Ozbrojené síly i zbrojařské firmy se předhánějí v tom, kdo rychleji a lépe zareaguje na změny, které koronavir přinesl nejen do životů civilistů, ale také vojáků. Armády budují polní nemocnice, zbrojaři investují do výzkumu.
Jedno je ale jisté už teď. Brzy bude do základní výbavy každého vojáka patřit také obličejová maska nebo jiný kryt, který bude mít za úkol chránit dotyčného před nakažlivými nemocemi.
Armáda je nyní většinou nasazena doma
V celém vyspělém světě pomáhá v boji proti koronaviru také armáda, která je na nebezpečné situace cvičena. Nejinak je tomu i v České republice, kdo byla doposud využita k plnění těchto úkolů:
- Spolu s policisty vojáci zajišťovali neprůchodnost státních hranic v průběhu karantény
- Vojenské nemocnice se staraly o pacienty s koronavirem
- Vojáci zajišťovali také odběry vzorků od potenciálně nakažených všude tam, kde nebyl dostatek zdravotnického personálu
- Armáda by měla zajištovat také chytrou karanténu a její dodržování, pokud by někde byla částečně či v plném rozsahu uplatněna
Jak ochránit vojáky?
Na počátku celé krize byl ve většině států nedostatek odpovídajících ochranných pomůcek a se stejným nedostatkem se potýkaly také ozbrojené složky. Nyní je tedy jisté, že armády NATO i dalších států budou hromadně vypisovat velká výběrová řízení na obličejové štíty či masky. Ty budou muset splňovat celou řadu kritérií – budou muset být k opakovanému použití, neomezovat zorné pole ani dýchání vojáků, být lehké, a hlavně budou muset poskytovat maximální možnou ochranu blížící se stoprocentní úspěšnosti. A bude je muset být možné nosit dlouhodobě.
Koronavirus v rukou teroristů
Již nyní totiž bezpečnostní experti poukazují na nebezpečí, že koronavirus začnou využívat teroristé a guerillové jednotky po celém světě. Zavléct infekci na vojenskou základnu totiž může být v mnoha ohledech účinnější a nebezpečnější než propašovat na ni trhavinu, nehledě na to, že nakaženého člověka v počátečním stadiu nemoci není na rozdíl od nálože možné snadno odhalit.
Vzhledem k charakteristice onemocnění může být poměrně jednoduché nakazit celou posádku prostřednictvím například místního tlumočníka, jehož služeb vojáci využívají, nebo jiného civilního personálu. Kromě ochranných pomůcek pro pobyt mimo základnu tak budou armády muset zpřísnit také pravidla pro pobyt na základnách a pro střídání posádek.