Francie má jaderné zbraně připravené zabít miliony lidí. Schovává si je k okamžitému použití v případě jakékoli nouze

Francie se jako čtvrtá v pořadí přidala na seznam takzvaného jaderného klubu, a ke konci studené války už měla k dispozici vlastní jadernou sbírku nejen pozemních raket, ale také jaderných zbraní a balistických raket. Většinu jaderné síly Francie představují ponorky vybavené právě balistickými raketami. Je tak připravena, kdykoliv v případě potřeby, na využití v plné své síle.

Francie se díky jaderným zbraním částečně osamostatnila

První zkouška jaderných zbraní se ve Francii konala 13. února 1960. Tento test nesl krycí název Modrá pouštní krysa a potvrdil, že to Francie s jadernými zbraněmi myslí opravdu vážně. Měla navíc potřebnou techniku, aby přestala spolupracovat se Spojenými státy a v případě potřeby zahájila vlastní útok proti Sovětskému svazu.

První pokus o balistickou raketu selhal

Od roku 1955 pracovala na vlastním jaderném pohonu. Tento projekt se jmenoval Coelacanth a Francie plánovala vybudovat pět ponorek s balistickými raketami. Při snaze vyvinout hned tu první nastal problém. Jaderní inženýři nezvládali dostatečně zmenšit reaktor, a tento vývoj byl v roce 1959 přerušen. Následný projekt s názvem PAT 1 už byl úspěšný a vznikla z něj ponorka Le Redoutable.

iZdroj fotografie: Uživatel Guillaume Rueda / Creative Commons / CC BY-SA

Nová dvoustupňová balistická raketa dostřelila až do Moskvy

Obranný průmysl Francie se zaměřil na výrobu balistických střel, které se budou odpalovat z ponorek. Výsledkem byla strategická balistická raketa Sea-Ground M1 MSBS. Jednalo se o dvoustupňovou raketu s 500 kilotunovou hlavicí a dostřelem necelých 2500 metrů. Tento dostřel Francii plně vyhovoval, protože stačil na to, aby ponorka z Biskajského zálivu dostřelila až do Moskvy.

iZdroj fotografie: Uživatel W.Rebel / Creative Commons / CC BY-SA

Francie postavila své první raketové ponorky v letech 1971 až 1980. Všech šest kusů vzniklo v loděnicích v Cherbourgu. První dva kusy byly vybaveny raketou M-1, a třetí nesla už vylepšenou M-2, která měla delší dosah. Další dvě měly ve výbavě kombinaci raket M-2 a nové M-20 se stejným doletem, ale gigantickou termonukleární hlavici o velikosti 1 megatuny. Poslední z šesti prvních ponorek nesla rakety úplně nového designu. Ty jí umožňovaly dolet až 4 000 kilometrů, což stačilo pro zasáhnutí východu Ruska.

V polovině 80. let došlo ke značnému vylepšení výbavy

Francouzská flotila jaderných ponorek měla základnu na Ile Longue v Brestu. Naproti tomu ponorky FOST jezdily na dvouměsíční hlídky u pobřeží Francie a Portugalska. V polovině 80. let byly všechny ponorky, kromě jedné, vybaveny lepšími M-4A a poté M-4B, které měly dolet bezmála 6 000 kilometrů. Navíc mohly nést šest 150 kilotunových hlavic, každá ponorka tedy měla šestkrát větší palebnou sílu.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY-SA

Ponorky třídy Redoutable měly kromě jaderné palebné síly také čtyři 533 milimetrové torpédomety, které jim sloužily k sebeobraně, 3 protiponorková torpéda a torpédo F 17. Některé byly také vybavené protiletadlovými střelami, ale jejich hlavním úkolem bylo zůstat v utajení a čekat na případný pokyn k útoku.

Třída Triomphant je proti dřívějším modelům větší

Další francouzská ponorka byla postavena v letech 1986 až 2010. Jednalo se o třídu Triomphant, která je větší než předchozí modely. První čtyři lodě byly vyzbrojeny raketami středního doletu M45 s dosahem 6 000 kilometrů. Proti předchozí verzi navíc zahrnovaly pomůcky k překonání obrany proti balistickým raketám.

iZdroj fotografie: Uživatel Wmeinhart / Creative Commons / CC BY-SA

Výrazně vyšší dolet raket M51

Poslední model Terrible měl jako první ve výzbroji současnou raketu M51. Má stejný počet kilotunových hlavic, ale každá z nich je schopna provádět nezávislé manévry. Zvýšil se i dosah, který činí 8 000 kilometrů. Francie má v plánu dovybavit těmito raketami zbylou flotilu ponorek.

Zdroj: Nationalinterest