Čínské zbraně a zbrojní průmysl už dávno není k smíchu. Říše středu dokáže vyvinout a dostat do služby zbraně na špičkové úrovni.
Jsou dávno pryč doby, kdy vrcholem čínské zbrojní produkce byla špatné kopie sovětských zbraní, které mohly na světových zbrojních trzích konkurovat jen absurdně nízkou cenou. Dnes Čína aspiruje na vojenskou mocnost číslo jedna a zavadí do výzbroje supermoderní technologie, které ji závidí i dosud zavedené zbrojní mocnosti. Zde je seznam pěti zbraní, ze kterých má mít svět obavy.
1) DF-21D / DF-26
O této balistické střele středního doletu se dlouho jen spekulovalo a panovala kolen ní řada mýtů a legend. Přesto je její existence dnes brána jako fakt a stratégové s ní počítají. O co se jedné? O balistickou protilodní raketu. U raket Dong-Feng (česky Východní vítr) 21 D a 26 se to čínským vědcům a technikům mělo podařit. Co to znamená? Čína je schopna zničit nepřátelská plavidla, včetně letadlové lodi a jejího doprovodu, daleko na moři a střely jsou prakticky nezastavitelné.
DF-26 je na pevné palivo a může nést na 5000 kilometrů až 1800kilogramovou bojovou hlavici. Ta může být i termonukleární. Přesnost dopadu je 100 metrů. Zbrani se přezdívá „Guam Expess“, podle místa, tedy největší americké základny v oblasti, kterou nejvíce ohrožuje. Říká se mu také „Vrah letadlových lodí“. Pokud by se někdy Čína rozhodla obsadit Tchaj-wan, americká námořní pomoc by byla více než složitá.
2) Nukleární zbraně
Přestože Čína provedla svůj první nukleární test již roku 1964, teprve nyní se začínají plně projevovat její nukleární ambice a ty rozhodně nejsou malé. Peking vlastní kolem 290 hlavic, což je jaderný arzenál oproti jiným jaderným mocnostem skutečně malý. Do roku 2030 by se však měl rozšířit až na 1000 hlavic, které by mohly být nové generace. Tedy měly by být menší a způsobit po výbuchu menší nukleární spad, ale zároveň by měly být ničivější.
Vedle toho Peking intenzivně buduje jadernou infrastrukturu. Vedle novým mezikontinentálních raket, jsou to i jejich nosiče tedy ponorky, pojízdné odpalovací platformy, ale i nová nukleární sila. V provincii Sin-ťiang bylo přednedávnem západními špionážními družicemi objeveno 110 nových nukleárních vysoce odolných sil pro mezikontinentální střely. Každé ze sil je schopno přežít přímý zásah nukleární hlavicí a může se v něm skrývat raketa s několikanásobnou hlavicí.
3) Hypersonické zbraně
Hypersonická zbraň je označení pro bojový prostředek, jež je schopný pohybovat se rychlostí alespoň pětinásobně vyšší, než je rychlost zvuku. Jeho princip je znám a první test hypersonické zbraně proběhl již v roce 1949. Přesto teprve v posledních letech došlo k tak velkému technickému pokroku, že můžeme mluvit o jejich praktickém nasazení do provozu. Hypersonická zbraň nemusí nést ani hlavici. Ničí kinetickou silou.
A právě v hypersonických zbraních je dnes Čína nepochybně na naprosté světové špičce. V posledních dnech se například svět dozvěděl, že v srpnu čínská armáda vyzkoušela hypersonickou zbraň, která před dopadem několikrát obkružila Zemi. Proti takové zbrani není obrana a pronikne jakýmkoliv protiraketovým systémem. Pokud budou tyto zbraně zavedeny do výzbroje čínské armády, lze předpokládat nové závody ve zbrojení.
4) Letadlové lodi
V současné době má čínské námořnictvo ve službě dvě letadlové lodě. Jedná se o přechodné typy pocházející z konstrukcí bývalého sovětského námořnictva. Nejedná se o nejmodernější technologii. Místo katapultů mají lodě startovací můstky. Čínské letectvo však nedisponuje letadly s krátkým startem a kolmým přistáním a kapacita strojů nemůže být při startu plně využita. Do budoucna budou lodě využity spíše k výcviku.
Již dnes se ovšem pracuje na lodi označené jako Typ 3, který již bude mít na palubě katapult a loď bude tedy daleko blíže velkým americkým nosičům. To ovšem není vše. V přípravě je Typ 4. který by měl mít nukleární pohon a měl by tedy být plně srovnatelný s americkými letadlovými loděmi. Do roku 2050 by čínské námořnictvo mělo disponovat šesti velkými letadlovými loděmi, které budou operovat na všech oceánech světa.
5) Chengdu J-20
Stíhačka 5. generace je nepochybně chloubou nejen čínského letectva, ale i celého čínského průmyslu a vědy. Často se spekuluje nad podílem informací získaných špionáží, které byly při stavbě využity. To však nehraje roli na výsledku. J-20 je plnokrevný stíhač s prvky stealth, s vysoce pokročilou avionikou, který zvládne dvojnásobnou rychlost zvuku. Do budoucna se chystá i verze pro letadlové lodi.
Čína se však opět vydala svojí cestou. V posledních dnech se na čínských sociálních sítích objevilo video, na němž je zachycen prototyp dvojmístné verze J-20. Jednalo by se o první dvojmístné bojové letadlo 5. generace. Co to pro čínské letectvo znamená? V první řadě usnadnění výcvik pilotů. Ve „sparce“ s instruktorem piloti nebudou muset podstupovat hned svůj první let bez podpory. V bojových verzích pak druhý muž bude moci ovládat zbraně nebo doprovázející drony, což je opět výhoda, která může přinést vítězství.
Dokáže skutečně Čína předběhnout svět?
Zdroj: NationalInterest
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 19937
Události
|
PŘEČTENÍ: 27447
