Mění se čínská jaderná doktrína? | ArmádníZpravodaj.cz

Ustupuje Čína od politiky „No first use“? Počty jaderných hlavic významně rostou

Dlouhodobě rostoucí vojenská moc Číny se projevuje také ve zvýšených investicích do škály jaderných hlavic. Čína v současnosti atakuje hranici hard power i v oblasti nukleárních zbraní.

i Zdroj fotografie: Flickr
                   

Od nástupu Si Ťin-pchinga do úřadu prezidenta Čínské lidové republiky se výrazně proměnila zahraniční politika země, vzrostla regionální agresivita a neustále se zvyšují investice do zbrojních programů. Hlavními oblastmi zájmu Číny jsou Formosa a Jihočínské moře. Současná armáda velmoci je především uzpůsobená k bojům ve zmíněných regionech, ale souběžně s tím narůstá význam Číny jako globální vojenské mocnosti. V tichosti rostou i investice do jaderné výzbroje.




Současná situace čínské jaderné politiky a výzbroje

Čína dlouhodobě udržovala výrazně menší arzenál jaderných zbraní než USA nebo Rusko. Víceméně uplatňovala politiky odstrašení a „No first use“. Zjednodušeně řečeno počty jaderných hlavic se rovnaly stavu, kdy by země byla schopná adekvátně odpovědět na případný jaderný útok s tím, že avizovala, že ona nebude první, kdo vystřelí.

Čínská mediální síť Beluga Defense: Čína nebude spolupracovat s USA a Ruskem na omezení svých jaderných zbraní; Čína…

Zveřejnil(a) Úterý 2. února 2021

Zatímco Spojené státy mají v současnosti okolo 1 500 aktivních jaderných hlavic, počet těch čínských se odhaduje na asi tři sta. Obě informace jsou velmi těžko ověřitelné, přesto je jasné, že Čína doposud neaspirovala na dominantnější postavení mezi jadernými velmocemi. Rok 2022 může být v tomto ohledu zlomový.

Rozvoj čínských nukleárních sil

Čína dlouhodobě avizuje, že se nebude podílet na programech o omezení počtu jaderných zbraní. Mnohem zásadnější informací je objev tří sektorů, kde komunistický režim buduje přes tři sta nových raketových jaderných sil.

Jedná se o obrovská pole, kde byly stavby identifikovány. Dislokace je Yumen v provincii Gansu, Hami ve východní části Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, poblíž nechvalně známých převýchovných táborů, a Ordos ve Vnitřním Mongolsku.

Diskuze ohledně účelu zařízení

Analytické servery se obecně pozastavují nad tím, že pozice a postavení budov vůbec neřeší jakékoli krytí a snahu o utajení. Pro satelity nebylo obtížné stavby objevit. V rámci diskuze na toto téma vojenští odborníci hovoří o možnosti, že řada sil zůstane prázdná a bude pouze tlakem vytvářeným na USA ke zmatení amerických plánovačů, případně k pozdějšímu doplnění. V každém případě počet sil ztíží americký protiraketový systém.

Zveřejnil(a) Čínský rozhlas pro zahraničí dne Pondělí 8. června 2020

Je otázkou, zda má Čína dostatek vojenského plutonia pro výrobu dostatečného množství nových hlavic. S výrobou materiálu přestala v polovině 80. let a všeobecně se předpokládá, že je schopna zdvojnásobit počet svých jaderných zbraní. Ovšem troj až čtyřnásobné zvýšení kapacity by již vyžadovalo obnovení výroby. Takováto produkce by byla možná se dvěma rychlými reaktory CFR-600, které mají být uvedeny do provozu v letech 2023 až 2026. Tato zařízení by měla být schopna vyprodukovat materiál na výrobu až 1 500 hlavic.

Otazníky nad jadernou doktrínou ČLR

Zpráva amerického ministerstva obrany, vydaná v Bulletinu jaderných vědců, zpochybňuje avizovanou čínskou sebeobrannou reakci. Tvrdí, že tato doktrína je již neplatná a byla dodržována pouze v období, kdy měla Čína raket výrazně méně.

Je třeba si uvědomit, že komunistický režim vlastní hypersonické zbraně schopné nést jaderné hlavice. V současnosti dislokuje většinu raket na základně Taibai poblíž Baoji, menší množství v šesti operačních základnách. Na rozdíl od Ruska a USA nejsou zbraně v pohotovostním režimu. Předpokládá se změna rozmístění a akutního módu těchto zbraní, kdy dojde k větší diversifikaci i nastolení pohotovostního režimu.

Zveřejnil( a) China Daily dne < „https://www.facebook.com/chinadaily/photos/a.195840701290/1015517288801291/?type=3“ > Pátek 19. května 2017

Oficiálně není taktické použití jaderných zbraní součástí jejich doktríny. Přesto, dle zákulisních informací, se v Číně intenzivně diskutuje o její změně. Především v souvislosti s případným americkým útokem panují obavy o mylném vyložení si takového útoku, což by mohlo vést Čínu k jaderné odvetě či k preventivnímu útoku na důležité strategické cíle.

Armáda ČLR disponuje přesnými raketami DF-21 a DF-26, které jsou schopné nést jadernou hlavici a zasahovat velmi specifické cíle. To by vyžadovalo výrobu hlavic s malým rozsahem výbuchu a nízkou váhou. Především se už ale nejedná o zbraně odpovědi, ale útoku.

Čína v posledních letech regionálně stále více využívá svoji vojenskou sílu a prakticky nutí své sousedy k závodům ve zbrojení. Změna jaderné doktríny se v takovéto situaci přímo nabízí i v souvislosti s prudkým rozvojem čínských obranných sil. Vzhledem ke globálnímu působení Číny především v Africe a Jižní Americe se logicky nabízí hypotéza, že Čína svoji ekonomickou expanzi nebude váhat doplnit expanzí vojenskou, minimálně v oblasti odstrašování.

Zdroj: Nationalinterest

Diskuze Vstoupit do diskuze
113 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Omikron nastupuje. „Dva týdny budou prudce růst počty nakažených,“ říká Prymula. Kdy se situace uklidní?
VědaŽivě.cz
Co by se stalo, kdybyste přestali spát? Krátký nával energie by rychle přešel v halucinace a infarkt
JakZdravě.cz
Roztroušená skleróza je tichý zabiják. Někteří lidé ani netuší, že ji mají. Symptomy jsou zprvu nenápadné
adbz.cz
Stavba terasy s vhodným vybavením nemusí být tak složitá