Dodávka zbraní na Ukrajinu: Spojené státy i Evropská unie značně přitvrzují, zde je hrubý výčet celkové pomoci

V reakci na chystanou ofenzívu na východě Ukrajiny přislíbily USA a EU další vojenskou pomoc v celkové výši 29 miliard korun. Geografická poloha severovýchodní Ukrajiny, nacházející se v bezprostřední blízkosti Ruska, pochopitelně nahrává ruské armádě. Bidenova administrativa se proto rozhodla navýšit pomoc Ukrajině o dalších téměř 18 miliard korun v podobě vojenské a bezpečnostní pomoci Ukrajině. A to včetně intenzivnějšího využití zpravodajských služeb a sdílení informací. Ve hře přitvrdila také Evropská unie, která schválila první komplexní balíček vojenské pomoci.

Slovensko odsouhlasilo dodání systému S-300

K nákupu a dodávkám zbraní na podporu ukrajinského válečného úsilí se od začátku nevyprovokovaného konfliktu připojilo již 33 zemí, včetně České republiky. Spojené státy americké poskytly Ukrajině vojenskou pomoc za miliardy dolarů. Rovněž EU dala konečně zelenou prvnímu balíčku pomoci za evropský blok 27 zemí v hodnotě 11 miliard korun. Ostatně také Finsko a Německo, i když poněkud zdrženlivě, zapracovaly na své politice zakazující vývoz zbraní do válečných zón a přidali se k vyzbrojování Ukrajiny.

Minulý týden slovenská vláda odsouhlasila žádost o zaslání sovětského protivzdušného systému S-300 na Ukrajinu s tím, že systém bude obratem nahrazen modernějším americkým kompletem Patriot. V blízké budoucnosti by mohly na Ukrajinu putovat také lehké dvoumotorové letouny MiG-29, za které je ovšem nejdříve nutné najít vhodnou náhradu. Polsko pak nahlásilo dodávku několika desítek tisíc granátů a dělostřelecké munice, protiletadlové střely, lehké minomety a průzkumné drony.

Česká republika prozatím poskytla balíček lehkých zbraní v hodnotě 400 milionů korun, který obsahoval 160 kusů přenosných protiletadlových raketových kompletů velmi krátkého dosahu MANPADS, 70 samopalů, 4 000 minometů, 30 000 pistolí, 7 000 útočných pušek, 3 000 kulometů, několik odstřelovačských zbraní a asi 1 milion nábojů. Rovněž bylo na Ukrajinu dodáno několik desítek tanků T-72 a bojových pěchotních vozidel.

Německo je v dodávce zbraní zdrženlivé

Německo prozatím zaslalo na Ukrajinu 1 000 protitankových zbraní a 500 systémů protiletadlové obrany Stinger, přístroje pro noční vidění, 100 kulometů a munici. Zároveň udělilo několika dalším zemím povolení k zaslání 14 obrněných vozidel. Panují však četné debaty o tom, že Německé vojenské dodávky nejsou dostatečně rychlé, a německá vláda byla již několikrát nařčena z toho, že se Německo, jakožto vůdčí stát EU, v otázce ukrajinského konfliktu neangažuje dostatečně.

Italský kabinet schválil dodávku vojenského vybavení, které údajně zahrnuje 120 minometů, odpalovací zařízení protiletadlových raket Stinger, těžké kulomety Browning včetně nábojů, lehké kulomety, protitanková zařízení a střely, vysílačky, přilby, neprůstřelné vesty a rovněž vojenské potravinové balíčky.

Francie dosud odmítá zveřejnit konkrétní údaje o vojenské pomoci, je však pravděpodobné, že se bude jednat o pomoc ve vysokých částkách, vzhledem k tomu, že prezident Volodymyr Zelenský opakovaně děkoval Francii za její neustálou podporu. Španělsko pak poslalo ukrajinským silám 1 370 granátometů, 700 000 nábojů a blíže neurčený počet lehkých kulometů. Portugalsko dodalo granátomety, munici a samonabíjecí pušky G3.

Kanada poskytla 4 500 raketometů M72, 1 600 neprůstřelných vest, asi 7 500 ručních granátů, 1,5 milionu nábojů, kulomety, odstřelovačské zbraně a další vybavení v celkové hodnotě přes 445 milionů korun. Dále zaslala Ukrajině 22 milionů korun na nákup komerčních satelitních snímků ve vysokém rozlišení. Austrálie dodala na Ukrajinu rakety a zbraně v hodnotě přes 1 miliardu korun. Zatímco Rakousko, stejně jako Irsko, zaslalo neprůstřelné vesty a asi 100 000 litrů paliva.

