Spojené státy vrací úder. Nové hypersonické zbraně budou brzy ve výzbroji armády

Podle ministerstva obrany budou první americké hypersonické zbraňové systémy připraveny k zařazení do výzbroje americké armády i námořnictva během jednoho nebo dvou let. Americké letectvo by také mělo dostat nové hypersonické zbraně, které budou odpalovány z letadel. Pentagon se tak snaží dohnat a předehnat konkurenty, kteří již hypersonické zbraně zavedly.

Infrastruktura je připravena

Armádní program LRHW (Long Range Hypersonic Weapon) již zavedl do výzbroje transportéry s odpalovacím zařízením a další prvky pozemní infrastruktury hypersonických zbraňových systémů, poznamenala Gillian Bussey, ředitelka Společného úřadu pro přechod na hypersoniku ministerstva obrany. „Jediné, co chybí, je střela,“ vysvětlila ředitelka na konferenci Ascend, kterou pořádá Americký institut pro letectví a astronautiku. Ta by se měla dostat do služby v roce 2024.

iZdroj fotografie: Uživatel Mariordo / Creative Commons / CC BY-SA

Vše je však podle zákulisních informací na dobré cestě. Program pokračuje poměrně hladce a brzy by měl přejít do ostré fáze. Navíc systém námořnictva je s armádní verzi těsně spjat, protože oba programy využívají společné hypersonické kluzákové těleso, které bylo úspěšně otestováno v loňském roce a nyní bylo vzato jako základ obou programů. To samozřejmě šetří jak čas, tak finance a žene oba programy rychle kupředu.

iZdroj fotografie: Public Domain

Ředitelka se zmínila také o projektu Southern Cross, který probíhá ve spolupráci s australským královským letectvem (RAAF), jehož cílem je vyvinout technologický demonstrátor hypersonické řízené střely, který by byl také poháněný scramjetem. „Na tomto projektu je skvělé, že jsme schopni využít 15 let spolupráce s Austrálii v řadě technických oblastí,“ pochvalovala si představitelka Pentagonu.

USAF drží vše pod pokličkou

Americké letectvo v současnosti připravuje finální zkoušku systému AGM-183 Air-launched Rapid Response Weapon (ARRW – Zbraň rychlé reakce odpalované ve vzduchu, je předpoklad, že ze strategických bombardérů), vlastní hypersonické zbraně poháněné náporovým motorem se spalováním v nadzvukovém režimu – scramjetem. AGM-183 by měla mít dolet až 1600 kilometrů a dosahovat rychlosti až těžko představitelných 20 Machů. Zatím došlo pouze ke dvěma testům odpalů z B-52, a v obou případech systém selhal.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

V poslední době se pozornost vývojářů Pentagonu zaměřila také na vývoj malé hypersonické střely poháněné náporovým motorem. Tu také vyvíjí letectvo a vše je drženo v tajnosti. Hypersonic Air-breathing Weapons Concept (HAWC) by měl být menší hypersonický systém, který by mohl být vypouštěn ze stíhacího letounu.

Pokud by se takový systém spojil se stealth stíhačkou F-35, jednalo by se o skutečně pokrokovou zbraň. Aniž by byly uvedeny nějaké podrobnosti, proběhla tiskem zpráva, o tom že HAWC prošel prvním úspěšným testem, který 27. září provedla společnost Raytheon, a to s pohonem scramjetem společnosti Northrop Grumman.

Stále v počátcích

HAWC i ARRW jsou stále v první fázi čtyřfázového procesu, tedy testování a vývoje technologie. Ačkoli už podle Pentagonu přecházející do fáze dvě, což je vývoj a testy prototypu. Fáze tři a čtyři, polní testování a zavedení do výzbroje, by měly následovat v letech 2023 nebo 2024. Do těchto fází, se i přes intenzivní snahu, ještě nedostal žádný program ministerstva obrany v oblasti hypersonických zbraní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Myslíme si, že jsme na dobré cestě k tomu, abychom se brzy dostaly s většinou programů do fáze čtyři.“  Prohlásila také na konferenci Ascend ředitelka hypersonického programu Pentagonu. Podle představitelky Pentagonu bude brzy zavedeno dostatečné množství hypersonických zbraní a USA úspěšně překonají jak technologickou, tak kvantitativní mezeru, která v posledních letech vznikla mezi nimi a jejich konkurenty.

