Moldavsko pod palbou: Napětí v separatistické oblasti Podněsteří roste, Kyjev viní z útoku Rusko, kdo je ale opravdu viníkem?

K útokům došlo týden poté, co vysoce postavený ruský generál prohlásil, že jsou rusky mluvící obyvatelé žijící v regionu Podněsteří utlačováni.

i Zdroj fotografie: Uživatel Vykori / Creative Commons / CC BY
                   

Na území moldavského separatistického regionu Podněsteří došlo během pondělí a úterý k sérii několika výbuchů. Útoky, ke kterým se dosud nikdo nepřihlásil, podpořily veřejně proklamované rostoucí obavy z možné ruské invaze. Bývalý moldavský ministr obrany se domnívá, že exploze mohou být součástí snahy ruských zpravodajských služeb získat argumenty pro případnou zahraniční intervenci.

V regionu se nachází ruská základna

Podněsteří je pruh území táhnoucí se v Moldávii podél ukrajinských hranic. Je ohraničený přibližně tokem Dněstru na západě a hranicí s Ukrajinou na východě. Čítá přibližně 469 000 obyvatel. Jeho jižní cíp je vzdušnou čarou od pobřeží Černého moře vzdálený cca 75 km. Od roku 1992 se region nachází pod kontrolou proruských separatistických sil.

V příhraničním pásmu s Ukrajinou se nachází vojenská základna Ruské federace s asi 1 500 vojáky, kteří zde oficiálně působí jako mírové síly. Ukrajinští představitelé již dříve nahlas vyslovili domněnku, že Moskva využije jednotky k invazi na Ukrajinu. Prozatím se jedná pouze o dohady, avšak obavy Ukrajiny jsou přinejmenším legitimní. Zdá se, že to poslední, co Ukrajina potřebuje, je otevření další fronty.

Moldavské úřady však trápí zcela jiné obavy. Pokud by se nyní naplnila dlouholetá hrozba a boje se separatisty byly obnoveny, Rusko by dostalo záminku k intervenci. Moskva by se tak mohla odvolat na nutnost vojensky zakročit z důvodu zajištění bezpečnosti svých mírových jednotek a nastolení pořádku v regionu. Jde přinejmenším opět o legitimní obavy moldavské vlády.

K útokům se dosud nikdo nehlásí

Podle moldavského ministerstva vnitra došlo k výbuchům v městečku Maiac, vzdáleném zhruba 12 kilometrů západně od ukrajinských hranic. Představitelé tamních úřadů uvedli, že při explozi nebyl nikdo zraněn. Úterní exploze zasáhly a vyřadily z provozu dvě rozhlasové antény používané k vysílání ruských radiových relací.

Při pondělním útoku na ministerstvo státní bezpečnosti v Tiraspolu, hlavním městě Podněsteří, bylo zaznamenáno hned několik explozí. Dle hlášených škod to vypadá, že budovu zasáhly raketové minometné granáty. Bezpečnostní rada Podněsteří v úterý oznámila, že v regionu došlo celkem ke třem incidentům. Poškozena byla údajně také vojenská základna v Parcani. K zásahu základny však moldavské úřady neposkytly žádné podrobnosti. K odpovědnosti za výbuchy se dosud rovněž nikdo nepřihlásil.

Zveřejnil(a) Lorena Chantal dne Pondělí 25. dubna 2022

V reakci na útoky vyzval prezident Podněsteří, Vadim Krasnoselskij, k zavedení protiteroristických opatření po dobu 15 dnů. Včetně zřízení kontrolních stanovišť při vjezdech do jednotlivých měst. Také moldavská prezidentka Maia Sanduová se rozhodla neotálet a ihned v úterý svolala Nejvyšší bezpečnostní radu státu.

