Z pobřeží Velké Británie pomalu, ale jistě mizí protiinvazní zábrany z druhé světové války

Poté, co se během eroze pobřeží spojené s odlivem odkryly protitankové zábrany, společnost The Crown Estate rozhodla o jejich odstranění. Zábrany zvané dračí zuby chránily pobřeží proti potenciální německé invazi, které se Britové obávali poté, co Německo porazilo Francii. Po skončení války byla většina zábran odstraněna, nicméně někde zůstaly – nepodařilo se je lokalizovat, nebo je vítr zavál pískem.

Odstranění podpořila široká veřejnost

Jedním z takových míst, kde nebylo možné zábrany nalézt, je pláž v anglickém hrabství Suffolk, konkrétně na pláži poblíž města Lowestoft. Město bylo strategickým bodem jak za první, tak za druhé světové války. Proto je jen logické, že se ho Britové snažili ochránit (mj. se zde nachází důkazy o prvním osídlení Britských ostrovů člověkem). Lowestoft je také uváděn jako nejbombardovanější město ve Velké Británii v poměru k počtu obyvatel.

iZdroj fotografie: E Gammie / Creative Commons / CC BY-SA

Poté, co silná bouře odkryla na místní pláži protitankové zábrany z druhé světové války, rozpoutala se diskuse o jejich odstranění. Správa mořské oblasti navrhovala opětovně jejich likvidaci vzhledem k vysokému riziku úrazu, což vyslyšela společnost The Crown Estate, která vlastní pozemky, kde jsou hroty umístěné. Bezodkladně tak bude odstraněna jak viditelná kovová část (hroty), tak betonové základy sloužící k jejich ukotvení.

Protitankové zábrany měly různé podoby

„Dračí zuby“ jsou typem zábran, které se používaly k zastavení, nebo zpomalení postupu nepřátelských sil, konkrétně tanků. Jedná se o železobetonové jehlany, nebo betonové kotevní kvádry, do kterých jsou zapuštěné železné hroty. Zábrany se často stavěly do vícera řad a pro zvýšení efektivity se mezi nimi natahoval ostnatý drát, nebo se do prostoru mezi nimi kladly miny. Aby se zabránilo ničení těchto překážek, využíval se výkop a val, které nepřátelské vojsko zpomalily a znemožnily jejich snadnou likvidaci.  

iZdroj fotografie: German Federal Archive / Creative Commons / CC BY-SA

Před začátkem druhé světové války – od 30. let 20. století, byl v České republice využíván pro účely zábran rozsocháč, jehož autorem je František Kašík. Tato ocelová protitanková překážka byla (a stále je) velmi účinná. Funkčnost si zachovává i při náhodném převrácení (kupříkladu následkem blízkého výbuchu). Rozsocháč, ve světě známý jako český ježek, posléze využívala většina států bojujících ve druhé světové válce.  

Zdroj: War History Online