Jaderné zbraně, kterými disponuje NATO, na zastavení případné ruské invaze do Pobaltí nestačí

Poté, co Rusko anektovalo na jaře roku 2014 Krym, se množí spekulace, že vpadne i do pobaltských států. V Estonsku, Lotyšsku i Litvě je totiž zastoupená početná ruská menšina. Všechny tři státy Rusko v minulosti okupovalo, a když země v letech 1990 (Litva) a 1991 (Lotyšsko a Estonsko) vyhlásily nezávislost, přišlo tím Rusko o důležité geostrategické pozice. Ovšem proti možné ruské invazi by NATO nedokázalo země ubránit.

Jaderné zbraně neznamenají vítězství

Když pobaltské země 29. března 2004 vstoupily do NATO, Rusko to neslo značně nelibě. Členství států v Severoatlantické alianci mu totiž značně zkomplikovalo jejich možnou budoucí anexi. Samotné Rusko a NATO založily roku 2002 tzv. Radu NATO-Rusko, která se soustřeďovala zejména na oblasti vojenské spolupráce, průmyslové spolupráce, boje proti terorismu a koordinovaný postup v Afghánistánu, a další.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nicméně po anexi Krymu na jaře roku 2014, se Severoatlantická aliance jednomyslně rozhodla pozastavit praktickou spolupráci s Ruskem, a to s účinností od 1. dubna 2014. V důsledku tzv. Ukrajinské krize se množí spekulace o možných plánech Ruska na anexi i výše uvedených zemí. NATO proto zvažuje případnou reakci. Překvapivě jako možnost příliš nevidí použití jaderných zbraní, protože by to pro Evropu znamenalo větší potenciální ztráty než přínos.

Infrastruktura NATO je křehká

Podle uvažovaných scénářů napadení Pobaltí by ruské jednotky postupovaly rozptýleně a rychle, což by znamenalo, že vypuštěné střely by nezasáhly soustředěné formace vojsk, ale dopadly by na civilní obyvatelstvo. V takovém případě by NATO zvolilo další možnost, a sice svrhnout rakety s jadernými hlavicemi přímo na ruské mobilní velitelské a raketové základny, které by byly velmi pravděpodobně umístěny těsně u hranic Lotyšska.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Bylo by naivní předpokládat, že Rusko nepodnikne žádný protiútok. V uvažovaných scénářích se předpokládá, že by Rusko vyslalo odpovídající počet raket s jadernými hlavicemi na letecké základny NATO. Poškození, které by infrastruktura NATO pocítila, by citelně snížilo její vojenské schopnosti. Jaderná hrozba Rusku je tedy od počátku značně nevěrohodná. Jediný způsob, jak zamezit ruské invazi je za použití konvenčních zbraní. Je ale diskutabilní, zdali by NATO bylo schopno reagovat včas.

Zdroj: The National Interest