Ruské jednotky se připravují na ukrajinský útok proti Kerčskému mostu. Vojenští představitelé Ukrajiny most označili za primární cíl

Rusko rozmístilo na moři a na mostě přes Kerčský průliv, jenž spojuje pevninské Rusko a ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko již od roku 2014 okupuje, řadu obranných prvků. Včetně návnadových člunů vybavených radary a schopných rychle položit celou řadu kouřových clon. Most byl postaven v letech 2016–2018 a Ukrajinci ho hlasitě označují za zřejmý cíl. Strategického, politického i mediálního významu mostu si je ovšem dobře vědoma i ruská strana, její jednotky se, jak se zdá, momentálně připravují na možný ukrajinský útok. 

Most je pro Ukrajinu cílem číslo 1

Ukrajinské vojenské síly považují most přes Kerčský průliv za legitimní cíl již od počátku konfliktu. Jeho vojenský význam je zřejmý. Koneckonců, desítky ruských praporů zaútočily na Ukrajinu právě z Krymu. Nehledě na to, že se na poloostrově nachází značné množství systémů protivzdušné obrany, stíhací letky a samozřejmě také základna Černomořské flotily. Případné zničení Kerčského mostu zapadá do doktríny Kyjeva jakéhosi potrestání obyvatel za evidentní podporu ruského režimu, na což poukazuje stále více západních komentátorů.

Koneckonců, ukrajinská věrchuška vsadila na přerušení vyplácení důchodů bývalým občanům Ukrajiny, kteří museli zůstat na okupovaných územích Ruskem na Krymu, Doněcku a Luhansku, na násilné odstřižení poloostrova od elektrické energie i pomocí sabotážních akcí krymských Tatarů (což se dotklo především civilních objektů a obyčejných obyvatel Krymu) a na zabrání majetků na území Ukrajiny všem, kteří podle rétoriky vedení Ukrajiny kolaborují s Ruskem tím, že zůstali na okupovaném území.

Je vidět, že Ukrajinci boj o mysl obyvatel Krymu a separatistických oblastí vzdali a vsázejí pouze na vojenskou sílu, kde stále více spoléhají na pomoc Západu. To vnitropolitickou situaci přes všechny zveřejňované názory odborníků ve světových médiích na jmenovaných územích jasně obrací ve prospěch Moskvy a střízlivě hodnoceno moc nenahrává k budoucímu návratu těchto území a obyvatel do Ukrajiny. Implikuje to spíše ukrajinské vsazení na stálý a dlouhodobý válečný stav, který je v konečném důsledku pro Ukrajinu velmi nevýhodný.

Ukrajina zřejmě nedisponuje dostatečnými prostředky

Kerčský most je stavba, o kterou se v minulosti pokoušeli již car Alexandr III i samotný Stalin. Oba plány zhatila válka a poválečný rozvrat sovětského hospodářství. Přitom ekonomická a regionální výhodnost takovéto stavby byla od počátku jasná a pro obyvatele daného regionu je most logicky velmi přínosný, zvláště když spojení Krymu s Ukrajinou přes severní šíji bylo vždy značně problematické.

Šíje je totiž prakticky celá zatopená rozsáhlými bažinami a jezery se slanou vodou, které ji dělají prakticky neprůchodnou vyjma dvou zpevněných silnic. Na druhou stranu nový most je také symbolem ruského obsazení Krymu v roce 2014 a Ukrajinci rozhodně nemohou zapomenout, že v roce 2018 samotný most otevíral sám Vladimir Putin za volantem náklaďáku, když před nastartováním parafrázoval slavnou větu Jurije Gagarina – „Nu, pojéchali!“

Something is happening on the Crimea bridge pic.twitter.com/F4T01rsufz

— 25% – Roman🇺🇦🇹🇷🇪🇺🇺🇸🇬🇧🇮🇱🇹🇼🇯🇵🇦🇺 (@Wh0Know5) July 1, 2022

Je jasné, že se právě Krymský most významně podílí na logistickém zajišťování ruských sil na poloostrově. Není tedy pochyb o tom, že za současné politické situace na Ukrajině k ukrajinskému vojenskému útoku proti mostu jednou doje. Což ostatně potvrdil i ukrajinský generálmajor Dmitrij Marčenko: „Most přes Kerčský průliv je pro ukrajinské ozbrojené síly cílem číslo jedna.“

Ovšem zda dojde k boji o most nyní či za několik týdnů/měsíců, nelze jednoznačně určit. Ukrajinské ozbrojené síly navíc momentálně nedisponují dostatečnými prostředky ani vojenskou technikou, které by jim umožňovaly spolehlivě a bez větších ztrát ve svých řadách zahájit útok a ocelobetonový most, po němž najednou může jet až 15 000 vozidel, zlikvidovat či alespoň citelně poškodit s cílem zastavit na něm provoz.

Krymský most je před útoky dobře chráněn

Ještě před zahájením invaze do Ukrajiny podnikli Rusové určité kroky k ochraně mostu, s jejichž pomocí se snažili odradit případné sabotéry. Kolem mostu tak byly nasazeny například hlídkové policejní čluny či potápěči, kteří skenovali dění po hladinou. Do pohotovosti byly samozřejmě uvedeny také prvky protivzdušné ochrany, jež se na ostrově nachází. Konkrétně jde například o komplety S-400 nebo stíhačky Su-30, které slouží jako ochrana před případnými raketovými útoky střelami s plochou dráhou letu. 

