Mnoho Rusů chce dobrovolně pracovat „za peníze státu“ 6 dní v týdnu za 6 200 Kč měsíčně. Doufají, že se vyhnou mobilizaci

Mnoho ruských občanů se dobrovolně zapojuje do výroby ve válečném průmyslu za nízkou mzdu; i když často ze strachu a s nadějí, že nebudou výměnou povoláni na frontu.

Rusko, válečný průmysl, výroba tanků i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
                   

Na samém východě Ruska poblíž hranic s Čínou leží továrna kdysi označovaná jako „103“, a nebývala zrovna nejvýkonnějším tahounem ekonomiky. Naopak, spíše skomírala a pracovat v ní chtěl málokdo. S vypuknutím války se ale situace změnila, a podobně jako tisíce podobných podniků po celé federaci, začala hrát v tamní ekonomice mnohem významnější roli, čehož chtějí využít stovky občanů Ruské federace.

Válečná výroba v Rusku hodně zrychlila

Statistiky v posledních dnech zveřejněné agenturou Bloomberg mluví jasně: ruský průmysl nebývale roste a nejvíce to je znát v kolonce „dokončené kovové výrobky“, do níž spadají všechny zbraně, bomby a munice. Jenom za prvních 11 měsíců roku 2022 navýšil ruský průmysl svou produkci o 5 %, což je pochopitelně dáno především válkou na Ukrajině (ta sice začala 24. února, ale federace se na ni připravovala mnohem dříve) a masivními investicemi do zbrojení.

A daří se také oborům navázaným na tento průmysl, třeba výroba počítačů, elektroniky a optiky stoupla o 4 %. Do tohoto sektoru je zahrnuta i výroba částí letadel, pohonů a motorů raket, vojenské optiky a další. Podobně je na tom pak výroba „dopravních prostředků“, která zahrnuje i vojenská vozidla, letadla, lodě a ponorky, přičemž začala růst na konci roku, byť jen o procento.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY
Ukrajinci ukořistěný tank T-62M

S výsledky je Vladimír Putin spokojen. „Loni jsme vojenský průmysl opravdu rozpohybovali a od té doby roste. Továrny pracují na směny, některé dokonce 24 hodin denně,“ chlubil se. A podle odhadů bude růst vojenského průmyslu pokračovat i v roce 2023, a to minimálně o 2 %. Rusko však musí za takový stav platit vysokou cenu, řada jiných odvětví ekonomiky totiž zásadně trpí a zabrat dostávají i státní rezervy a bohatství. Své pak dělají i Západní sankce, třeba civilních aut se propadla o polovinu. Hůře je na tom i životní úroveň obyvatel.

Odměna je směšná, ale může se vyplatit

V úvodu zmíněná továrna číslo 103 je po zahájení invaze na Ukrajinu vytížena na tři roky dopředu jenom státními zakázkami, soukromé nepřijímá a musela zavést třísměnný provoz šest dní v týdnu. Primárně se věnuje modernizaci a opravám tanků T-62, ale také dobře obojživelných průzkumných vozidel BRDM-2. Dostávají například nové motory, elektroniku, aktivní systém pancéřování nebo moderní optiku a noktovizory.

O práci v továrně, kterou dříve volili lidé z okolí pouze jako krajní řešení, je teď nebývalý zájem. Na jednu pozici se hlásí 10 i 15 lidí, a dokonce i lidé se dvěma vysokoškolskými tituly se uchází o pozici „pomocník elektrikáře“ coby nekvalifikované osoby, a to za plat pouhých 20 000 rublů, tedy 6234 Kč, což není moc nad tamní minimální mzdu. Mnozí totiž věří, že se prací ve vojenském průmyslu vyhnou mobilizaci, což ale nelze v tuto chvíli potvrdit.

Ve městě se už léta nacházel „hřbitov“ tanků, pro něž je rázem využití

Mohou se Rusové takto „zachránit“ od války?

Diskuze Vstoupit do diskuze
50 lidí právě čte
Zobrazit další články