Obrněné vlaky bývaly silnou zbraní, která mohla mít velký vliv na výsledek bitvy. Jejich význam ale začal klesat, když se vylepšily vlastnosti tanků a přesnost zbraní.
Vlaky začaly hrát ve válečném konfliktu významnou roli za americké občanské války. Především v zásobování, ale začaly se objevovat i první ozbrojené soupravy. Ovšem první obrněné vlaky, které chránily posádku a měly silnou výzbroj, se objevily v búrských válkách. V rozlehlých prostorech Ruska a Sovětského svazu, kde železnice tradičně hrála významnou dopravní roli, se hojně využívaly za první světové války i občanské války, ale hlavně za druhé světové války.
Lokomotiva byla uprostřed
Za první světové války a občanské války byly vlaky různého typu. Typický vlak měl obrněnou lokomotivu, která měla pancíř silný 10 až 20 milimetrů. Obvykle bývala umístěna uprostřed obrněného vlaku. Pak zde byly pancéřové plošiny s děly a kulomety. V Česku asi nejznámějším obrněným vlakem té doby v Rusku je souprava československých legionářů Orlík. Ta měla jedno dělo a zhruba 11 kulometů, i když výzbroj se často měnila.
Se vznikem Sovětského svazu, který byl v dopravě odkázán na železniční přepravu, zažily renesanci i obrněné vlaky. Většinou byly poháněny obrněnými lokomotivami z 20. let, jež dokázaly pohybovat soupravou těžkou až 700 tun. Vlak se pak skládal s pancéřových plošin s různým typem výzbroje, protiletadlových plošin a řídících plošin. Kromě toho měl k sobě připojeny vagóny se zásobami, mužstvem a dalšími potřebnými věci. V boji ale byla tato část odpojena a většinou tažena jinou lokomotivou mimo oblast střetu.
Pancéřová plošina byla hlavní zbraňovou platformou. Používala se na ní různá děla, nejčastěji ráže 76 milimetrů, ale i 107 milimetrů. Na začátku druhé světové války byla typickou plošinou PL-37 s pancířem o síle 20 milimetrů, dvěma děly ráže 76 milimetrů a několika kulomety. Vezla zásobu 560 dělostřeleckých granátů a 28 500 nábojů do kulometu. Měla parní topení, vnitřní osvětlení a komunikaci.
Užitečné byly tankové věže
Později byly vyvinuty plošiny PL-43. Na ně byly osazeny věže z tanku T-34. Ty měly velkou palebnou sílu a dobrou přesnost. Protiletadlové plošiny se během války ukázaly jako velká nutnost kvůli silnému německému letectvu. Byly většinou na začátku a na konci soupravy. Vyzbrojeny byly hlavně děly 25 a 37 milimetrů a kulomety ráže 12,7 milimetru. Třeba plošina PVO-04 měla dvě děla ráže 37 milimetrů a pancéřovaný podvozek, což ji činilo velmi odolnou. Existovaly i speciálně vyzbrojené vagóny, například s raketomety kaťuša.
Sovětské obrněné vlaky měly dosáhnout řady úspěchů. Na začátku války jich bylo 78, z toho 23 patřilo pod NKVD. Podle oficiálních údajů jejich posádky vyřadily 370 tanků, 344 děl a minometů, 840 kulometů, 712 automobilů a 160 motocyklů. Protiletadlová palba pak měla z oblohy sundat 115 strojů. Na svém kontě mají také dva nepřátelské obrněné vlaky, protože nacistické Německo a jeho spojenci této zbraně také využívaly.
Ilja Murovec proti Adolfu Hitlerovi
Nejznámější bitvou obrněných vlaků je asi střet u města Kovel ve Volyňské oblasti dnešní Ukrajiny. Zde Sověty trápila dělostřelecká baterie, ale několik dní jim trvalo, než poznali, že jde o střelbu německého obrněného vlaku. Poslali proti němu sovětský obrněný vlak jménem Ilja Muromec. Soupravy se střetly 4. června 1944 ráno. Té sovětské se podařilo zasáhnout německý vlak přesněji a zničit ho. Sověti tvrdí, že německý vlak se měl jmenovat Adolf Hitler.
Slavný je i osud vlaku s přezdívkou Zelený duch, který se podílel na obraně Sevastopolu. Zhruba půl roku podnikal rychlé výpady proti Němcům, zasypal je střelbou a zmizel v tunelech kolem přístavu. Celkem takových přepadů uskutečnil 140. Němci na něj dlouho pořádali hon, a to jak letadly, tak dělostřelectvem. Ovšem 26. června 1942 se pod přívalem pum sesunul tunel, do něhož vjel. Druhá světová válka ukázala, že obrněné vlaky jsou zastaralé, a pomalu vymizely. I když Rusko improvizované obrněné soupravy dnes používá i při válce s Ukrajinou.
Jak velký vliv na bitvy mohl mít za druhé světové války obrněný vlak?