Vesmírné zbraně: Astronautův balíček pro přežití obsahuje skládací nože i osobní pistole

Přestože se veřejnosti přístupné zdroje zatím nezmiňují o žádném vojenském konfliktu či mezigalaktických bojích ve vesmíru, mimo stratosféru se už objevilo mnoho různých zbraní. Součástí balíčku pro přežití kosmonautů jsou tak například nejen prostředky pro sebeobranu, jako jsou švýcarské skládací nože či osobní pistole, nýbrž také speciálně upravené kanóny. Jaderné zbraně však na orbitě nehledejte, Kosmická smlouva z roku 1967, ratifikovaná 101 státy, zakazuje umisťovat na oběžnou dráhu Země či vesmírná tělesa jakékoliv zbraně hromadného ničení.  

Bez nože do vesmíru nelez

Bez kvalitní čepele se astronauti ve vesmíru neobejdou, a tak není divu, že nejčastěji využívanými noži jsou na orbitě oblíbené a spolehlivé švýcarské skládací nože. Jednou za čas je však investováno i do vývoje speciálně upravených čepelí, jako tomu bylo například u Modelu 17 „Astro“. Model 17 je speciálně navržený nůž z výrobních linek společnosti Randall Made Knives pro potřeby astronautů programu Mercury, zaštítěného NASA.

Nožů bylo vyrobeno celkem 7, pro každého účastníka kosmické mise jeden. Čepel nože je tak silná, že se s ní dá v případě nouze otevřít i poklop kapsle. Především byl však nůž určen pro sebeobranu. A to pro případ, že by astronauti přistáli na „nepřátelském“ vesmírném území či třeba i na více než pozemském sovětském území. 

Sovětská pistole se 3 hlavněmi

Další zajímavou zbraní je pistole TP-82, která byla vyvinuta sovětskými odborníky v rámci programu vesmírných lodí Sojuz. TP-82 však není jen tak ledajaká pistole. Na rozdíl od klasických jednohlavňových zbraní má totiž hlavně tři. První dvě jsou určeny pro klasické pistolové a puškové náboje, zatímco třetí hlaveň pojme signální střely.

Pistole má rovněž sklopnou pažbu, kterou je možné použít i jako rýč si sekáček – což dělá ze zbraně univerzálního pomocníka. Vesmírná pistole byla součástí pohotovostní soupravy kosmonautů při ruských vesmírných misích v letech 1982 až 2006. Během letu samotného musela být z bezpečnostních důvodů uložena v kovovém kontejneru. Později však byla výroba ukončena a TB-82 nahradil běžný Makarov.

Zbraně ve vesmíru nejsou omezeny

Zbraněmi těžšího kalibru pak byla vybavena vojenská orbitální stanice Almaz. Stanice byla vyzbrojena obranným systémem Štít-1, který obsahoval upravené letecké kanóny NR-23 o ráži 23 mm. Za minutu je kanón schopen vystřelit více než 900 nábojů, přičemž dostřel se pohybuje kolem 3 kilometrů. Palebný systém byl však určen primárně k obraně. Kvůli své poněkud neohrabané konstrukci totiž stanice nemohla aktivně útočit. Úkolem sovětské Almaz bylo shromažďovat tajné informace o vojenské síle USA. 

K dnešnímu dni ještě stále neexistuje žádná ucelená smlouva, která by zakazovala či upravovala použití zbraní ve vesmíru. V roce 1967 byla sice podepsána Kosmická smlouva, jež zakazuje nejen použití ale i rozmístění zbraní hromadného ničení kdekoliv v kosmu. Použití jiných zbraní však neřeší. Počátkem 90. let minulého století pak Čína a Rusko vypracovaly návrh smlouvy o úplném zákazu zbraní ve vesmíru, Spojené státy však tuto iniciativu nepodpořily. 

Pohotovostní sada astronautů obsahuje kromě nožů a pistolí také teplé oblečení, lékárničku, kompas, lana, sluneční brýle s vysokým UV filtrem, a dokonce i rybářské háčky. Sady jsou koncipovány pro případ, že by modul přistál v nepříznivém terénu, kde by si astronauti museli samostatně zajistit obživu.  

Zdroj: TechInsider