Turecko poskytlo bojové drony TB2

Chorvatsko zaslalo zbraně, kulomety a ochranné prostředky v hodnotě téměř 403 milionů korun. Řecko mělo údajně poskytnout přenosné raketomety, AK-47 a munici, přesná čísla však nebyla zveřejněna. Rumunsko poskytlo primárně palivo a dále například neprůstřelné vesty, přilby, munice a lékařskou péči v hodnotě 67 milionů korun. Slovinsko pak neurčitý počet AK-47, přileb a munice. Turecko mělo údajně poslat na Ukrajinu neznámý počet bezpilotních vojenských letounů Baykar Bayraktar TB2.

Dánsko poskytlo 2 700 protitankových zbraní, 300 protiletadlových raket Stinger, které však musely být zaslány Spojeným státům, aby byly zprovozněny. Finsko poskytlo 2 000 neprůstřelných vest, 2 000 přileb, 2 500 útočných pušek a 150 000 nábojů, 1 500 jednoranných protitankových zbraní a 700 000 vojenských potravinových balíčků. Norsko zaslalo 4 000 protitankových zbraní, přileb, vest a dalších nezbytných ochranných prostředků. Švédsko zaslalo 10 000 protitankových zbraní, 5 000 přileb a stejný počet neprůstřelných vest.

Lucembursko odeslalo Ukrajině celkem 100 lehkých protitankových zbraní spolu s vozidly s pohonem všech kol a 15 vojenskými stany. Zatímco Nizozemsko zaslalo 200 protiletadlových raket Stinger, 3 000 bojových přileb, 2 000 neprůstřelných vest a 100 odstřelovačských zbraní spolu s 30 000 kusy munice a dalším vybavením. S povolením Německa pak také 400 granátometů.

Estonsko zaslalo s povolením Německa protitankové střely Javelin a celkem 9 houfnic. Lotyšsko s Litvou poskytly protiletadlové střely Stinger a munici. Jižní Korea, Japonsko a Severní Makedonie poslaly neprůstřelné vesty, přilby a vojenské potravinové balíčky. Japonsko navíc zaslalo teplé zimní uniformy.  

USA navýší vojenskou podporu

Velká Británie investovala do vojenské pomoci Ukrajině již přes 10 miliard korun a zaslala více než 10 000 protitankových raket krátkého dosahu, včetně 10 000 protitankových střel. Tato dodávka pak byla 8. dubna ještě navýšena, avšak není známo, jak moc. Dále byly dodány vysoce explozivní zbraně, včetně protilodních střel. Také obrněná vozidla Saxon a systémy protivzdušné obrany Sky Sabre, společně se stovkou operátorů pro jeho obsluhu.

Dosud největší vojenskou pomoc poskytly Ukrajině bezesporu Spojené státy. Hodnota zaslaného vojenského vybavení přesáhla již 67 miliard korun. Na Ukrajinu putovalo například 1 400 protiletadlových raketových systémů Stinger a 4 600 protitankových střel Javelin. S tím, že 5. dubna bylo na tyto střely schváleno dalších 100 milionů dolarů. Dále také tři hlídkové čluny, čtyři protiletadlové sledovací radary, 2 000 lehkých protipancéřových zbraní, 300 granátometů, 600 brokovnic a 600 kulometů, 5 000 pušek, 25 000 kusů neprůstřelných vest a 25 000 přileb.

Ukrajina dosud dostala k dispozici také téměř 40 milionů nábojů do ručních zbraní a přes 1 milion granátových, minometných a dělostřeleckých nábojů. Na Ukrajinu putovalo rovněž 70 vozidel Humvee, 6 000 protipancéřových systémů AT-4 a 100 bezpilotních letounů Switchblade.

K 13. dubnu byl pak schválen další balíček vojenské pomoci v hodnotě 18 miliard korun, který bude obsahovat dělostřelecké systémy včetně nábojů. Prezident Biden navíc přislíbil, že v nové dodávce zbraní budou také další vrtulníky, i když neupřesnil, zda se bude jednat přímo o americké stroje. Spojené státy již dříve poskytly Ukrajině pět vrtulníků Mi-17 ruské konstrukce, které kdysi používala afghánská armáda. Rovněž bude na Ukrajinu zasláno 18 houfnic ráže 155 mm a 40 000 dělostřeleckých nábojů.

Nakolik dostatečná je dosavadní vojenská pomoc Ukrajině?

Zdroj: Politico, CNN