Slovinsko pošle na Ukrajinu tanky M-84, výměnou dostane od Německa moderní obrněná vozidla Boxer

Slovinská vláda, zastoupená mezivládní evropskou organizací pro společný postup ve vyzbrojování OCCAR a ARTEC, sdružení firem Krauss-Maffei Wegmann (KMW) a Rheinmetall podepsaly smlouvu na dodávku 45 obrněných vozidel Boxer v celkem čtyřech různých variantách. Hodnota zakázky se pohybuje okolo 281,5 milionu EUR (téměř 7 miliard korun), přičemž realizace dodávky proběhne mezi lety 2024 a 2026. Slovinsko je v pořadí již šestým státem, který se do programu Boxer zapojí.

Urychlení dodávek zbraní na Ukrajinu

Koncem letošního dubna, v rámci tzv. „ringtausch“, který pomůže urychlit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu, jednali zastupitelé Slovinska a Německa také o dodávce bývalých jugoslávských tanků M-84 z výzbroje Slovinska ukrajinským ozbrojeným silám. A to pod podmínkou, že Slovinsko obdrží moderní obrněná vozidla německé výroby BOXER. I přesto, že zpočátku nebylo zcela jisté, zda Německo na výměnu přistoupí, oba členské státy NATO se nakonec na uzavření smlouvy skutečně dohodly.

Zájem o obrněné transportéry přitom Slovinsko projevovalo již během minulého roku. Tehdy prohlásilo, že má zájem především o moderní stroje Boxer a Puma. Naproti tomu Německo bylo připraveno poskytnout Slovinsku pouze starší pěchotní vozidla Marder, kolová obrněná vozidla Fuchs a také německý bojový tank Leopard 2.

Obrněné transportéry Boxer jsou vysoce moderní kolová vozidla s pohonem 8×8. Modulární konstrukce vozu dovoluje provádění výrazných konstrukčních modifikací. Umožňuje to chytře zkonstruovaný víceúčelový osmikolový pancéřovaný podvozek, který je vlastně jakousi platformou výsledného vozidla, a měnitelné nástavby, jež nabízí moduly pro různé druhy misí. Výsledný komplex zvaný BOXER přicházel do služby v německých ozbrojených silách postupně od roku 2011.

Nejmodernější obrněné vozidlo

Vozidlo disponuje komplexním systémem ochrany proti minám, improvizovaným výbušným zařízením i balistickým hrozbám. Úroveň pasivní i aktivní ochrany, díky níž je bojová hmotnost vozidla až 38,5 t, zvládá ochránit posádku před přímým ostřelováním zbraněmi do ráže 14,5 mm, proti střepinám při dělostřeleckém ostřelování, a ani miny do 8 kg TNT vozidlo nedokáží fatálně poškodit. Korba vozidla se totiž skládá z několika vrstev ohýbaných ocelových plátů a kritická místa jsou posílena přídavným pancéřováním.

Přesto je Boxer v této třídě bojových vozidel díky kompaktním rozměrům transportovatelný letecky. Pohání ho motor V8 199 TE21 (MTU Friedrichshafen) o výkonu 720 kW (980 koní). Podle jiných pramenů jde ale o skromnější výkonové parametry na úrovni 530 kW (711 koní). Pohonná soustava BOXERu na silnici dává rychlost až 103 km/h. Dojezd činí až 1 050 km. Základní rozměry podvozkové platformy, pokud ji konkrétní nástavba nepřesahuje, jsou 7,93 m na délku, 2,99 m na šířku a 2,37 m na výšku bez bojových modulů.

Díky modulové konstrukci vozidla je jeho spektrum využití opravdu široké. Jeho konstrukční filozofie umožňuje výrobci rychle reagovat na požadavky uživatelů, například podle nových zkušeností z bojů a nasazení. Typické a nejčastější nástavby na společném podvozku, jež využívají armády Německa, Nizozemí, Litvy a Velké Británie, jsou ambulance (AMB), obrněný transportér (APC), který veze až osmičlenný výsadek, bojový opravárenský, nákladní (Cargo), velitelský (CP), ženijní (GNGP), pro výcvik řidičů (DTV) a bojové vozidlo pěchoty (IFV).

