Z Ukrajiny volá stále více hlasů po jaderných zbraních. Zlomovým bodem bude rozhodnutí o přijetí země do NATO

Naposledy představitel Ukrajiny mluvil o znovuzavedení jaderných zbraní v polovině letošního dubna. Tehdy se velvyslanec země v Německu Andrej Melnyk o této možnosti zmínil v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk, Vysvětlil, že v případě nepřijetí Ukrajiny do NATO by se mohlo jednat o alternativu, jak se bránit Rusku. To tehdy k hranicím s Ukrajinou přesouvalo značné vojenské síly na cvičení.

Ukrajina byla jaderná velmoc

Samostatná Ukrajina vlastníkem jaderných zbraní byla. Po rozpadu Sovětského svazu zůstalo na jejím území více než tisíc jaderných hlavic. Země tak v té době byla třetí nejsilnější jadernou velmocí světa. Vlastnila dokonce i mezikontinentální balistické rakety SS-19 a SS-24. Jaderné bomby mohly nést i ukrajinské strategické bombardéry Tu-95 nebo Tu-160. Hlavice formálně patřily Ukrajině, ale i tehdy byly pod operační kontrolou Ruska.

iZdroj fotografie: uživatel Michaelle / Creative Commons / CC BY 3.0

Odzbrojení za záruky

Pod mezinárodním tlakem, ale i kvůli špatné ekonomické situaci, se Ukrajina své veškeré jaderné výzbroje vzdala. Podobně se zachoval i Kazachstán a Bělorusko. Na konci roku 1994 Ukrajina podepsala takzvané Budapešťské memorandum, kde se k tomu zavázala. Signatáři kromě ní byli Spojeny státy, Velká Británie a Rusko. Memorandum Ukrajině garantovalo bezpečnostní záruky a respekt jejích hranic.

Po Krymu se situace změnila

V roce 2014 ale Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podporovalo ukrajinské separatisty na východě země, za něž bojovali i příslušníci ruských ozbrojených sil. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy řekl, že v memoradnu se Rusko nezavázalo uznávat výsledky ozbrojeného státního převratu, čím narážel na svržení tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče po masových protestech Ukrajinců. Mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty se přestřelky odehrávají dodnes.

iZdroj fotografie: autor Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Ukrajina nemá příliš zdrojů

Podle mnoha odborníků mohou být prohlášení ukrajinských představitelů jen cestou, jak tlačit na Západ, aby zemi přijal do NATO nebo jí poskytl pevné bezpečnostní záruky. Například Military Watch Magazine upozornil, že země ztratila většinu kapacit na výrobu jaderných zbraní a moderních nosičů. Většina klíčových odborníků je v důchodu nebo odešla do zahraničí. Stejně tak země neudržovala flotilu strategických bombardérů. Je navíc ve špatné ekonomické situaci a program jaderných zbraní je velmi nákladný.

Zdroj: Army Technology