Nejlepší MANPADS jsou polské, mají až o 40 % silnější hlavice než ostatní a sestřelí i moderní ruské letouny

Polsko se v 90. letech pustilo do vývoje vlastních protiletadlových střel odpalovaných z ramene, a jak se ukazuje, jsou účinné hlavně proti ruským strojům.

Polští vojáci se střelami Grom i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Polska
                   

Na začátku války na Ukrajině dostala země od spojeneckých zemí řadu systémů MANPADS k ochraně vzdušného prostoru v nižších výškách. Jde o rakety odpalované z ramene, z nichž nejznámější jsou FIM-92 Stinger. Pokud si ale mohou ukrajinští vojáci vybrat, mnohem raději sáhnou po stejném typu zbraně vyrobeném v Polsku, protože je ještě lepší, a dokonce považován za jeden z nejlepších na světě. Nejnovější verze je přitom známá jako Piorun.

Klíčové technologie střel si Poláci vyvinuli

Polsko má s výrobou z ramene odpalovaných protiletadlových raket dlouhodobé zkušenosti, protože od 70. let 20. století licenčně produkovalo sovětské protiletadlové komplety Strela-2M. A dokonce mělo později vyrábět i modernější 9K38 Igla, ale poté, země změnila režim na demokratický, plán skončil. Jenomže polská armáda nový typ protiletadlové zbraně potřebovala, a tak padlo rozhodnutí, že naváže na zkušenosti a vyvine vlastní systém.

Nebylo to ale jednoduché, protože ačkoliv byly systémy Strela-2M v Polsku vyráběny, nebyly tam produkovány klíčové komponenty jako třeba naváděcí souprava, motory a další. Sověti si znalost podobných technologií nechávali pro sebe a společnost MESKO pověřená vývojem je tak musela vyvinout sama. A přestože Poláci použili mnohá řešení z ruského systému Igla, vyvinuli nakonec vlastní infračervený zaměřovací systém chlazený dusíkem, ale i další potřebné technologie. Zbraň tak byla hotová v roce 1995 a do výzbroje se dostala téhož roku.

Nazvána byla „Grom“ a jednalo se o z ramene odpalovanou střelu o hmotnosti 16,5 kilogramu, takže ji mohl obsluhovat pouze jeden voják. Zasáhnout s ní lze cíle do vzdálenosti 5,5 kilometrů a výšky 3,5 kilometrů, přičemž hmotnost hlavice je 1,27 kilogramu; předností je, že umí zasahovat motory nepřátelských letounů. Zbraň se osvědčila hlavně při invazi Ruska do Gruzie v roce 2008, kde rakety zasáhly několik ruských letadel a sestřelily Suchoj Su-25 Frogfoot. Navíc se ukázaly jako mimořádně odolné proti různým druhům rušení.

Vylepšené střely Piorun se silnou hlavicí

Výrobce přišel později s vylepšeným modelem nazývaným Piorun, který dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 6,5 kilometrů a výšky 4 kilometrů. Má hlavici o hmotnosti 1,82 kilogramu a dosahuje rychlosti Mach 2. Třeba nejnovější Stingery sice mají zasahovat do vzdálenosti až 8 kilometrů, ale mají o téměř polovinu lehčí hlavici o hmotnosti 1,02 kilogramu. Letouny tak při zásahu často jen poškodí, zatímco Pioruny je sestřelí. I ruská Igla má přitom hlavici těžkou jen 1,17 kilogramu.

Ukrajinští vojáci tvrdí, ze za pomoci Piorunů sestřelili nejen ruské letouny Su-25, ale také moderní Suchoj Su-34 Fullback nebo opěvované ruské bitevní helikoptéry Kamov Ka-52 Alligator. Polská firma údajně připravuje ještě modernější typ střely pracovně označovaný jako Thunder. Hotový by měl být někdy v roce 2024 a určen bude nejen k odpalování z ramene, ale i pro protivzdušné systémy krátkého dosahu montované na různé typy vozidel.

Jaké MANPADS mohou konkurovat těm polským?

Zdroj: TechWp
Diskuze Vstoupit do diskuze
60 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články