Zatímco atomové bomby, svržené v roce 1945 mají na svědomí 200 000 lidí, oběti útočné pušky AK-47 jdou do milionů. Jaká je její historie?
Samotné její jméno je pojem! Útočná puška AK-47 nebo prostě Kalašnikov je známá po celém světě. Původně byla vyvinuta v utajení pro sovětskou armádu a do dnešního dne bylo odhadem vyrobeno 100 milionů kusů AK-47 a jejích variant. Tato zbraň se nyní nachází v arzenálech armád po celém světě. A nejen armád! V roce 2012 civilní občané USA nakoupili tolik AK-47 jako ruská policie a armáda.
Kalašnikovův vynález
Michail Timofejevič Kalašnikov se narodil 10. listopadu 1919 a za 2. světové války byl tankovým mechanikem v sovětské armádě. Během německé invaze do SSSR v roce 1941 byl zraněn. Když na vlastní oči viděl bojovou převahu, kterou Wehrmachtu poskytovaly sofistikovanější střelné zbraně, rozhodl se Kalašnikov vyvinout vlastní automatickou zbraň. Ještě v armádě vytvořil několik návrhů, které prohrály s konkurencí, než nakonec vyrobil první AK-47.
Název Kalašnikovova největšího vynálezu, AK-47, znamená Automat Kalašnikova 1947, tedy rok, kdy byl poprvé vyroben. V roce 1949 se AK-47 stal základní zbraní sovětské armády. Útočná puška, kterou později převzaly i další státy Varšavské smlouvy, se rychle rozšířila po celém světě a stala se symbolem revoluce v tak vzdálených zemích, jako je Vietnam, Afghánistán, Kolumbie nebo Mosambik, na jehož vlajku se dokonce dostal.
Během svého dlouhého života Kalašnikov svůj dnes již klasický design dále vylepšoval. V roce 1959 byla zahájená výroba nového modelu. V AKM Kalašnikov nahradil frézovaný závěr AK-47 závěrem z lisovaného kovu, čímž se stala zbraň ještě lehčí a levnější na výrobu. Z AK-47 vyvinul Kalašnikov také kulomet PK s větší kadencí a větším zásobníkem. Upravené AK-47 se stále vyrábějí v mnoha zemích po celém světě.
Proč byl AK-47 tak revoluční?
Kalašnikov je levný a nenáročný na výrobu. Vojákům s ním stačí krátký výcvik a je nenáročný na použití. Je lehký na nošení a má malý zpětný ráz. Může se také pochlubit legendární spolehlivostí v drsných podmínkách od podmáčených džunglí přes písečné bouře na Blízkém východě až po extrémním mráz Arktidy. Střílí dokonce i pod vodou!
Vyžaduje také malou údržbu. To vyplývá z jeho velkého plynového pístu a velkých vůlí mezi pohyblivými částmi, které pomáhají zabránit jeho zasekávání i při velkém znečištění zbraně. Kalašnikov se rád chlubil tím, že jeho puška je lepší než americká vojenská puška M-16. „Během vietnamské války,“ řekl v rozhovoru v roce 2007, „američtí vojáci odhazovali své M-16, a brali si AK-47 a náboje do ní od mrtvých vietnamských vojáků. A slyšel jsem, že i američtí vojáci v Iráku ji používají poměrně často.“
Ve špatných rukách
Nejrozšířenější střelná zbraň na světě se také dobře hodí ke zločinu a terorismu. Teroristé, kteří v roce 1972 vtrhli do olympijské vesnice v Mnichově, byli vyzbrojeni kalašnikovy a šílení střelci v USA použili poloautomatické verze této zbraně při střelbě do davu v kalifornském Stocktonu a Dallasu. Americká armáda působila jako distributor této zbraně v konfliktech v Afghánistánu a Iráku. Díky životnosti 20 až 40 let lze kalašnikovi dlouho udržet v boji, pak snadno přemístit a znovu použít v jiném konfliktu.
Dnes se světové ceny často pohybují v řádu stovek dolarů, ale některé starší AK-47 lze pořídit již za 50 USD. Obrovská celosvětová výroba této zbraně, zejména v zemích s nízkými náklady na pracovní sílu, srazila ceny dolů. Kalašnikov se dnes dokonce vyrábí i v USA, kde si jej místní střelci nemohou vynachválit.
Kalašnikovův odkaz
Sovětský svaz udělil Kalašnikovovi za jeho práci Stalinovu cenu, Rudou hvězdu a Leninův řád. V roce 2007 prezident Vladimir Putin vyzdvihl Kalašnikovu útočnou pušku jako „symbol tvůrčího génia našeho lidu“.Kalašnikov zemřel jako národní hrdina v roce 2013 ve věku 94 let. Po většinu svého života Kalašnikov odmítal pokusy svalit na něj vinu za obrovské množství zabití a zranění způsobených jeho vynálezem. Trval na tom, že jej vyvinul pro obranu své vlasti, nikoli pro útok.
Když se ho v roce 2007 reportér zeptal, jak v noci spí, odpověděl: „Spím dobře. Za to, že se nedokážeme dohodnout a uchylujeme se k násilí, mohou politici.“
V posledním roce svého života však Kalašnikov možná změnil názor. Napsal údajně dopis hlavě ruské pravoslavné církve: „Bolest v mé duši je nesnesitelná. Stále si kladu stejnou neřešitelnou otázku: Pokud moje útočná puška připravila lidi o život, znamená to, že jsem zodpovědný za jejich smrt.“ Je to věčná debata: Co zabíjí? Zbraně, nebo ti, kdo je nosí? Na konci dopisu se podepsal: „otrok Boží, konstruktér Michail Kalašnikov“.