Mnoho Rusů chce dobrovolně pracovat „za peníze státu“ 6 dní v týdnu za 6 200 Kč měsíčně. Doufají, že se vyhnou mobilizaci

Na samém východě Ruska poblíž hranic s Čínou leží továrna kdysi označovaná jako „103“, a nebývala zrovna nejvýkonnějším tahounem ekonomiky. Naopak, spíše skomírala a pracovat v ní chtěl málokdo. S vypuknutím války se ale situace změnila, a podobně jako tisíce podobných podniků po celé federaci, začala hrát v tamní ekonomice mnohem významnější roli, čehož chtějí využít stovky občanů Ruské federace.

Válečná výroba v Rusku hodně zrychlila

Statistiky v posledních dnech zveřejněné agenturou Bloomberg mluví jasně: ruský průmysl nebývale roste a nejvíce to je znát v kolonce „dokončené kovové výrobky“, do níž spadají všechny zbraně, bomby a munice. Jenom za prvních 11 měsíců roku 2022 navýšil ruský průmysl svou produkci o 5 %, což je pochopitelně dáno především válkou na Ukrajině (ta sice začala 24. února, ale federace se na ni připravovala mnohem dříve) a masivními investicemi do zbrojení.

A daří se také oborům navázaným na tento průmysl, třeba výroba počítačů, elektroniky a optiky stoupla o 4 %. Do tohoto sektoru je zahrnuta i výroba částí letadel, pohonů a motorů raket, vojenské optiky a další. Podobně je na tom pak výroba „dopravních prostředků“, která zahrnuje i vojenská vozidla, letadla, lodě a ponorky, přičemž začala růst na konci roku, byť jen o procento.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

S výsledky je Vladimír Putin spokojen. „Loni jsme vojenský průmysl opravdu rozpohybovali a od té doby roste. Továrny pracují na směny, některé dokonce 24 hodin denně,“ chlubil se. A podle odhadů bude růst vojenského průmyslu pokračovat i v roce 2023, a to minimálně o 2 %. Rusko však musí za takový stav platit vysokou cenu, řada jiných odvětví ekonomiky totiž zásadně trpí a zabrat dostávají i státní rezervy a bohatství. Své pak dělají i Západní sankce, třeba civilních aut se propadla o polovinu. Hůře je na tom i životní úroveň obyvatel.

Odměna je směšná, ale může se vyplatit

V úvodu zmíněná továrna číslo 103 je po zahájení invaze na Ukrajinu vytížena na tři roky dopředu jenom státními zakázkami, soukromé nepřijímá a musela zavést třísměnný provoz šest dní v týdnu. Primárně se věnuje modernizaci a opravám tanků T-62, ale také dobře obojživelných průzkumných vozidel BRDM-2. Dostávají například nové motory, elektroniku, aktivní systém pancéřování nebo moderní optiku a noktovizory.

O práci v továrně, kterou dříve volili lidé z okolí pouze jako krajní řešení, je teď nebývalý zájem. Na jednu pozici se hlásí 10 i 15 lidí, a dokonce i lidé se dvěma vysokoškolskými tituly se uchází o pozici „pomocník elektrikáře“ coby nekvalifikované osoby, a to za plat pouhých 20 000 rublů, tedy 6234 Kč, což není moc nad tamní minimální mzdu. Mnozí totiž věří, že se prací ve vojenském průmyslu vyhnou mobilizaci, což ale nelze v tuto chvíli potvrdit.