Po zasedání uvedla, že bezpečnostní analýza naznačila jako možný scénář provedení útoku skupinami, jež mají zájem o destabilizaci situace v separatistickém regionu. Ve svém prohlášení také zdůraznila, že Moldavsko i nadále trvá na mírovém ujednání podněsterského konfliktu a odsuzuje jakékoli vnější či vnitřní pokusy o eskalaci situace.

Rusko zveřejnilo své plány s Moldavou již dříve

Ačkoli představitelé samozvané republiky dlouhodobě vyjadřují přání připojit se k Rusku a Moskva toto území dosti štědře dotuje, je pravděpodobné, že se nechtějí nechat zatáhnout do horkých bojů. Nelze totiž opomenout fakt, že území je čím dál tím více závislé na obchodu s Evropskou unií. Navíc přibližně třetina obyvatel Podněsteří je etnicky ukrajinského původu, přičemž jejich podíl se s přílivem uprchlíků ze samotné Ukrajiny v poslední době stále zvětšuje.

Dle Vitalie Marinuta, bývalého moldavského ministra obrany, by moldavské a podněsterské síly z útoků nijak neprofitovaly. Na první pohled by si Ukrajina rozžhavením další fronty také nijak nepomohla. Komentáře světových médií konstatují, že se jako nejpravděpodobnější možnost jeví intervence Ruské federace. Spojené státy v souvislosti s válkou na Ukrajině již dříve upozornily na skutečnost, že by Rusko mohlo v okolních zemích podnikat tzv. „útoky pod falešnou vlajkou“ coby záminku pro nasazení svých vojsk.

Toto tvrzení má svoji vnitřní logiku a v kontextu s děním na Ukrajině se dá snadno přijmout. V této souvislosti se dnes hojně citují slova jednoho z nejvyšších ruských generálů, který týden před útoky v Podněsteří prohlásil, že Moskva má v úmyslu dobýt jižní Ukrajinu a své síly spojit s mírovými silami v Podněsteří. Dle slov ruského generála je ruskojazyčné obyvatelstvo v oblasti utlačováno, a Rusko tak má právo zasáhnout. Tento výrok jde poněkud okatě ruku v ruce se záminkou, pod kterou byla zahájena „speciální vojenská operace“ na Ukrajině.

Čtyři důvody pro nezapojení se Podněsteří

Přestože budoucnost separatistické oblasti je nyní nejistá, je zajímavé, že se zahraniční političtí i vojenští odborníci a analytici shodují v názoru, že Moldavsku jako takovému s největší pravděpodobností bezprostřední možnost ruského vojenského zásahu nehrozí. Z politického hlediska, jelikož je současná vládnoucí strana v Moldávii silně prozápadní a usiluje o vstup do Evropské unie, je pro Moskvu daleko výhodnější angažovat se v místě v politických otázkách, samozřejmě ve prospěch proruské opozice, a případně usilovat o změnu režimu během příštích voleb.

Z vojenského hlediska by v současné chvíli neměl násilný vojenský postup Ruské federace ve smyslu obsazení Podněsteří pro Rusko žádnou hmatatelnou výhodu. Zaprvé Rusko nemá s Podněsteřím žádnou společnou hranici a ani po moři se do něj s posilami nemůže volně dostat. Zadruhé letecky dopravit například posily v podobě výsadkářů s technikou by bylo nutné minimálně přes cca 60 km ukrajinského území, kdyby se trasou nad Černým mořem vyhýbaly nejstřeženější obloze nad centrální a jižní Ukrajinou.

I těch cca 60 km letu relativně pomalého a nízkoletícího transportního letounu je ale v současné chvíli prakticky vyloučené, vzhledem k nasycení přelétávaného území Ukrajiny minimálně systémy MANPADS. Zatřetí pokud by se Rusové rozhodli jít do Podněsteří po zemi, ruské síly by se musely probojovávat přes celé jižní pobřeží Ukrajiny (a zřejmě i přes Oděsu a okolí) zhruba 100 km přes celou řadu rokádně tekoucích velkých řek.