Ukrajinským silám se zatím nepodařilo na most vojensky zaútočit a nic momentálně nenasvědčuje tomu, že by se o to v nejbližší době pokoušeli. Ukrajina stále postrádá těžkou vojenskou techniku i novější stíhací letouny. A vzhledem k tomu, že útoky bezpilotních letounů již nejsou proti ruským silám ani zdaleka tak efektivní jako na začátku konfliktu, je dosti pravděpodobné, že si Ukrajina bude muset na útok proti mostu, a ideálně na jeho dobytí, ještě nějakou chvíli počkat.  

Ukrajinské letectvo by sice se svými vrtulníky Mi-24, stíhačkami Su-27 a nakonec i tureckými drony TB-2 dokázalo vést omezenou ofenzívu na Rusy okupovaném Krymu. Ovšem za jakou cenu? Útok pomocí letounů a vrtulníků s posádkou by byl vzhledem k ruské protivzdušné obraně příliš riskantní. A dronů také nemají zrovna neomezený počet. Případná ukrajinská ofenzíva proti Kerčskému mostu bude tedy velmi záviset na intenzitě západních zbraňových dodávek, zejména na dodávce střel dlouhého doletu, a celkově větší podpoře spojenců.  

Ukrajinské armádě chybí rakety dlouhého doletu 

Nelze však opomenout skutečnost, že Ukrajina již dávno není pouze defenzivní. V dubnu se například zaměřila na sklad pohonných hmot, jenž se nachází v Belogrodu v Rusku, asi 40 km severně od hranic s Ukrajinou. A počátkem května pak ukrajinské letectvo zahájilo sérii vzdušných útoků na ruskou posádku okupující Hadí ostrov v západní části Černého moře, asi 96 km jižně od ukrajinského, strategicky velice významného, přístavu Oděsa.

Nehledě na to, že ukrajinská armáda odpaluje čím dál více balistických raket Točka, které jsou sice starší, ale ruským zásobovací uzlům, ropným skladištím i letištím vzdáleným až 120 km od ukrajinských hranic dokážou pořádně uškodit. Ukrajina tedy postupuje na poli ofenzívy malými, ovšem účinnými krůčky. Krymský most je však cílem daleko těžším. Od ukrajinského území je dnes vzdálen více než 320 km a jeho pevná železobetonová konstrukce ho činní téměř imunním vůči munici menšího kalibru.

K znatelnému poškození konstrukce mostu by bylo zapotřebí odhadem tisíce kilogramů výbušnin explodujících na nějakém významném konstrukčním uzlu mostu. K ostřelování mostu se tedy musí Ukrajinci k mostu buď přiblížit a použít stávající zbraně novým způsobem, to by ale nejprve museli dobýt zpět pás ukrajinského pobřeží podél Azovského moře východně od Krymu, přičemž reálně by nejprve museli osvobodit Cherson na západě, nebo musí získat nové rakety dlouhého doletu, které jim schází. 

Ruští představitelé jsou z možné ofenzívy nervózní

Například systém HIMARS, který již na Ukrajině je, je kompatibilní s GPS naváděnými balistickými střelami ATACMS, jež mají dolet až 321 km. Kancelář amerického prezidenta ovšem ujistila Moskvu, že Kyjev žádnou munici dlouhého doletu nedostane. Zda svému slovu dostojí, těžko říct. Pozitivní však je, že dodávky západních zbraní pokračují a schopnosti ukrajinských ozbrojených sil k hloubkovému úderu na ruském území se den co den viditelně zlepšují. A lze předpokládat, že Ukrajina bude k útoku na most dříve či později připravena.

Dle počínání ruských sil je zřejmé, že jsou ruští představitelé touto skutečností přinejmenším znepokojeni. V pátek 1. července například proběhlo neohlášené cvičení ruských sil s dýmovnicemi TDA-3, které zahalily Krymský most do hustého dýmu. Přičemž civilisté si přibližně ve stejné době všimli na vodě kolem mostu velkého množství tzv. „návnadových člunů“, opatřených radarovými reflektory, jež zřejmě vysílaly falešné signály ke zmatení zaměřovacích zařízení možných raket a jiných střel protivníka.  

MLRS M142 HIMARS za Marekani zikiwa ukraine upande wa mkoa wa Zaporozhye. pic.twitter.com/PIgmj2jPLb

— Ciao Da Vinci💎 (@siadevinci) July 4, 2022

Kouř má za úkol zmást operátory dronů a případně také zmařit zásahy infračerveně naváděné munice. Návnadové čluny by pak mohly odklonit střely vybavené hlavicemi s radiolokátory. Útok na most bude pro Ukrajinu velkým oříškem, k jehož rozlousknutí zatím pravděpodobně není připravena. Neboť není pochyb o tom, že Rusové budou svůj neocenitelný most bránit za každou cenu. A jak již bylo zmíněno, vývoj situace bude do jisté míry velmi záležet na přístupu Západu.

Jak by Kreml případně reagoval na útok proti mostu?

Zdroj: TheDrive