FELIN – francouzský voják budoucnosti, komplexní vybavení vojáka už připomíná dřívější sci-fi

Politická reprezentace Francie se prakticky vždy snažila zajistit nezávislost země na zahraničních zbrojních dodávkách. Většinou se jim to dařilo. Několikanásobný prezident generál Charles de Gaulle snahu o zbrojní autonomii ještě prohloubil vybudováním na zahraničí nezávislých jaderných sil. Snažil se rovněž o autonomii energetickou, která doplňuje autonomii potravinářskou. Tehdejší Francie byla z tohoto hlediska připravena na válku lépe než kterýkoli jiný evropský stát NATO. Uvedená situace trvá s určitými výjimkami dodnes.

Francouzský voják budoucnosti

Potřebu nově koncipovaného vybavení vojáka pro informační bojiště 21. století pochopili francouzští specialisté na základě analýz počátkem 90. let minulého století. Problém se jim podařilo velmi přesně definovat. Jako první program lze uvést výstroj pro vysazovaného bojovníka ECAD (Equipement du Combattant Debarque). Ve druhé polovině 90. let byl zahájen program integrovaného výstrojního a komunikačního kompletu pěšáka FELIN (Fantassin á Equipements et Liaisons Intégrées).

Oficiálně je tato zkratka používána od roku 2000. V ženském rodu se jedná o kočkovitou šelmu – pumu. V rámci FELIN je voják považován za systém a zároveň součást vyššího systému, především z hlediska informací. Prakticky se jedná o takzvaný boj v informační síti. Systém jednotlivého vojáka zahrnuje výzbroj, výstroj a další specializované vybavení. V základním provedení se technologicky jedná o integrovaný komplet nesený pěšákem, který vytváří rozhraní mezi člověkem-vojákem a dalšími technologickými komponenty mimo něj.

iZdroj fotografie: David Monniaux / Creative Commons / CC BY-SA

Projekt FELIN řídí francouzský hlavní úřad pro vyzbrojování, DGA (Délegation Générale pour l´Armement). Cílem je navýšení bojových schopností jednotlivého vojáka a základních jednotek do stupně čety. Jedná se hlavně o ty jednotky pozemních sil, které jsou určeny k rychlému nasazení v zahraničí. Vývojem se zabývá především konsorcium SAGEM, jež vyhrálo již roku 2004 výběrové řízení.

Podle dosažitelných informací mělo být dodáno 22 588 kompletů pro mechanizovanou pěchotu, 3 576 (původně 9 000) pro ženisty, 2 801 pro průzkumné obrněné jednotky a 2 480 pro dělostřelce. Počty však byly redukovány v rámci reorganizace francouzské armády. Podle původního programu měly být dodávky kompletů zahájeny již roku 2006, avšak k reálnému startu vyzbrojování dochází až o dva roky později.

FELIN na více způsobů

Je třeba uvést, že program měl několik vývojových fází, které je možné označit jako cestu od ideálu k praxi. Nejstarší verze výstroje měly téměř uzavřenou přilbu vybavenou mohutným průhledným krytem. Výzbroj tvořila obrovitá neforemná zbraň označovaná jako víceúčelová zbraň pro více druhů munice PAPOP (PolyArme POlyProjectiles) vyvinutá ve dvou verzích. Pěšák měl problém ji vůbec uchopit a držet.

Uvnitř se nalézaly útočná puška FAMAS vyrobená ve zbrojovce Saint-Étienne (Fusil d´Assaut de la Manufacture d´Armes de Saint-Etienne), granátomet a elektronika. První FELIN měl tři verze. Vývoj se do značné míry podobal americkému programu Land Warrior, jehož starší provedení připomínala spíše vybavení kosmonautů. Výsledná verze FELIN, známá také jako FELIN V1, má pět základních verzí a řadu z nich vycházejících modifikací.

iZdroj fotografie: Daniel Steger / Public Domain

Celkově by se mohlo jednat až o 150 různých typů. Základní verze jsou: 1. plně vybavený systém, 2. plně vybavený systém bez integrované zbraně (zbraň chybí nebo se jedná o jiný typ zbraně nezapojený do systému, např. odstřelovačskou pušku nebo pancéřovku), 3. systém bez integrované zbraně a vybavení pro průzkum a zaměření cílů, 4. systém bez integrované zbraně, vybavení pro průzkum a zaměření cílů a komunikačních prostředků (v rámci družstva), 5. systém zahrnující pouze bojovou výstroj a ochranu.