Třeba by to i chtěli, ale ve světle jejich prokázané vojenské (ne)zdatnosti to reálně nelze považovat za pravděpodobné, jejich generálové po utržené ostudě v dosavadních bojích přeci jen nejsou úplní idioti. Začtvrté těch zhruba 1 500 ruských vojáků v Podněsteří a zřejmě dalších pár stovek příslušníků útvarů rozhodně nemají ani materiálně, ani početně na žádnou novou ofenzívu proti území Ukrajiny, naopak, podle všeho jsou rádi, že je nechávají jak ústřední vláda Moldávie, tak jednotky Ukrajiny na pokoji. Na reálnou akci zcela určitě nemají, spíše naopak.

Kdo stojí za výbuchy v Podněsteří?

Ve světle těchto úvah je ale otázkou, kdo tedy stojí za výbuchy a napadání postavení separatistů a ruských vojáků v Podněsterské oblasti. Kdo má zájem a kdo by vydělal v současné nepřehledné situaci na tom, aby bylo Rusko minimálně oficiálně obviněno z napadání další země mimo Ukrajinu. To by byl totiž z mezinárodně politického hlediska pro mnoho zemí na světě zásadní posun v nahlížení na dění v této oblasti. Řada států totiž stále klasifikuje střet Rusko – Ukrajina jako místní konflikt, do kterého nemá cenu se míchat, ale stojí za to na něm vydělat.

Pragmatický přístup Indie, Číny, do určité míry třeba Maďarska apod. to potvrzuje. Avšak v okamžiku, kdy Rusko bude oficiálně obviněno z velké agrese proti několika zemím najednou, ani tyto země už nebudou moci zůstávat stát mimo sankce vůči Rusku a mezinárodně politické i ekonomické postavení Ruska se zásadně a prudce zhorší. Zato mezinárodní postavení Ukrajiny naopak velmi stoupne.

Už nebude pro řadu států jen jakousi zemí s hranicemi s agresivním Ruskem, kde bojují i občané Ukrajiny proti sobě, ale oficiálně se stane jednou z mnoha napadených zemí Ruskem, a to prakticky pro celý svět. To by byl značný kvalitativní posun v definici nastalé situace a významný krok k rozšíření celosvětové ekonomické a politické izolace Ruska. A když Ukrajina spojí své síly s Moldavskem, vyzbrojena novou západní technikou, velmi rychle podle všeho smete proruské separatisty.

I s tou malou skupinou ruských vojáků v Podněsteří z propagandistického hlediska „utrží“ významné vítězství a získá za spojence celý stát, nikoli jen jeho ekonomickou a vojenskou „pomoc“. V mezinárodních médiích se připomíná velká nepředvídatelnost Ruska, která se během posledních pár měsíců potvrdila již mnohokrát, a konstatuje se, že proto nelze vyloučit možný vstup ruských vojsk na moldavské území.

Dle uvedených úvah je ale zřejmé, že noví ruští vojáci se do Podněsteří jen tak nedostanou a stávající nemohou počítat s posilami. Zdá se, že vypuknutí nepokojů a ozbrojených střetů v Podněsteří dnes, v současné situaci, rozhodně není v zájmu stále více a více (zaslouženě) izolovaného a sankcionovaného Ruska.

Kdo podle vás stojí za útoky v moldavské separatistické oblasti?

Zdroj: BusinessInsider

Diskuze Vstoupit do diskuze
140 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Rusko se našich nových tanků od Německa nebojí, protože jsou z 90. let. Je fakt, že naší šanci na obranu nijak nezvýší
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Rizikem cystitidy (zánětu močového měchýře) je rozšíření infekce do ledvin: Tipy na prevenci a léčbu
adbz.cz
adbz.cz
Naše babičky myly skleničky octem a rýží. Tak se dají vyčistit i úzké nádoby a veškeré sklo se bude lesknout