Zapomeňte na akční filmy! Přesný zásah snipera je věda. Bez matematiky, geometrie a meteorologie se neobejde

Viděli jsme to ve filmu asi všichni. Sniper se napřímo podívá do hledí, zamíří, zmáčkne spoušť a v obrovské dálce zahyne padouch. Realita, jak už to bývá, je však daleko složitější. Odstřelovač, vedle mistrovství se svojí zbraní, musí zvládat řadu vědních disciplín a samotná jeho zbraň je často velmi složitý kus špičkové techniky a vědeckého pokroku.

Tajemství je v kulce

Dlouhou dobu odstřelovači experimentovali s různými rážemi munice. Legendární velká ráže .50 BGM se zdála být ideální, ale ukázalo se, že zbraně pro tento náboj jsou extrémně těžké a nemobilní. Ráže .338 byla naopak příliš lehká. Jako ideální se nakonec ukázala munice .408. Ta v sobě spojuje dostatečný výkon pro palbu až do 4 000 metrů a udržitelnou hmotnost zbraně.

Náboj má balistický plášť a olověné jádro. Jádro z tvrdého kovu se nedoporučuje, neboť ovlivňuje přesnost munice a ničí hlaveň zbraně. Špičkoví snipeři používají dokonce prodloužené náboje speciálně soustružené s vyleštěným povrchem. Velice důležitá pro zachování přesnosti je i úsťová rychlost střely. Pokud dosáhne rychlosti 1 000 m/s, náboj se deformuje, ztrácí balistické vlastnosti a přesnost. Podle expertů je ideální rychlost mezi 840–900 m/s.

iZdroj fotografie: U.S. Army / Public Domain

Velmi důležitá je i rotace kulky, která zvyšuje dostřel a přesnost. K tomu slouží vývrt hlavně. Ideální je, pokud se kulka po výstřelu otočí jedenkrát kolem své osy na dráze letu cca 8 palců (kolem 20,5 centimetrů). Opět se jedná o vědu. Pokud se kulka roztočí rychleji, může se změnit její trajektorie a cíl může být „přestřelen“. Pomalu rotující kulka naopak k cíli ani nedoletí.

Puška je malý zázrak

Jaká má být tedy ideální odstřelovačská puška? V první řadě se musí jednat o mohutnou, robustní a těžkou zbraň. Kvůli přesnosti puška nesmí „odskočit“, tedy udělat velký pohyb při výstřelu. Zpětný ráz musí být příjemný i pro střelce a nesmí dojít ke zraněním při práci s vysoce výkonnou municí.

Na druhou stranu nesmí mít zbraň až příliš velkou hmotnost a rozměry. Musí být zajištěna mobilita zbraně a pohodlí práce s ní. Ideální délka hlavně pro zachování všech balistických vlastností je 32 palců (74 centimetrů). Puška musí být velmi dobře vyvážená. Zároveň by měla být zbraň upravitelná podle osobních potřeb střelce.

iZdroj fotografie: Mil.ru / Creative Commons / CC BY

Mezi takové zbraně patří americká THOR M408, kanadská C14 Timberwolf, kterou používaly kanadské speciální sily a britské SAS v Afghánistánu nebo ruská SVLK-14S, která byla nyní poprvé nasazena v bojích na Ukrajině. U všech těchto zbraní je účinný dostřel přes dva kilometry a maximální přes 4 000 metrů. Takové zbraně vyjdou až na 20 000 USD (500 000 Kč).

Puška není vše

Puškou to ovšem pouze začíná. Extrémně výkonná optika musí mít korekci na velkou vzdálenost a velké zvětšení. V poslední době tuto oblast klasických optik dobývá digitalizace. Absolutně nutný je pak výkonný balistický kalkulátor. Palba na velkou vzdálenost se totiž nevede napřímo a fiktivní převýšení zaměření nad cíl nutné k zásahu třeba na dva tři kilometry je i několik metrů. Další významnou součástí odstřelovačského kompletu je přesný dálkoměr.

V současné době se vedle laserových používá i nenápadnější optický, neboť laser může být zachycen senzory. Poslední, ale rozhodně ne opomenutelnou součástí sniperské výbavy, je výkonná meteostanice často založená na lidaru. Ta měří průměrnou rychlost větru, teplotu vzduchu, relativní vlhkost, rosný bod, atmosférický tlak či nadmořskou výšku. I to je nutné znát a respektovat pro docílení přesného zásahu na velkou vzdálenost.

iZdroj fotografie: U.S. Army / Public Domain

Pokud je totiž ve výšce země rychlost větru 2 m/s, ve výšce 8 metrů už to je 10 m/s. Nejdůležitější je zjistit rychlost větru v nejvyšším bodě trajektorie, neboť tudy letí kulka nejdéle. Při výstřelu kulkou ráže .338 na vzdálenost 1,5 kilometru při rychlosti větru 5–6 m/s korekce dosahuje horizontálně 6 metrů a vertikálně 8–10 metrů. Teprve poté, když sniper zohlední všechna tato data, trefí do černého.     

Zdroj: Peter Brookesmith, Odstřelovač, Praha, 2005.