Kdysi měla Ukrajiny 4. místo, později přišel propad

Ukrajině zůstal hodně rozsáhlý zbrojní průmysl ještě po SSSR, ale v podstatě toho neuměla tolik využít. Měla sice i pár povedených produktů, například modernizovaný tank T-80, z něhož udělala schopný T-84 Oplot, ten si však krom domácí armády koupilo v počtu 49 kusů pouze Thajsko, uvádí Wikipedia. Zbrojní kapacity nicméně měla a má i v mnoha dalších sektorech.

Je to vážné, Belgie požádala NATO o ochranu vojenských základen. Obává se dalších letounů

Vyrábět umí rakety a střely, elektronické a radiolokační systémy, dělostřelectvo včetně munice, střelné zbraně a munici do nich, výbušniny, optiku apod. V roce 2012 dokonce dosáhl ukrajinský zbrojní průmysl v celosvětovém měřítku 4. místa v objemu vývozu, ale od roku 2015 se zaměřil hlavně na domácí trh z důvodu války na Donbase, a silně se propadl.

Mezi odběrateli byla hlavně Indie, Turecko a Saúdská Arábie, a od roku 2025 vydala Ukrajina úplný zákaz vývozu – do konce roku ho však ještě může zrušit. Kdo by chtěl namítat, že by měla upotřebit všechny zbraně sama, tak ano, ale ona nebude prodávat nic, co aktuálně potřebuje. Z počátku se má jednat hlavně o námořní drony, v nichž je nejspíše nejlepší na světě.

Video: Ukrajinské speciální jednotky zatřásly Krymem. Zničily Rusům dva vlaky a hned několik ropných skladů v jedné akci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský to ohlásil již dříve, a dává to smysl. V podstatě ovládají Černé moře, kde proti nim Rusové prakticky nic nezmohou. Jmenovitě lze zmínit Sea Baby, což je sebevražedný dron, nebo Magura V5, který může být sebevražedný i průzkumný, a také Katran sloužící jako startovací platforma pro vzdušné bezpilotní letouny.

Je jich však více a postupně z nich Ukrajinci vyvíjí další varianty efektivnější pro konkrétní akce. O co může být ještě zájem, jsou určitě dalekonosné drony jako An-196 Liutyi nebo FP-1 a FP-2, neb sklízí proti ruským cílům velké úspěchy. Není však pravděpodobné, že by je teď Ukrajina prodala, maximálně licenci na jejich výrobu. A zájem by mohl být též o F5- Flamingo.

Smáli se jim, a teď Rusko udalo nový směr. Tankové „boudy“ se pomalu stávají standardem. Budí rozpaky, ale na bojišti fungují dobře

Střela má dle Wikipedie dosah až 3 000 km a unese hlavici těžkou 1 150 kg, přičemž stojí její výroba kolem 10,5 milionů korun, takže je mnohem levnější než západní protějšky, a lze ji tedy produkovat ve vyšších počtech. Odzkoušených zbraní a praktických zkušeností na prodej má nicméně Ukrajina mnohem více, a nabízí se, aby se je předávala svým partnerům.

Armádní Zpravodaj připomíná, že Rusko naopak svůj statut zbrojní velmoc ztrácí. Mohou za to jak nespolehlivé dodávky kvůli válce proti Ukrajině, tak bídná kvalita mnohých zbraní. Kyrgyzstán třeba kupuje jihokorejské vrtulníky namísto ruských, Egypt dal zase přednost francouzským Rafale coby novým víceúčelovým letadlům, a Indie pak zvolila Rafale pro letadlové lodě. Případů, kdy jsou upřednostněny jiné než ruské zbraně, je však spousta a přibývají.

Článek Rusové se mohou jenom vztekat, ale z Ukrajiny dělají zbrojní velmoc. Přebytečné zbraně bude prodávat do světa se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.