Americký generál ve výslužbě zhodnotil sílu izraelské a íránské armády. Izrael jednoznačně dominuje skoro ve všem, hrozbou jsou však balistické rakety.
Že je armáda Izraele vyspělá, není pochyb. Vysloužilý americký generál Steve Anderson však ve vysílání CNN popsal, jak moc má oproti té íránské navrch. Jeho hlavní výhodou je naprostá vzdušná převaha, kdy prakticky ovládá nebe nad celým Íránem, a dokonalá špionáž. Redakce Armádního Zpravodaje vytvořila srovnání izraelských a íránských pozemních sil a letectva, ač na střet samotných vojáků a techniky pravděpodobně vůbec nedojde.
Nebezpečím jsou íránské balistické rakety
Izrael ovládá vzdušný prostor nad Íránem v podstatě od prvních hodin, a není jasné, zda se vůbec letectvo napadené země pokusilo o nějaké souboje. Ale redakce Armádního Zpravodaje hodnotí, že i kdyby ano, bylo by to k ničemu, jelikož disponuje maximálně MiG-29 a F-14, tedy již značně zastaralými konstrukcemi, které se nemohou s izraelským F-35.
Židovská země má sice i F-16 a starší F-15, ale ty slouží primárně k bombardování a létají až v druhé vlně, kdy jim nehrozí nebezpečí ani ze strany protivzdušné obrany. Vysloužilý americký generál Steve Anderson zhodnotil, že největším nebezpečím zůstávají pro Izrael balistické rakety Šaháb-3, kterých může mít Írán kolem 2 000, ale jisté to není.
Armádní Zpravodaj připomíná, že je íránský program balistických raket velmi rozsáhlý, a určitě má i několik takových, které by mohly proniknout izraelskou PVO. Na druhou stranu už v pondělí 16. června 2025 informoval theJerusalemPost s odkazem na izraelskou armádu, že se podařilo zničit 1/3 íránských odpalovacích ramp pro balistické rakety.
Údery přitom pokračují, takže je zcela reálné, že i kdyby Írán zásoby měl, ani je nestihne využít. Balistická raketa Šaháb-3 je podle Wikipedie ve výzbroji asi od roku 1998, a existuje ve třech verzích – Šaháb-3A s doletem 1 300 km, Šaháb-3B s doletem 2 000km, a Šaháb-3C s doletem dokonce 2 200 km – všechny jsou tedy schopné zasáhnout izraelské území.
V závěrečné fázi letu dosahuje rychlosti Mach 7 a na cíl udeří hlavicí těžkou až 1 200 kg, nebo místo ní pět hlavic s kazetovou municí, kdy může být každý zaměřena na jiný cíl. Její přesnost je ovšem 2 500 metrů, takže je de facto nemožné, aby trefila opravdu přesně požadovaný cíl, ale na druhou stranu může sloužit k terorizování měst a zahlcení PVO.
Boj na Blízkém východě není podle Steva Andersona vůbec vyrovnaný, Izrael má podle něj jasně navrch, což ostatně dokazuje od počátku války s Hamásem, do níž se pokoušel vstoupit také Írán, ale po pár odvetných úderech si to velmi rychle rozmyslel. Aktuálně navíc pluje do Arabského moře druhá americká letadlová loď USS Nimitz, která má údajně bránit Izrael před hrozbami, ale zároveň Donald Trump připustil, že je úder na Írán „blízko“.
Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že má Izrael kupříkladu přesně zmapovaný íránský bunkr Fordó, v němž je soustředěn jaderný program, který je také důvodem, proč vlastně k válce došlo. Zpravodajské informace jsou ve válce klíčové, a Izrael opakovaně dokazuje, že v jejich shromažďování vyniká. Ostatně i proto se mu podařilo zabít již několikátého nejvyššího generála íránských ozbrojených sil, který byl ve funkci teprve 4 dny.
Srovnání izraelské a íránské pozemní armády
Ačkoliv je íránská armáda o dost početnější a může se spolehnout i na organizace, jakou je třeba polovojenský Basij, na tu izraelskou ztrácí i přesto, že je aktuálně ve válce s Hamásem, a ještě se věnuje eliminaci hrozeb v Talibanu a Sýrii. Izraelci jsou špičkově vycvičení, jelikož musí odolávat arabskému světu po mnoho desetiletí, a de facto jim nic jiného nezbývalo.
Izrael | Írán | |
---|---|---|
Aktivní vojáci celkem | 170 000 | 587 000 |
Rezervisté | 465 000 | 350 000 |
Paramilitární složky | cca 35 000 (např. pohraniční stráž) | cca 220 000 (IRGC, Basij) |
Izraelská armáda má nesrovnatelně lepší a odolnější tanky, které patří k nejlepším na světě, zatímco Írán má nejmodernější modernizované T-72 Karrar, které Armádní Zpravodaj hodnotil, a potom M60 Zulfiqar, jejichž základem je tank z roku 1959, potvrzuje Wikipedia.
Izrael | Írán | |
---|---|---|
Tanky celkem | cca 1 370 (Merkava Mk.3 a Mk.4, s APS Trophy) | cca 1 996 (T-72, Zulfiqar, M60, Chieftain) |
Obrněná vozidla & transportéry | 43 407 (Eitan, Achzarit, Namer, M113) | 65 765 (BTR-60, BMP-2, Boragh – íránské verze M113) |
Samohybné dělostřelectvo | 650 (M109 Doher, Sholef) | 580 (Raad-2, 2S1 Gvozdika) |
Raketomety (MLRS) | 150 až 183 (M270 MLRS, LAR-160, EXTRA, Delilah GL) | 775 až 1 517 (Fajr-5, Noor, Hadid HM-20, BM-21 Grad) |
Srovnání izraelského a íránského letectva
V oblasti letectva má Írán nejmodernější MiG-29, ale to už je hodně stará konstrukce, která se nemůže rovnat ani s F-16 Sufa ve výzbroji Izraele, natož pak s F-35. Írán sice zveřejnil údajné autentické záběry, na nichž má být sestřelení dvou těchto letounů páté generace, ale redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala, že pochází z českého herního simulátoru.
Izrael | Írán | |
---|---|---|
Letadla celkem | cca 612 | cca 551 |
– Stíhací letouny | cca 241 (F-35I Adir, F-15I Ra’am, F-16I Sufa) | cca 186 (MiG-29, F-14A Tomcat, F-4 Phantom, Saeqeh) |
– Útočné helikoptéry | 48 (AH-64D Apache Longbow) | 13 (Cobra, Panha 2091 – domácí verze) |
– Speciální mise / tankery / AWACS | 23+ (Gulfstream G550 Eitam (AEW), Boeing 707 tanker, Nachshon) | omezené (Boeing 707 tanker, žádné AWACS, omezené SIGINT) |
Jak si myslíte, že tato válka dopadne?


