Země NATO dostaly od Izraele zelenou: Estonsko může dodat na Ukrajinu protitankové střely Spike. Mění Izrael postoj k Rusku?

Vztahy Ruska a Izraele zažívají v posledních týdnech krušné období. Po nemilých výrocích Lavrova, které na sociálních sítích rozpoutaly válku ministerstev, vyšlo najevo, že Izrael ve skutečnosti nezakázal Estonku dodávat izraelské zbraně na Ukrajinu, a to i přes svůj zpočátku nerozhodný postoj v rámci ukrajinsko-ruské otázky. V uplynulém roce nakoupilo Estonsko značné množství izraelských zbraní, včetně raketového systému Blue Spear a více než 500 protitankových střel Spike. Není tedy vyloučeno, že některé z těchto systémů nalezly své místo na ukrajinských liniích.

Nejmodernější protitankové střely na trhu

Podle informací z databáze SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute), která monitoruje mezinárodní obchody se zbraněmi, si Estonsko v roce 2019 objednalo 100 protitankových střel Spike-MR/LR, 40 střel Spike-NLOS a 500 střel Spike-SR. Zbraně byly následně dodány někdy v letech 2020–2021.

Řízené střely Spike patří k nejúčinnějším protitankovým střelám na současném vojenském trhu. Vyvinuty byly izraelskou společností Rafael Advanced Defense Systems, která nabízí varianty přenosné i odpalované z aut či vrtulníků. Systém lze rovněž namontovat na malé terénní buggyny. Spike je, stejně jako Javelin, střela typu „vystřel a zapomeň“, kdy dochází k zaměření cíle ještě před odpálením a následně je spuštěno automatické samonavádění.

V případě Spike-MR se jedná o střely středního dosahu, které jsou schopny likvidovat cíle v dosahu od 200 do 2 500 metrů. Spike-LR je pak verze s dlouhým doletem, kolem 4 000 metrů. Systém je vybaven zaměřovacím modulem s termovizní a termální i denní kamerou, jež jsou umístěny v přední části střely. Spike jsou schopny proniknout reaktivním i homogenním ocelovým pancířem o průřezu více než 700 mm.

Izrael mění zahraniční politiku

Od samého počátku invaze žádala Ukrajina nerozhodný Izrael o dodávky zbraní, avšak marně. Izrael se odmítal do konfliktu zapojit, stejně jako odmítal ruskou invazi veřejně odsoudit. Teprve nedávno, v důsledku zjevného posunu v izraelských politických řadách, došlo k poněkud nečekané změně. Ministr obrany Benny Gantz uvedl, že Izrael bude Ukrajině dodávat ochranné pomůcky, jako například přilby a neprůstřelné vesty.

Israel government has allowed NATO countries supply #Ukraine with Israeli made weapons that includes Rafael Spike anti-tank missiles. These missiles especially their NLOS (Non-Line of Sight) version are nightmare for Russian tanks. I say as whom has tested the missile. (Sim+Live) pic.twitter.com/aWsS0vmvip

— Babak Taghvaee – Μπάπακ Τακβαίε – بابک تقوایی (@BabakTaghvaee) May 3, 2022

O pár dní později prohlásila estonská ministryně zahraničí, Eva-Maria Liimets, že Jeruzalém nebude bránit Tallinnu v postoupení izraelských zbraní ukrajinským silám. Poslední zprávy pak naznačují, že povolení dodávat izraelské zbraně na Ukrajinu dostaly všechny členské státy NATO. A to i přes to, že některé smlouvy obsahují články limitující vývoz izraelských zbraní a předávání technických znalostí třetí straně.

Prudký obrat Izraele v postoji k válce, jakožto i v celkové zahraniční politice, byl přinejmenším překvapivý. Nabízí se proto teorie, že k razantní změně postoje výrazně přispělo i nedávné prohlášení šéfa ruského ministerstva zahraničí, Sergeje Lavrova, který se velmi necitlivě vyjádřil k bolestnému tématu holocaustu.

Ministerstva zahraničí ve válce

Dne 1. května, v rozhovoru pro italskou televizi, byl Lavrov dotázán, jak může Rusko obviňovat Ukrajinu z antisemitismu, když v čele státu stojí prezident židovského vyznání. Jako vždy, ruský ministr zahraničí svou naprosto omezenou a hrubou odpovědí nezklamal: „Když říkají ‚Co je to za denacifikaci, když jsme Židé‘, no, myslím, že Hitler byl také židovského původu, takže to nic neznamená. Už dlouho slyšíme od rozumných Židů, že největší antisemité jsou sami Židé.“

Lavrovův necitlivý výrok o nacistické Ukrajině se samozřejmě neobešel bez reakce a izraelská vláda dala najevo své pobouření. Jair Lapid, izraelský ministr zahraničí, označil Lavrovův výrok za skandální a neodpustitelný.

Ruské a izraelské ministerstvo zahraničí se tak od počátku května utkávají ve válce na sociálních sítích, přičemž samozřejmě existují určitá rizika, že tento prozatím malicherný konflikt mezi oběma zeměmi roste v zákulisí v něco většího. Jak Izrael, tak Estonsko, které invazi tvrdě odsuzuje, jsou dle svých slov připraveni čelit případným kybernetickým útokům či ekonomickým sankcím ze strany Ruska. 

Estonsko chce cvičit ukrajinské vojáky

Estonsko, byť malá země, se již od počátku invaze aktivně zapojuje do vojenské i civilní pomoci Ukrajině. Dodalo například protitankové střely FGM-148 Javelin, 122mm houfnice D-30 a také munici. Do dnešního dne Estonsko poskytlo humanitární i vojenskou pomoc v celkové hodnotě pět a půl miliardy korun. Dne 25. dubna navíc estonský ministr obrany, Kalle Laanet, navštívil Kyjev, aby Ukrajině vyjádřil svou podporu osobně.

Estonská vláda prohlásila, že je země připravena nejen dodat Ukrajině další těžké zbraně, ale také zorganizovat výcvik ukrajinských ozbrojených sil v používání západních zbraní. S odkazem na příspěvky své země pak Liimets vyzvala ostatní státy k pokračování v dodávkách zbraní na Ukrajinu: „Myslím, že každá země, která má protiraketové systémy, by měla Ukrajinu podpořit a darovat nebo prodat jí své zbraně. Myslím, že je to velmi důležité, neboť Ukrajina bojuje za demokratické hodnoty a zaslouží si v tomto boji pomoc ostatních demokratických zemí.“

Jaký je váš názor na změnu izraelské zahraniční politiky?

Zdroj: ArmyRecognition, Military-Today, TheJerusalemPost