Biologické zbraně představují v současnosti velkou a reálnou hrozbu. Jsme na ni připraveni?

Jaderné výbuchy nad Hirošimou a Nagasaki nebo použití bojových plynů za První světové války máme v historické paměti pevně zakotveny. O využití biologických prostředků boje japonskou armádou za 2. světové války nebo o taktikách obléhatelů středověkých měst založených na úmyslném šíření nemocí už tolik povědomí nemáme. Biologické zbraně jsou přitom rizikem i dnes.

Co jsou biologické zbraně?

Jako biologické zbraně označujeme viry, bakterie a další toxiny, které byly úmyslně vytvořeny či použity za účelem způsobit smrt či onemocnění lidí, zvířat či rostlin. Tvoří podskupinu zbraní hromadného ničení a mezi jejich nejznámější představitele patří anthrax či mor. Obecně lze ale jakožto biologickou zbraň využít jakýkoliv patogen.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Použití biologických zbraní bylo zakázáno mezinárodními úmluvami z let 1925 a 1972. Ani mezinárodní smlouva ale nezabránila úmyslným otravám pitné vody japonskou armádou za 2. světové války či tomu, aby mnohé státy biologické zbraně vyráběly. Obavy pak v současné době vzbuzuje především využití biologických zbraní k teroristickým útokům.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Specifikem biologických zbraní je také fakt, že jejich účinek je často patrný až s odstupem určité inkubační doby, což ztěžuje defenzivní reakci. Podle Světové zdravotnické organizace riziko bioterorismu neustále roste. I proto se mnohé státy a jejich armády na tuto situaci připravují.

Přípravy na biologickou válku

V rámci amerického Ministerstva obrany spadá problematika biologických zbraní pod agenturu DTRA (Defense Threat Reduction Agency). Její vedoucí pracovníci jasně zdůrazňují potřebu neustále se přizpůsobovat novým výzvám, měnícímu se globálnímu politickému prostředí a novým technologiím. I proto je na Ministerstvu obrany (Department of Defence) připravována aktualizace strategie obrany proti zbraním hromadného ničení.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Zbraně hromadného ničení nicméně stále zůstávají jednou z největších hrozeb pro bezpečnost Spojených států i jejich spojenců. Je proto nezbytné spolupracovat se soukromým sektorem a budovat robustní infrastrukturu, která s pomocí „cutting-edge“ technologií jako je AI či strojové učení umožní v případě potřeby maximálně rychlou reakci.

Zdroj: Sofmag