Na stejném podvozku existuje ale i samohybné dělo 155 mm (Artillery Gun Module, AGM). I samotné moduly bojových vozidel pěchoty (IFV) mohou mít buď upravenou bezposádkovou věž z pásového vozidla PUMA výrobce KMW, nebo věž Lance od Rheinmetallu. Dále existuje i modul specializovaný na protileteckou obranu, vyzbrojený střelami LFK NG a zbraňovým systémem MANTIS.

Boxer má k dispozici spoustu integrovaných funkcí

Právě pro možnost modulárního uspořádání výsledného stroje je výčet možných variant a kombinací výzbroje nutně neúplný, neboť vývojem a zkouškami prochází poměrně rychle mnoho nových variant, a i zákazníci mají svá specifická přání. Není v silách tohoto článku všechny současné i minulé verze postihnout. Nejtypičtější výzbrojí je 40mm automatický granátomet Heckler & Koch, u IFV většinou jde o 30mm automatický kanón Mauser MK 30-2 s kadencí až 200 střel za minutu a dostřelem 3 000 m.

Doplňkovou výzbrojí jsou různé druhy kulometů ráže 7,62 až 12,7 mm standardu NATO. U modulu IFV je použit koaxiální kulomet HK MG4 ráže 5,56 mm, protože je lehčí a umožňuje vézt více munice. Dostřel kulometu je 1 000 metrů. Okamžitě k dispozici má 2 000 nábojů, dalších 2 000 je vezeno ve vozidle. Pro boj s obrněnci protivníka má IFV na věži kontejner se dvěma řízenými střelami Spike LR. Dostřel střel určených proti obrněným pozemním (tankům, OT) i nízkolétajícím cílům (vrtulníkům) je až 4 000 metrů.

Slovenia has ordered 45 Boxer armored vehicles. It was thought that they would exchange older vehicles from Germany’s military in exchange for sending T82 ex-Yugoslavian tanks to Ukraine which they still are but instead they will pay for these newer vehicles. #Ukraine️ pic.twitter.com/ojaXrOIMFa

— Current War Updates (@CurrentWarUpdts) May 18, 2022

Osádka má rovněž k dispozici široké komunikační rozhraní a spoustu integrovaných funkcí, díky kterým se vozidlo snadno přizpůsobuje novým vojenským rolím i neustále se měnícím požadavkům. A to, aniž by došlo ke snížení samotného výkonu či mobility vozidla. Projekt vznikal složitě v 90. letech 20. století ve spolupráci Německa, Británie a Francie. Francie však tento projekt v roce 1999 opustila.

V roce 2001 se k projektu přidalo Nizozemsko. Vzápětí Británie v roce 2003 svoji účast na projektu BOXER odvolala. Pak si ho ale objednala. K dnešnímu dni mají Boxer ve svých jednotkách 4 členské státy NATO – Německo, Litva, Velká Británie a Nizozemsko. Nasmlouváno je dnes nejméně cca 1 500 vozidel ve dvaceti různých verzích pro celou řadu dalších zájemců.

Slovinská verze T-72 s označením M-84 na Ukrajinu

Komplex BOXER vyrábí skupina ARTEC GmbH, kterou vytvořily Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall MAN Military Vehicles. Mimo jiné našla v moderním obrněném transportéru zálibu také Austrálie, partnerská země NATO. Německé ministerstvo obrany schválilo nakonec i subdodávku pro Slovinsko jako člena NATO s tím, že zakázka zahrne kromě samotných vozidel Boxer také výzbroj, logistické služby a náklady na řízení projektu.

