Co přesně Boeing vyvinul

JDAM (Joint Direct Attack Munition) není samostatná bomba. Je to naváděcí sada, která se přišroubuje na existující neřízenou pumu a promění ji z volně padajícího kusu železa na GPS/INS naváděnou chytrou munici. Americká armáda a námořnictvo takové kity nakupují od konce devadesátých let a nasadily je prakticky v každém konfliktu posledních dvou dekád.

Základní JDAM má dosah kolem 28 kilometrů od bodu odhozu. Verze JDAM-ER přidává skládací křídla a natáhne klouzavý let na víc než 74 kilometrů. Obě varianty ale spoléhají na gravitaci a aerodynamiku, žádný vlastní pohon.

JDAM LR jde o generaci dál. Boeing vzal osvědčený formát pumy Mk-82 o hmotnosti 227 kg (500 liber) a přidal:

• skládací křídla vycházející z konstrukce JDAM-ER,
• kompaktní proudový motor s označením TDI J85,
• stávající letadlový interface rodiny JDAM, takže nosič nepotřebuje zásadní úpravy.

Výsledek? Zbraň, která po odhozu neklouzá, ale aktivně letí. Produktový list Boeingu uvádí dolet přes 555 km (300 námořních mil) s bojovou hlavicí. A v konfiguraci s palivovou nádrží místo hlavice, určené jako levný klamný cíl pro zahlcení protivzdušné obrany, dokonce přes 1 296 km (700 námořních mil).

Proč je „levná“, a proč to slovo potřebuje kontext

Říct o zbrani za zhruba 7,5 milionu korun, že je levná, zní absurdně. Jenže záleží na tom, s čím ji srovnáváte.

Rozpočtové podklady amerického námořnictva uvádějí cenu JDAM LR kitu na 300 000 až 306 000 dolarů za kus. Standardní naváděcí sada JDAM vychází v posledních fiskálních ročnících na 52 500 až 67 300 dolarů. JDAM LR je tedy zhruba pětkrát dražší než obyčejný kit, ale pořád se pohybuje v úplně jiné cenové lize než plnohodnotné střely dlouhého dosahu.

Pro srovnání: když Japonsko v lednu 2025 nakupovalo 16 střel JASSM-ER, oznámení DSCA uvádělo odhadovanou cenu 39 milionů dolarů za celý balík, tedy řádově miliony dolarů za kus. Storm Shadow od MBDA váží 1 300 kilogramů a patří do kategorie specializovaných zbraní pro údery do hloubky; oficiální cena není veřejná, ale odborné odhady ji řadí do podobného pásma.

Boeing to říká otevřeně: JDAM LR má „doplnit nedostatky v zásobách drahých stand-off střel“. Nejde o náhradu Storm Shadow nebo JASSM. Jde o to mít v arzenálu něco, čeho si můžete dovolit vyrobit stovky a tisíce kusů, a přesto tím zasáhnete cíl na 555 kilometrů.

Proč to komplikuje situaci Rusku

Ruská protivzdušná obrana, systémy S-300, S-400 a jejich námořní varianty, vytváří takzvané zóny A2/AD, kde je pro nepřátelské letouny extrémně nebezpečné operovat. Dosud platilo, že pokud chtěl americký nebo spojenecký pilot zasáhnout cíl hluboko za touto zónou, musel použít drahou střelu s plochou dráhou letu. Těch je omezený počet a každá spotřebovaná střela bolí rozpočet.

JDAM LR mění tuto rovnici. Pilot Super Hornetu odhodí pumu ze vzdálenosti stovek kilometrů od cíle, aniž by vůbec vstoupil do dosahu ruských raketových systémů. A protože kit stojí zlomek ceny JASSM, může jich letadlová loď nést výrazně víc.

Praktický dopad pro ruskou stranu: týlové sklady, logistické uzly, velitelská stanoviště, radarové pozice i námořní cíle, to všechno se najednou ocitá v dosahu zbraně, kterou si protivník může dovolit použít ve velkém množství. Ruská PVO by musela čelit nejen jednotkám drahých střel, ale i rojům levnějších naváděných pum s vlastním pohonem. A pokud Boeing dodá i verzi s klamnou nádrží místo hlavice, obránce navíc nebude vědět, která z přilétajících zbraní nese bojovou hlavici a která je jen návnada.

Bezprostřední hrozba to zatím není, veřejně nebyl oznámen export JDAM LR na Ukrajinu ani bojové nasazení. Ale perspektivně jde o problém, na který ruská obranná doktrína nemá jednoduchou odpověď. Zahlcení obrany množstvím je přesně ta strategie, proti které se centralizované systémy PVO brání nejtěžeji.

Kdy a kdo ji dostane

Časová osa je jasná: první dodávka v květnu 2027, prvním uživatelem bude U.S. Navy a její palubní letecké křídlo. Rozpočet počítá s 35 kusy v roce 2026 a dalšími 35 v roce 2027; zatím jde o kvalifikační a počáteční výrobní sérii, ne o masovou produkci.

Boeing přitom zdůrazňuje, že JDAM LR je kompatibilní se všemi letouny, které už umí nést standardní JDAM. To otevírá cestu k rychlé integraci na F/A-18, F-15E, F-16 i F-35. A právě tady začíná být téma zajímavé i pro Česko: české Gripeny procházejí modernizací zahrnující integraci zbraňových systémů pořizovaných i pro F-35 a první české F-35 mají dorazit na začátku příští dekády. Plné operační schopnosti se počítají na rok 2035. Standardní JDAM kity se přitom běžně exportují spojencům přes program FMS; v roce 2025 je Washington schválil například Izraeli a Japonsku.

Pro Ukrajinu je situace složitější. Washington už Kyjevu schválil dodávky jiných typů leteckých munic, ale JDAM LR mezi nimi veřejně nefiguruje. Rozhodnutí o případném exportu by záviselo na politické vůli, dostupné výrobní kapacitě a integraci na ukrajinské platformy.

Co přijde dál

Boeing v produktovém listu zmiňuje volitelný palubní generátor o výkonu 1,5 kW, který umožní napájet přídavné senzory, datový spoj nebo další avioniku. JDAM LR tedy není koncipovaná jako jednorázový design, je to platforma s růstovým potenciálem směrem k chytřejším verzím s koncovým naváděním nebo schopností zasáhnout pohyblivý cíl.

Celý příběh přitom nezačal letos. Už v říjnu 2023 Boeing a australská firma Ferra veřejně mluvili o „Powered JDAM“ jako o dlouhodosahové, levné a masově vyrobitelné derivaci. Od záměru k prvním rozpočtovým řádkům uběhly necelé tři roky. Na poměry amerického zbrojního průmyslu, kde programy běžně nabírají roky zpoždění (ostatně i u JDAM LR rozpočtový podklad zmiňuje měsíční skluz kvůli přerušení financování), je to tempo, které ukazuje, jak naléhavě Pentagon potřebuje zaplnit mezeru mezi chytrou bombou a drahou střelou.

Třicet pět kusů v první sérii nezní jako číslo, které změní rovnováhu sil. Ale třicet pět kusů je důkaz konceptu pro výrobní linku. A výrobní linka na zbraň za 7,5 milionu korun se škáluje nesrovnatelně snáz než linka na střelu za desítky milionů.

Článek Boeing dostal zelenou, Rusové jsou nahraní. Levná bomba JDAM s tryskovým motorem zasáhne cíl na 555 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.