Britská opakovací puška Lee-Enfield z 19. století jako druhá nejpoužívanější zbraň na světě. Čím je tak oblíbená?

Opakovací puška Lee-Enfield je druhou nejpoužívanější na světě. I přes více než stoletou historii zůstává ve výzbroji některých ozbrojených sil.

i Zdroj fotografie: Public domain
                   

Když nějaký voják z Velké Británie nebo Britského společenství národů nastupoval za první i druhé světové války do boje, pravděpodobně držel v ruce opakovací pušku Lee-Enfield. Vyrobilo se jich více než 17 milionů kusů. Po puškách se systémem Mauser jde o druhou nejpoužívanější zbraň tohoto typu na světě. A dodnes ji můžete v rukách bojovníků spatřit.

Vznikla na přelomu století

Moderní opakovací pušky se do britské armády dostaly v roce 1889, kdy vojáci obdrželi první zbraně Lee-Metford. Puška používala závěr vynalezený Američanem Jamesem Leeem. Měla řadu nedostatků, trpěla například na opotřebování hlavně. Proto bylo nutné zbraň modernizovat. Tak v roce 1895 byla představena puška Lee-Enfield Mark I.

iZdroj fotografie: The Swedish Army Museum / Public domain

Několik let trvalo, než se podařilo vytvořit standardní zbraň. Největší diskuze se mezi odborníky vedly o délce hlavně a tím ovlivněné přesnosti. Mnozí požadovali hlaveň delší a tím zbraň přesnější. Druhá strana nejčastěji argumentovala hmotností a zátěží pro vojáky. Nakonec zvítězila kratší varianta. Délka se ustálila na 1130 milimetrech, hmotnost byla kolem čtyř kilogramů, záleží na konkrétní verzi.

Výsledkem byla Short Magazine Lee–Enfield Mk III uvedená v roce 1907. Do pušky se používaly náboje .303 British (ráže 7,71 milimetrů). Zbraň měla odnímatelný desetiranný zásobník, i když se nejčastěji dobíjela za pomoci nábojů na sponě. Ostatní zbraně té doby, třeba německý Mauser M98 nebo ruská Mosin-Nagat, měly většinou jen poloviční zásobníky. Efektivní dostřel byl půl kilometru, maximální více než 3,5 kilometru.

Stříleli jako z kulometu

Systém záměru je o něco horší než německý Mauser, ale v praxi to příliš nevadilo. V kombinaci s větším zásobníkem umožňoval mnohem rychlejší střelbu než německé zbraně. O tom se často přesvědčili němečtí vojáci za první světové války, když hlásili, že byli odrazení kulometnou palbou. Britové jen tak rychle stříleli z pušek. V roce 1914 jeden britský seržant puškou za minutu na vzdálenost 270 metrů trefil 30 centimetrový terč osmatřicetkrát.

iZdroj fotografie: Uživatel Quarzexe/ Creative commons / CC BY-SA

V období mezi válkami byl vyvinutý model MK IV. Z důvodu úspor britská armáda hlavní pěchotní zbraň nevyměnila. Lee-Enfield, především verzí III a IV, používala celou druhou světovou válku i ve válce v Koreji, stejně tak jako většina států Britského společenství národů v obou světových konfliktech. Vyrobeno bylo přes 17 milionů pušek. V britské armádě ji v 50. letech nahradila FN FAL.

iZdroj fotografie: Uživatel US Mission Canada / Creative commons / CC BY

Lee-Enfield byla používána téměř padesátkou zemí a lze se s ní setkat dodnes. Vyzbrojeny jsou jí třeba policejní jednotky a některé druhosledové útvary v Indii a Pákistánu, vidět ji lze v Afghánistánu nebo v afrických konfliktech. V 50. letech byly upravena i pro náboj 7,62 x 51 mm NATO. Mnoho zbraní je dodnes využíváno ke sportovní střelbě nebo jako lovecké pušky.

Zdroj: TheNationaInterest

Diskuze Vstoupit do diskuze
86 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Rusko se našich nových tanků od Německa nebojí, protože jsou z 90. let. Je fakt, že naší šanci na obranu nijak nezvýší
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Rizikem cystitidy (zánětu močového měchýře) je rozšíření infekce do ledvin: Tipy na prevenci a léčbu
adbz.cz
adbz.cz
Naše babičky myly skleničky octem a rýží. Tak se dají vyčistit i úzké nádoby a veškeré sklo se bude lesknout