Iron Man na bojišti: Světové armády usilovně pracují na exoskeletonu. Jak ovlivní podobu válek?

Představa mnoha laiků, že se na dnešních bojištích brzo objeví mnoho vojáků v neprůstřelném brnění, ve kterém se díky nechanickému pohonu poženou neuvěřitelně rychle bojištěm a budou disponovat nadlidskou silou, je zároveň snem mnoha armádních velitelů. Americká armáda se takový exoskeleton dokonce pokoušela sestrojit a pracují na něm i jiné týmy ve světě. Zatím neúspěšně. Největším problémem je energie.

Za současné technologie neproveditelné

V uplynulých letech byla největší pozornost zaměřena na projekt TALOS (Tactical Assault Light Operator Suit), který se uskutečňoval pod patronací velitelství speciálních sil USA. Cílem bylo vyvinout exoskeleton, který by mohly používat členové amerických speciálních jednotek. Zapojeno do něho bylo mnoho společností a organizací, které se na armádních zakázkách podílejí. Výsledkem bylo, že projekt byl v roce 2019 zrušen jako zatím neproveditelný.

V projektech vojenského exoskeletu nejde jen o to, aby byl voják dostatečně chráněný nebo měl nadlidskou sílu či rychlost. Do jednoho systému, který si můžeme představit něco jako oblek filmového Iron Mana, je nutné vtěsnat řadu technologií. Jen vyřešit otázku samotné helmy, která svému vojákovi bude muset přenášet jednak všechny informace a zvuky z okolí, a zároveň zajišťovat spojení a přenos dat je obrovský technologický problém. Další její součástí by musel být i počítač korespondující s průhledným displejem v zorném poli vojáka.

iZdroj fotografie: Palm Dogg / Public Domain

Zároveň bude muset splňovat i požadavky na balistickou ochranu hlavy, stejně jako na těle lehké kompozitové brnění. To ale bude navíc zkomplikované nutností nést kromě jiného i systémy řešící problém odvodu tepla a vlhkosti těla, nebo naopak sytém ohřevu a topení. Právě problém regulace tepelné energie vznikající při fungování (teoretickém) exoskeletu, její odvod nebo naopak výroba, jsou těžce demaskující prvky jejího uživatele na dnešním bojišti.

Baterie jsou velké a těžké

Kde je tedy největší problém? Všechny takové systémy potřebují velké množství energie. Energie, kterou si voják musí nést s sebou a která umožní systému fungovat dostatečně dlouhou dobu, například 12 hodin bez možnosti nabití. Takové baterie dnes ale reálně neexistují nebo by byly extrémně rozměrné a těžké. Zatím nereálná je i představa nějakého generátoru v miniaturizované verzi. Pokud by měl voják mít energetickou zbraň, nároky na energii by se ještě zvýšily.

Otázkou zůstává, co nabídne blízká budoucnost. Hovoří se třeba o lithium-iontových bateriích s vysokou hustotou. Ty ale vyžadují chlazení, což je další a více méně opakující se problém s tepelnou stopou vojáka na bitevním poli. Jinou možností je využití nějakého druhu palivového článku, ale co se pak může stát při nějakém jeho zásahu? Pokud se ale některá z podobných technologií vyvine, není vyloučené, že projekt vojáka Iron Mana by mohl opět ožít. Zatím je to jen čirá sci-fi.

Ovšem nejde říci, že prostředky věnované do projektu TALOS či jemu podobných, byly utraceny zbůhdarma. Mnoho jednotlivých dílčích technologií, které byly vyvíjeny, lze již dnes nebo v blízké budoucnosti nějak využít. Jde například o nové typy osobní kompozitní ochrany nebo inteligentní systémy nočního vidění. Své uplatnění mohou mít i již existující a doladěné systémy monitorující zdravotní stav člověka v reálném čase a mnohé další.

Za jak dlouho bude možné vyrobit vojenský oblek ve stylu Iron Mana?

Zdroj: Nationalinterest