Nejhorší vojenské pušky moderní historie. Některé raději neměly spatřit světlo světa

Puška je pro vojáka jeho hlavní zbraní. Pokud je výzbroj, kterou mu jeho armáda poskytla špatná a nekvalitní, voják má velký problém. V nedávné historii se přitom již několikrát stalo, že ta či ona armáda zavedla do výzbroje zbraň, která nesplňovala to, co od ní vojáci očekávali.

Ranná M16 a válka ve Vietnamu

Označení M-16, pod kterým v době války ve Vietnamu přijala americká armáda pušku AR-15, je dnes synonymem kvality a stalo se doslova legendárním. Zpočátku tomu tak ale vůbec nebylo a v době vietnamského konfliktu neměla puška mezi vojáky příliš dobré jméno. Hlavní vina v tomto případě ležela právě na americké armádě.

iZdroj fotografie: Freeimages

Při zavádění M-16 do výzbroje se až příliš zdůrazňovala její spolehlivost, což mnohé vojáky vedlo k tomu, že jí prakticky nečistili. Armáda navíc zavedla pro střelivo namísto původně plánovaného střelného prachu IMR4475 horší prach s označením WC846, který pušku znečišťoval a zvyšoval riziko jejího selhání.

Britská futuristická puška L85 si oblibu nezískala

Britská bull-up puška L85 vypadala na první pohled skvěle. Na ten druhý už to ale taková sláva nebyla. Puška začala být do výzbroje zaváděna v roce 1985 a brzy bylo jasné, že je zle. Zbrani vadilo prakticky všechno, od arktického prostředí přes vlhko až po prostředí pouštní (velký problém při operaci Pouštní bouře). Kromě toho jednotlivé díly vyžadovaly naprosto přesné zpracování. Vzhledem k tomu, že je vyrábělo více výrobců, byl problém uhlídat kvalitu.

iZdroj fotografie: Jonathan Davies / Creative Commons / CC BY-SA

Zbraň se často přehřívala, zasekávala se, dvojnožka často nedržela a zásobník měl malou kapacitu. L85 měla také velké množství plastových částí (včetně pojistky), které se často poškozovaly. Armáda problémy zlehčovala, nakonec jí ale nezbylo nic jiného, než v roce 2000 zaplatit nákladný upgrade designu. Nyní, 30 let po vyrobení prvních kusů, je již L85 schopná sloužit dobře a spolehlivě.

Indický přešlap jménem INSAS

Indická armáda dlouhodobě používala pušky britské výroby, v podobě pušky INSAS chtěla získat zbraň vlastní výroby. Problémy této pušky by vydaly na celý román: malý zásobník a nízká kadence či brzké přehřívání jsou jen prvními vlaštovkami. Puška INSAS trpěla i praskáním zásobníku a dokonce občas vystřikovala horký olej do obličeje střelce, problémy má i s provozem v chladném prostředí. Indická armáda proto horečně hledá jejího nástupce pouhých 20 let po zavedení do služby, cože je na armádní pušku opravdu málo.

iZdroj fotografie: Kunalbiswas / Creative Commons / CC-3.0

AMD-65: maďarský přešlap

Varšavská smlouva měla ve své době k dispozici legendární AK-47. I přesto se maďarský zbrojní průmysl rozhodl, že nabídne alternativu. Zbraň ale selhala ve všech směrech: menší dostřel, nižší přesnost, přehřívání a vysoká hmotnost. I přesto právě tyto zbraně dostala v roce 2005 k používání afghánská policie. Její příslušníci brzy poznali, že s touto zbraní je jejich služba o hodně těžší.

Zdroj: National Interest