Kromě uvedených kompletů existují samostatné, například spojovací prostředky malé jednotky, systém velení a řízení jednotky a specializované systémy pro různé odbornosti. Vývoj zdokonalené verze FELIN V2, která měla být podle původního plánu zavedena do výzbroje roku 2015, byl reálně ukončen nedávno. Modernizace zahrnuje snížení hmotnosti a zvýšení integrace na základě využití nových technologií.

FELIN takticky a technicky

Základem systému je modulární koncepce. Jedná se o kombinaci zbraní a vybavení pro průzkum a zaměření cílů, a to v rámci jak vojáka, tak družstva a čety. Hlavní výzbroj družstva a čety tvoří útočné pušky FAMAS vybavené termovizním zaměřovačem FAMAS IR s dosahem 500 m, univerzální kulomety MINIMI vybavené termovizními zaměřovači a používající náboje rozměrů 5,56×45 mm. FAMAS jsou v současnosti nahrazovány německými útočnými puškami HK.

Výzbroj družstva doplňuje odstřelovačská puška FR-F2 vybavená termovizním zaměřovačem, používající náboje rozměrů 7,62×51 mm a podvěšené granátomety na FAMAS. Jako podpůrné prostředky působí pancéřovky APILAS (Armour-Piercing Infantry Light Arm System) nebo AT4CS a protitankové řízené střely ERYX. Velitelé čet, družstev a sekcí jsou vybavení ručním optoelektronickým infračerveným pozorovacím přístrojem JIM MR pro střední vzdálenosti nebo velké vzdálenosti LR.

iZdroj fotografie: Daniel Steger / Public Domain

Ten obsahuje termovizní kameru, laserový dálkoměr, přijímač signálu GPS a rozhraní Bluetooth pro spojení s osobním nebo datovým velitelským terminálem. Dosah přístroje se pohybuje kolem dvou kilometrů a umožňuje navádění palby podpůrných prostředků praporu, především minometů. K transportu pěchoty slouží nová kolové obrněná bojová vozidla pěchoty VBCI, případně starší kolové obrněné transportéry označované jako VAB (Véhicule de l´Avant Blindé) nebo kloubová pásová vozidla BV206 švédské výroby.

Četa má kromě družstev velitelskou sekci a podpůrnou sekci. Součást průzkumného vybavení čety má tvořit také malý bezpilotní letoun či spíše vrtulník ODIN. Pravděpodobné je rovněž použití malého pozemního robota. Klíčové vlastnosti systému FELIN jsou ničivá síla, mobilita a navigace v terénu, schopnost přežití, tzv. schopnost výdrže daná logistickým zabezpečením, schopnost komunikace a schopnost získávat a přijímat informace. Za nejdůležitější je považováno propojení zbraně s optoelektronickým vybavením pro průzkum a zaměření cíle.

Budoucnost je v robotizaci

Všechny výše uvedené zaměřovače jsou opatřeny výstupem pro video, a mohou tak přenášet obraz do datového terminálu vyššího stupně velení. To umožňuje vysokou úroveň koordinace bojové činnosti, zvyšující zásadně její efektivitu a zároveň eliminující ohrožení a ztráty vlastních vojáků. Dalším kladem je propojení zaměřovače s displejem na přilbě vojáka.

To umožňuje střelbu za roh nebo z okopu bez toho, že by vystavoval palbě protivníka víc než ruce a zbraň. Veškeré zdroje elektronického vybavení lze za jízdy nabíjet pomocí konektorů umístěných u sedadla každého pěšáka ve vozidle družstva nebo sekce. Systém pěšáka programu FELIN se skládá z integrované přilby, která poskytuje ochranu hlavy a slouží jako nosič zobrazovacího displeje, a osobního přístroje nočního vidění OVD.

Dále ovladače rozhraní člověk-stroj MMI (Man-Machine Interface) upevněného na prsou neprůstřelné vesty, který zajišťuje ovládání všech přístrojů nesených vojákem. Důležitými prvky jsou osobní rádiová stanice a osobní datový terminál napájené akumulátory. Zaměřovač zbraně je propojen kabelem k akumulátorům a bezdrátově do systému.

Velitel čety používá systém velení a řízení pro sesednutou četu SIT, přičemž existují verze ALAT pro vrtulníky, V1 pro průzkumná vozidla, ICONE pro tanky, základní terminál informačního systému SITEL (Systéme d´Information Terminal Elémentaire) pro obrněné transportéry a COMDE pro sesednuté jednotky.

Dalším vývojovým stupněm má být takzvaný síťový systém systémů označovaný rovněž jako vzdušně-pozemní operační bublina bojového systému BOA (Bulle Opérationelle Aéroterrestre) určený pro kombinované operace vzduch země, v jejichž rámci se předpokládá použití bojových robotických vozidel.

Zdroj: autorský komentář MVK, ArmyTechnology