Moderní dělostřelectvo potřebuje mít dobré vlastnosti v dostřelu a přesnosti. Dosáhnout toho není jednoduché, přesně naváděná munice je většinou i velmi drahá.
Pokud Rusko v současné válce na Ukrajině dosahuje nějakých úspěchů, je to především díky masivnímu nasazení dělostřelectva. To bylo v sovětských a později ruských ozbrojených silách preferovaným druhem zbraně. Ruské dělostřelectvo se v současném konfliktu na Ukrajině opírá hlavně o staré systémy sovětských konstrukcí, které nemají tak velký dostřel a nejsou příliš přesné. Ale jeho průmysl se snaží vyrobit i děla, jež by se západním vyrovnala, nebo je dokonce překonala.
Nejmodernější je Msta-S verze M2
Asi nejmodernějším dělem v současné ruské výzbroji je samohybná houfnice 2S19M2 Msta-S. Jde o nejnovější verzi samohybných houfnic Msta-S, které do služby vstoupily v roce 1989. Tato původně sovětská konstrukce je však vylepšená s evidentní snahou přiblížit se minimálně v oblasti dostřelu a rychlosti palby nejmodernějším západním zbraním. Tato houfnice je umístěna na podvozku tanku T-72. Má otočnou věž a v ní dělo ráže 152 milimetrů.
Má být vybavena novým automatickým nabíjením, které dokáže střílet rychlostí až 10 ran za minutu. Také disponovat novým automatickým řízením palby a digitálními mapami, což má zlepšovat přesnost. Rusko dokonce tvrdí, že by tato houfnice se speciálním střelivem měla mít dostřel až 80 kilometrů, ale většina odborníků o tom pochybuje. Ačkoli ve výzbroji bylo na začátku války s Ukrajinou více než 200 houfnic verze M2, zatím nebyly takové dostřely či přesnost ruského dělostřelectva masivně zaznamenány.
Koalice má schopnosti výrazně posunout
Budoucností těžkého samohybného dělostřelectva Ruska ale má být systém 2S35 Koalice. Měl by být produkována ve dvou verzích. První SV by byl umístěn na tankovém podvozku, čímž by se stal nástupcem systému Msta-S. Druhým typem by byl systém SV-Ksh. V tomto případě by se mělo jednat o mobilní zbraň umístěnou na podvozku nákladního automobilu Kamaz 6560. Podobný typ samohybného dělostřelectva Rusko dosud ve výzbroji nemá.
Tato zbraň se v současné době testuje. O jejích schopnostech se lze dohadovat jen na základě údajů, jež uveřejnila ruská strana. V některých ohledech znějí téměř fantasticky. Maximální rychlost střelby za pomoci automatického nabíjení, nejspíše v první minutě palby, má být až 16 ran za minutu. Se speciálním střelivem má dostřel činit až 80 kilometrů, což je hodnota, které moderní západní děla nedosahují. Používat má i přesně naváděnou munici prostřednictvím systému GLONASS.
Kdy bude však zbraň do výzbroje zavedena, to není jasné. Určitě pro ni nejsou k dispozici podvozky tanku Armata, musela by být umístěna na podvozek jiný. Ale s produkcí nových tanků má nyní Rusko velký problém. Otázkou také zůstává, zda údaje o dostřelu nebo rychlosti střelby nejsou nadsazené. Další skutečností je, že přesně naváděné ruské zbraně dle praktických zkušeností nejsou tak přesné, jak se o nich říkalo. Protože praxe na bojišti ukázala, že schopnosti ruských zbraní jsou často jiné, než bylo papírově uváděno. Avšak Koalice určitě bude kvalitativním posunem.
Jak vidíte budoucnost a schopnosti ruského dělostřelectva?