Zásah lidského těla střelou ráže 12,7 milimetrů je děsivý. Šance člověka na přežití jsou minimální

Většina nábojů je určena k tomu, aby zabíjela, ale spoléhá se na několik principů. Střely do těžkých kulometů a antimateriálových pušek vsázejí hlavně na hrubou sílu.

i Zdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain
                   

Náboje .50 BMG neboli také 12,7 x 99 milimetrů NATO již existují více než sto let. Používají je legendární americké kulomety M2 Browning nebo antimateriálové pušky. Proto mnozí lidé tvrdí, že je toto střelivo určené primárně na ničení lehce obrněných cílů. To je sice pravda, ale to neznamená, že by nebylo účinné proti pěchotě. Naopak. Třeba kulomet M2 nasazený proti lidem je strašlivou zbraní. Zásah střelou s této zbraně se téměř rovná smrti. Existuje několik důvodů proč.

Hned několik devastujících účinků

Při zásahu do lidského těla má totiž náboj ráže 12,7 milimetrů hned několik účinků. První je pochopitelné trhání a drcení všeho, co takové střele stojí v cestě. Ať se jedná o lidskou tkáň nebo kosti, takováto kulka si prostě prorazí cestu a zanechá za sebou otvor. To dělá každá střela, i když například při zásahu lehčí střelou ráže 5,56 milimetrů začne její projektil rotovat a trhat například zasaženou tkáň člověka s dodatečnými devastačními účinky, což se u střely ráže 12,7 milimetrů nestává.

iZdroj fotografie: Richard C. Wysong / Public Domain
Zleva – .50 BMG, 300 Win Mag, .308 Winchester, 7,62 × 39 mm, 5,56 × 45 NATO, .22 LR

Projektil velké ráže má totiž druhý účinek, jenž vzniká v důsledku fyzikálního jevu zvaného kavitace. Při ní se hlavně v kapalném prostředí vytváří vlivem předmětu pohybujícího se vysokou rychlostí plynná dutina, která následně imploduje. Na tomto principu jsou například vyvinuta nová torpéda s vysokou rychlostí pohybu ve vodním prostředí.

Fyzikální zákony platí i v případě zásahu lidské tkáně. V mase, krvi a lidských tekutinách se rychlým pohybem střely 12,7 milimetrů vytvoří veliká dutina, která vše vytlačuje od její dráhy. Vše je doprovázeno trháním masa a buněk. Načež se tento vytlačený materiál velmi rychle vrátí zpět, což zranění ještě zvětší.

Rázová vlna dokáže roztrhat orgány

Dalším devastujícím účinkem je rázová vlna. Nejznámější náboje .50 BMG jsou velké a zároveň zkonstruované tak, aby byly účinné i po uražení vzdálenosti přesahující 1,5 kilometru. Mají tedy ohromnou energii. Ta spolu s vlivem kavitace vyvolává rázovou vlnu, která se šíří lidským organismem. Tato rázová vlna může poškozovat tkáň a nervové dráhy včetně míchy. Nebo může způsobit i otřes mozku, ačkoli není zasažena hlava.

iZdroj fotografie: U.S. Marine Corps / Public Domain

Ještě znatelnější to je, pokud střela zasáhne kost. Běžnou kost roztříští a její štěpiny se pak v těle chovají jako střely z brokovnice a mohou způsobit rozsáhlá zranění. Pokud narazí na velkou pevnou kost, předá jí velké množství energie. Ta pak prostupuje tělem a dokáže okolní lidské tkáně doslova zkapalnit. Její účinky jsou nejvíce devastující v břišní dutině, kde se nachází řada důležitých lidských orgánů.

Energie, kterou střela obsahuje, by se projevila i na osobní balistické ochraně neboli neprůstřelné vestě a osobním pancéřování, pokud by existovaly takové, které by dokázaly takovou střelu zastavit. Zatím taková není vyvinuta. Náraz velkorážní střely by se totiž vyrovnal úderu nějakého velkého kladiva. Proto by energie od této střely přijatá nějakou ochranou na vašem těle vytvořila rázovou vlnu, která by vám doslova uvnitř roztrhala orgány a stejně by vás usmrtila.

iZdroj fotografie: U.S. Army / Public Domain

V tomto smyslu stačí často i jen zásah do kovové postranice vojenského automobilu, o kterou se v té samé chvíli vojáci vevnitř vozu vsedě opírají, a výsledkem jsou devastující zranění jejich těl, včetně těch smrtelných. I to jsou důvody, proč jsou třeba kulomety M2 nebo jeho obdoba ráže 12,7 milimetrů v ruské armádě tak oblíbené a účinné a jen tak z výzbroje armád nezmizí.

Jak velká je šance přežít zásah střelou 12,7 milimetrů?

Zdroj: Wearethemighty

Diskuze Vstoupit do diskuze
70 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články