Možnost legálního nákupu palných zbraní vede k jejich nekontrolovatelnému nárůstu na černém trhu. Přes veškeré současné snahy se však nedaří počty nelegálních zbraní snížit.
Myšlenka, že nelegální prodej palných zbraní vede „pouze“ k masakrům a násilí, je lichá. Daleko větším problémem je prohlubující se chudoba, znemožnění dalšího rozvoje zasažených států a omezování osobní svobody jednotlivých občanů. Toto nestabilní prostředí, často v rozvojových zemích, podněcuje k migraci, na což jsou navázány další problémy. I přes různé vládní restrikce a omezení se nicméně nedaří podobným obchodům zamezit.
Vstup zbraní na černý trh je vcelku snadný
Zbraně, které je na rozdíl od drog možné pořídit legálně, se dají zakoupit ve specializovaných obchodech nebo na internetu. Právě jejich snadná dostupnost z nich činí atraktivní zboží pro překupníky a obchodníky působící na tzv. černém trhu. Aby palná zbraň vstoupila na černý trh, stačí pouze přeprodat legálně držený kus bez informování patřičných autorit. Jinou možnost nabízí tzv. slamění kupci, kteří zbraně legálně nakoupí ve větším množství a následně je ilegálně prodávají.
Nicméně asi největší zdroj této komodity pro nelegální obchodování představují válečné konflikty. Během těch se do zasažené země doveze nepřeberné množství vybavení a zbraní, které se následně přeprodává na černém trhu. V současné době je vysoké procento zbraní figurujících na černém trhu z období studené války. Po stažení NATO z Afghánistánu můžeme předpokládat další zvýšení počtu zbraní na černém trhu. (Americké jednotky své vybavení v zemi ponechaly „volně k dispozici“.)
Významné uzly v rámci ilegálního obchodu se zbraněmi jsou kupříkladu Afghánistán nebo Ukrajina. Dalšími zeměmi, kterých se problém výrazně dotýká, jsou Afrika, Střední a Jižní Amerika a některé asijské státy. V rámci zemí Střední Ameriky je většina z nich vybavena vysokým počtem těchto zbraní od proběhnuvších občanských válek v šedesátých až devadesátých letech minulého století. Vzhledem k dlouhé životnosti zbraní není překvapivé, že i ty, které pochází z období studené války, jsou stále plně funkční.
Darknet je pro přeprodej vyhledávané prostředí
S rozvojem komunikačních technologií a internetu se stále větší procento obchodů přesouvá do virtuálního prostředí. Protože se samozřejmě nedá ilegální činnost provozovat formou běžně dostupného „eshopu“, přesouvá se na tzv. darknet (nebo také darkweb) – skrytou oblast internetu. Běžný uživatel se na darknet nedostane, neboť stránky na něm není možné vyhledat běžným vyhledávačem.
Pro vstup na tuto síť potřebujete specifický software, který k ní umožní přístup. Příkladem takového software je prohlížeč Tor. Dostat se na darknet není těžké, problém představuje až samotná navigace v síti. Pro jakoukoli činnost, ať už legální či nelegální, je totiž zapotřebí znát přesné informace – adresu stránky, případně autorizační údaje. (Darknet je legální sítí, jež měla v prvé řadě sloužit ke svobodnému přístupu k informacím s vyšší mírou anonymity.)
Zájemcům o nelegální trh se zbraněmi tak darweb poskytuje dostatečnou míru anonymity a bezpečí, přičemž pro policii je mnohem těžší obchody vystopovat a zachytit. Problematiku skrytých ilegálních nákupů a prodejů palných zbraní nijak nezlehčuje stále větší obliba obchodování v kryptoměnách, které tvoří v rámci darknetu primární způsob platby, a obchodujícím stranám poskytují ještě větší míru ochrany a anonymity.
Myslíte si, že se problém Česka netýká?
Ač se na první pohled může zdát, že nelegálně držené zbraně budou v rámci České republiky zanedbatelným problémem, není tomu tak. Velká míra zločinů spáchaných palnou zbraní, je spáchána zbraní drženou nelegálně. Za příklad uveďme přepadení čerpací stanice v Nelahozevsi z roku 2019 nebo střelbu v Ostravské nemocnici z téhož roku. Z dostupných údajů se dá předpokládat, že v Česku si nelegální palné zbraně pořizují zejména jednotlivci, kteří je nemohou získat legálním způsobem.
Co se týče oblastí, kde černý obchod se zbraněmi doslova bují – avizovaná Stření a Jižní Amerika – zde jsou zbraně ve velké míře skupovány pro potřeby organizovaného zločinu, přičemž zločinecké gangy je následně využívají k zastrašování a útlaku obyvatel. V Hondurasu nutí gangy civilisty pod pohrůžkou střelby k placení válečné daně, což výrazně snižuje již tak nízký měsíční příjem rodin. Nestabilní a nejistá situace následně podněcuje k migraci obyvatel, nejčastěji do USA.
Současný boj proti nelegálnímu obchodu je nedostatečný
V celé Střední Americe je evidováno 2,2 milionu registrovaných střelných zbraní a odhadováno dalších 2,85 milionu neregistrovaných. V zemích je patrný nedostatek kontroly i nad držením legálních zbraní – v Hondurasu je možné vlastnit až 5 palných zbraní na osobu, v Guatemale až 7 zbraní na osobu. Sklady v Hondurasu, Guatemale a Salvadoru jsou pak údajně jedním z největších zdrojů zbraní ve Střední Americe. Vzhledem k chabé úrovni ochrany jsou často vykrádány.
Přestože nejsou střelné zbraně jediným důvodem probíhajícího násilí, je zde možné pozorovat přímo úměrný vztah, který by se měl dále sledovat. Pro samotné zabránění obchodování se však dělá málo a minimální jsou i udílené tresty. Podle různých studií je potřeba, aby fakt, že zbraně jsou celosvětovým problémem, který se šíří za hranice jednotlivých států, uznal i Washington.
USA jsou totiž jedním z největších výrobců zbraní na trhu. Ovšem jsou také jednou ze tří zemí, které neratifikovaly úmluvu CIFTA (Meziamerická úmluva proti nedovolené výrobě střelných zbraní, střeliva, výbušnin a jiných souvisejících materiálů a proti obchodování s nimi)
Pro lepší potírání boje s ilegálním obchodem se zbraněmi je klíčová výměna informací mezi jednotlivými státy (v současné chvíli však USA se svými sousedními zeměmi diskusi odmítá). Pro tyto účely má částečně sloužit systém eTrace (nástroj ke sledování pohybu registrovaných zbraní), avšak ten pokryje jen malé procento obchodů. Nadějí by mohla být přísnější pravidla pro prodej střeliva, díky nimž by se dal sledovat tok nábojů a potažmo i zbraní.
Zdroj: Coha, Gunlex, Aktualne
Události
|
PŘEČTENÍ: 18414
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 20860
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 18878
