Život rytířů nebyl tak romantický, jak ho mnohé filmy prezentují. Často byli na cestách měsíce i roky, čímž trpěli oni i výzbroj; „kamenný penis“ tak byl často nezbytný.
Současná idealizovaná představa rytíře představuje čestného bojovníka na koni s mečem a brněním, jak bojuje podle rytířských pravidel a ze všeho nejvíce mu záleží na jeho cti. I takoví sice byli, ale o mnoho více bylo těch, co pravidla příliš nedodržovali (pak to nicméně nebyli praví rytíři, ale prostě jenom válečníci). Spektrum jejich zbraní bylo široké, některé byly opravdu brutální a navržené i tak, aby prorazily silnou zbroj. Co ale možná překvapí, je některé nezbytné „příslušenství“, řada válečníků totiž s sebou nosila třeba falický kamenný předmět.
Kamenný penis dlouhý 15 cm
Jeden z překvapujících objevů se archeologům povedl v Torre de Meira v místě středověké pevnosti ležící v obci Moaña. Jde o bývalou pevnost v jihozápadním Španělsku, která byla zničena během lidové vzpoury rolníků proti šlechtě v roce 1476. Mezi mnoha předměty, jež se v troskách pevnosti nacházely, byl také asi 15 cm dlouhý kamenný předmět ve tvaru mužského penisu, pravděpodobně patřil některému z bojujících rytířů.
Aparece unha pedra fálica nas escavacións na Torre de Meira, en Moaña https://t.co/JhXu7Fga4X pic.twitter.com/5wkdHVFMDe
— G24 (@G24Noticias) June 14, 2023
Falické předměty se v historii samozřejmě vyskytují velice často, ale i přes to nález vědce překvapil. Pokud by se jednalo o nález z doby Římské říše, asi by nebyl neobvyklý, ta totiž byla známá různými „uvolněnými mravy“. Ve středověku už ale nebylo zvykem, aby lidé něco takového vlastnili, natož rytíři. Velkou záhadou bylo, k čemu mohl takový předmět sloužit. Asi překvapí, že nešlo o talisman, ani o žádnou sexuální hračku.
Účel „penisu“ prozradily rýhy
Archeology nakonec přivedly na správnou stopu rýhy na předmětu, načež dospěli k jednoznačnému názoru, že se jedná o nezvykle tvarovaný brousek na meč, dýku nebo jinou podobnou zraň. Archeolog Darío Peña usoudil, že brousek zhmotňuje symbolické spojení mezi násilím, zbraněmi a maskulinitou. Podle něj přežívají podobné asociace i v současné době. Rytíř ho tedy asi používal velmi často, ale jinak, než by tvar napovídal.
Ve středověku byl rytířský meč velmi ceněnou a propracovanou zbraní a každý bojovník se o něj pečlivě staral. Nabroušené ostří mohlo znamenat i rozdíl mezi životem a smrtí, protože tupá zbraň nemusela projít nepřátelskou zbrojí, a den by tak pro něj hned skončil. Zbraně byly už tehdy vyráběny z kalené oceli, což jim dávalo výjimečné vlastnosti. Zvláště ceněné pak byly meče, dýky atd. z tzv. damaškové oceli, která byla vysoce odolná a vznikala na Blízkém východě.