s pravděpodobností zasažení cíle až 0,98. Komplexů bylo postupně vyrobeno i s modifikacemi a modernizacemi poměrně hodně, ale přesné číslo není známo.

Udává se, že více jak 400 komplexů šlo na export. Odpalovací systém bývá nejčastěji umístěn na samostatných odpalovacích zařízeních, např. na 5P71 pro dvojici raket 5V24 nebo 5V27 v podobě taženého přívěsu s možností rozložit ho velmi rychle do podoby pevné odpalovací rampy. Existují i další podobné rampy, označené 5P73 pro čtyři střely. Obě verze byly ve výzbroji i československé armády. Existovaly ale i tak exotické úpravy jako instalace odpalovací rampy pro jednu raketu na vyřazený tank T-62.

Daleko běžnější je umístění ramp pro dvě rakety na nákladních automobilech ZIL. V této podobě umožňuje systém S-125 Něva největší flexibilitu při svém nasazení. Fotografie zvláštní varianty systému se objevila i na sociálních sítích, i když se nejedená o ukrajinskou. Jde o odpalovací rampu pro čtyři rakety na podvozku tanku řady T-54/55 a je tak používána v Polsku. Podobný systém má být údajně umístěn i někde na pobřeží Černého moře. Ovšem existují i jiné fotografie, tentokrát klasického exportního komplexu S-125 na vozidle ZIL, kde je na jedné ze střel viditelný i jasný vzkaz Rusům ukončený zvoláním „Sláva Ukrajině“.

Protiletadlový systém S-125 zasáhne až 35 km vzdálený cíl

Něva je systém krátkého dosahu a je tedy určen pro sestřelování cílů v nízkých výškách, a to i těch manévrujících. Proto by třeba se sebevražednými drony jako Shahed-136, které jsou pomalé, nemusel mít problém. Dosah záleží na použitých střelách. Novější typy mají být schopny zasáhnout i manévrující cíle do vzdálenosti až 35 kilometrů a výšky 18 kilometrů, nejnižší výška zaměření cíle je 100 metrů.

Střela je dvoustupňová, 953 kilogramu těžká, přes 6 metrů dlouhá a má 60 kilogramů těžkou hlavici s poloměrem zničení cíle do 12,5 m od epicentra výbuchu hlavice. Střela dosahuje u posledních verzí rychlosti až 3,5 M. Je naváděna rádiově na základě dat z radaru, systém dálkového ovládání byl už u prvních verzí odolný proti rušení až do hodnoty 200 W/MHz.

V roce 2010 ukrajinská firma Aerotechnica představila naposledy modernizovanou verzi s označením S-125-2D, která má inovovanou řadu prvků. Rusko zase realizovalo modernizaci s laserovým a infračerveným naváděním. Takže možnosti a schopností střel se mohou velmi lišit. Ovšem to není jediné využití, které může Ukrajina pro Něvu mít. Ta může v případě nutnosti sloužit i k zasahování námořních cílů, které jsou radiolokačně viditelné. Její umístěni na pobřeží Černého moře, jak naznačují sociální sítě, by tedy dávalo smysl.