Háček v penězích

Nejen vládní, ale i nezávislí vojenští experti však nadšení i obavy z hypersonických zbraní korigují a krotí. Spojené státy vyvíjejí technologie létajících prostředků pohybujících se rychlostmi v kategorii hypersonic prostřednictvím agentury NASA již od poloviny 60. let minulého století. První ostrý pokus nastartovat scramjet a dosáhnout pokusně rychlosti aspoň 7 Machů tato agentura uskutečnila už 02. 06. 2001 s experimentálním modelem Hyper X-43A.

Zdálo by se tedy, že USA mají potřebný know-how. Dnes je ale zřejmé, že svůj náskok v oblasti vývoje a technologii výroby objektů, resp. zbraní s hypersonickou rychlostí prohospodařily a dodnes nemají funkční exemplář hypersonické zbraně připravené k hromadné výrobě. Případný budoucí konflikt by totiž vyžadoval úder na tisíce cílů pro přesně zaměřovanou munici.

iZdroj fotografie: Public Domain

Dnes už je ovšem v provozu jen hrstka amerických hypersonických systémů v testovací fázi, které ještě nejsou plně bojeschopné. A protože jsme společností, kde vládnou peníze, je třeba vidět, že výroba dostatečného množství hypersonických zbraní nebude možná, pokud budou příliš drahé.

Vedle toho bude nutné pro námořnictvo přestavět plavidla a ponorky pro nesení hypersonických zbraní. Do roku 2025 by měl být vybaven LRHW supermoderní stealth torpédoborec USS Zumwalt a o tři roky později ponorky třídy Virginia. Představitelé Pentagonu by však rádi viděli, že je celý plán vzhledem k současné situaci urychlen.

iZdroj fotografie: Official U.S. Navy Page

Náměstkyně ministra obrany pro výzkum a inženýrství Heidi Shyuová, 12. října před novináři konstatovala, že ministerstvo potřebuje „cenově dostupnější hypersonické zbraně“, protože současné systémy stojí i desítky milionů dolarů za kus. Rozpočet Pentagonu na výzkum hypersonických technologií ve fiskálním roce 2022 činí proto 3,8 miliardy dolarů, což je mimochodem o 600 milionů dolarů více než v předchozím roce.

Snaha netříštit síly

Americký kongres už se nemohl dívat na tříštění sil v této oblasti v USA, a tak v roce 2019 zřídil Joint Hypersonics Transition Office (Společný úřad pro přechod na hypersoniku), který je součástí Úřadu náměstka ministra obrany pro výzkum a vývoj, a to s rozpočtem 100 milionů dolarů.

Vedly k tomu obavy, že by vývoj v oblasti hypersonických technologii pod jednotlivými složkami armády USA byl neefektivní a drahý. Kdo v tom spatřuje zbytečný byrokratický krok, měl by si vzpomenout například na historii vzniku slavné stíhačky F-16, kterou také nakonec prosadila až iniciativa Kongresu, jinak by se přes velení USAF do podoby prototypu a sériové výroby v konkurenci s F-15 nikdy nedostala.

iZdroj fotografie: Pixabay

Úřad má vše urychlit a dohlížet nad efektivním vývojem. Jeho cílem je získávat i technologie a mozky z civilního sektoru a ročně proto vypisuje granty v hodnotě 20 milionů dolarů. Je to více než nutné. Čína i Rusko realizují programy hypersonických zbraní rychleji. Některé, jako ruský Zirkon, již zavedli do výzbroje a tvrdí, že dosáhli průlomových výsledků.

Střely, které mohou manévrovat při letu hypersonickou rychlostí, jsou považovány za obranou velmi obtížně zachytitelné, což z nich podle obranných analytiků činí kvalitativně novou vojenskou útočnou technologii. Národní obranná strategie USA proto vyhlásila hypersonické zbraně za jednu z hlavních priorit výzkumu a vývoje vedle umělé inteligence, robotiky a zbraní založených na směrované energii.

Zdroj: NationalInterest