Díky dodávce těchto vysoce moderních obrněných transportérů z Německa bude dle vyjádření slovinských představitelů Slovinsko schopno vzápětí postoupit Ukrajině své tanky M-84. Jedná se o jugoslávskou verzi bojového tanku T-72. Ten oproti svému sovětskému protějšku disponuje například vylepšeným systémem řízení palby SUV M-84, který údajně zabezpečuje přesnou střelbu podkaliberním střelivem na vzdálenost cca 2 000 m.

Tank také ve Slovinsku dostal odolnější kompozitní pancíř (podobně jako ruský T-72M) a po modernizaci na verze M-84A, M-84AB, ABK a ABN dostal i nový motor o výkonu 735 kW (1 000 koní), elektrooptický zaměřovač střelce i velitele a laserový dálkoměr do 10 000 metrů. Maximální síla pancéřování na věži je až 540 mm. M-84 je ale stále vyzbrojen jen klasickým ruským kanónem 2A46 ráže 125 mm s hladkým vývrtem hlavně s termickou ochranou. To však je pro Ukrajince naopak paradoxně výhodou, protože této munice mají ve skladech dost.

Německo mění zahraniční politiku

Vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině a potřeba rozsáhlejších, hlavně rychlých dodávek těžkých zbraní ukrajinským ozbrojeným silám tak poněkud zamíchaly v Evropě a v NATO politickými kartami. A zdá se, že Berlín byl nakonec k postoupení obrněných vozidel Boxer Slovinsku v politické rovině tak trochu donucen. Není divu, takové Polsko totiž v dodávce svých tanků T-72 na Ukrajinu vůbec neváhalo. Kdežto slovinské M-84 nejsou ani po měsíci jednání Slovinska s Německem nikde na Ukrajině k vidění.

Postoj Slovinska však byl od počátku jasný. Předá své tanky Ukrajině, ale chce za to nové OT Boxer z Německa. Pro německou vládu to nebyla situace nijak jednoduchá. Dne 18. dubna informovalo německé vydání časopisu Der Spiegel, že poslanci německého parlamentu těžce zkritizovali kancléře Olafa Scholze kvůli nedostatečnému podílu Německa na dodávkách těžkých zbraní na Ukrajinu.

Přesto o pár dní později, dne 21. dubna, opatrně německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková konstatovala, že zákaz dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu sice v Německu zaveden nebyl, ovšem Bundeswehr nemůže poskytnout všechny zbraně, o které Ukrajina žádá. Inventura skutečného stavu německých branných sil totiž ukázala, že Německo dlouho spalo na vavřínech ukončené studené války.

Německo pomalu mění svou politiku

Materiálně technická vybavenost německé armády, námořnictva i letectva není slušně řečeno nejrůžovější. A tak Německo řeší dilema, jestli rychle a kvalitně přezbrojit své vojenské síly, nebo svým kvalitním vojenským průmyslem urychleně zásobovat spojence v NATO. To byl zřejmě jeden z důvodů německého váhání s obrněnými transportéry nové generace BOXER, které samo velmi nutně potřebuje i pro sebe.

Od těchto událostí uplynul již měsíc, během kterého Německo ale už značně pozměnilo svou zahraniční politiku. Ukrajina tak obdržela i část těžkých zbraní, o které již dříve marně prosila. Právě tvrdá kritika z řad politiků i veřejnosti pravděpodobně postrčila německou vládu k podepsání smlouvy na dodání obrněných vozidel Slovinsku. Čímž se pro Ukrajinu konečně uvolní i slovinské tanky M-84.

Obecně se dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu v posledních týdnech celkem zrychlily, přičemž i některé dříve neutrální státy si již pomalu ale jistě začínají vybírat pouze jednu stranu. Aby měla Ukrajina šanci na vítězství, Západ musí zůstat v dodávkách těžkých zbraní konzistentní.

Jaké další zbraně by měla Ukrajina obdržet?

Zdroj: Defence, ThinkDefence, Military-History