Putinův plán na obnovu SSSR. Vysoký velitel NATO otevřeně varuje, že chce Rusko zpět vše, co ztratilo v roce 1991

Admirál Giuseppe Cavo Dragone, předseda Vojenského výboru NATO a hlavní vojenský poradce generálního tajemníka Aliance, v rozhovoru pro RBK-Ukrajina z 27. dubna 2026 formuloval ruskou strategickou ambici třemi slovy: získat zpět vše. Výslovně zmínil pobaltské státy jako „očividný“ cíl, dodal, že „nejsou samy“, a celou věc zarámoval odkazem na prostor, který Moskva držela před rokem 1991. Nejde o zveřejněný operační dokument z Kremlu. Jde o oficiální alianční čtení toho, kam Putinova strategie směřuje, a o signál, že NATO tuto ambici bere jako reálnou hrozbu, na kterou se přezbrojuje.

Co přesně Dragone řekl, a co ne

Dragone v rozhovoru oddělil tři roviny. Za prvé: hybridní a nekonvenční hrozby z Ruska podle něj už probíhají. Za druhé: Moskva chce získat zpět to, co měla před pádem SSSR. Za třetí: bezprostřední klasickou invazi „tady a teď“ sám nehlásí, respektuje hodnocení pobaltských spojenců, kteří okamžitý útok nevidí.

Zdánlivý rozpor mezi „chce všechno zpět“ a „nečekáme útok zítra“ má logiku. Aliance rozlišuje strategickou ambici od okamžité schopnosti a spouštěče. Generální tajemník Mark Rutte v prosinci 2025 varoval, že Rusko by s válečnou ekonomikou mohlo být schopné použít sílu proti NATO do pěti let. Dragone tuto linii potvrzuje a upřesňuje: hybridní tlak běží už dnes, klasický útok je otázkou let, ne týdnů.

Co Dragone explicitně neřekl, je úplný seznam cílů. Při rozpadu SSSR vzniklo patnáct samostatných republik, od Estonska po Turkmenistán. Formulace „co mělo Rusko před pádem SSSR“ teoreticky míří na celý tento prostor. Poctivě je ale třeba oddělit to, co zaznělo doslova (Pobaltí), od toho, co lze dovozovat (minimálně Ukrajina, Moldavsko, Gruzie), a od toho, co je už spekulace (celá Střední Asie).

Jak NATO změnilo jazyk za patnáct let

Dragoneho výrok není blesk z čistého nebe. Je výsledkem patnáctiletého posunu aliančního hodnocení, který lze sledovat v oficiálních dokumentech:

• 2010 — Strategický koncept říká, že euroatlantický prostor je v míru a hrozba konvenčního útoku na území NATO je nízká.
• 2021 — Bruselské komuniké kritizuje ruské agresivní chování, ale zdůrazňuje otevřenost dialogu a že NATO nehledá konfrontaci.
• 2022 — Madridský strategický koncept po invazi na Ukrajinu označuje Rusko za „nejvýznamnější a přímou hrozbu“ euroatlantické bezpečnosti.
• 2025 — Deklarace summitu v Haagu mluví o „dlouhodobé hrozbě“ a zavazuje spojence k výdajům ve výši 5 % HDP na obranu do roku 2035.

Od „nízké hrozby“ k „dlouhodobé existenční výzvě“ za patnáct let. Dragone stojí na konci tohoto oblouku a říká nahlas to, co dokumenty formulují diplomaticky: Rusko nechce jen Donbas nebo Krym, chce zpět celý prostor.

Ukrajina jako laboratoř i varování

Dragone v rozhovoru zmínil ruské ztráty kolem 35 tisíc vojáků měsíčně, číslo, které v únoru 2026 potvrdila i náměstkyně generálního tajemníka NATO. Přesto Rusko frontovou linii drží. Krátkodobě ztráty nahrazuje, ale za mimořádnou personální a ekonomickou cenu.

Pro Alianci je Ukrajina dvojím poučením. Zaprvé ukazuje, jak vypadá opotřebovací válka 21. století, a proto NATO potřebuje zásoby munice, průmyslovou kapacitu a hlubší rezervy, než mělo v roce 2022. Zadruhé poskytuje přímé zkušenosti z boje: v únoru 2025 NATO otevřelo v Polsku společné centrum JATEC, kde spolu s Ukrajinou sbírá a analyzuje lekce z bojů. Dragone proto o Ukrajině mluví nejen jako o oběti, ale i jako o „poskytovateli bezpečnosti“, zemi, jejíž zkušenost posiluje celou Alianci.

Co to znamená pro Česko

Česká republika nebyla svazovou republikou SSSR, nespadá tedy do Dragoneho doslovného rámce „co Rusko ztratilo v roce 1991″. Patří ale do prostoru, kde Moskva historicky uplatňovala mocenský vliv. Český Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 to reflektuje: pravděpodobnost přímého ozbrojeného ohrožení území ČR zůstává nízká, ale útok na spojence, který může vzniknout neočekávaně a rychle, vyloučit nelze.

Praktická reakce už běží. Po summitu v Haagu Česko rozepisuje nové Capability Targets 2025, zahrnující budování těžké a střední brigády, pořízení letounů F-35, posílení protivzdušné a protidronové obrany a růst armády z přibližně 24 tisíc na více než 37 tisíc vojáků. Bezpečnostní rada státu v únoru 2026 řešila závazky vůči NATO i akční plán proti hybridnímu působení. Cvičení Odolné Česko 2025 pak testovalo krizovou připravenost státu v téměř čtyřech stech modelových situacích.

Nejdůležitější otázka pro běžného čtenáře přitom není „obnoví Putin SSSR“. Zní: které části postsovětského prostoru může Moskva zkusit lámat postupně, hybridním tlakem, ekonomickou závislostí nebo vojenskou přítomností, a kde narazí na alianční zeď, která skutečně drží. Dragoneho rozhovor říká, že ambice sahá daleko. Odpověď na to, jestli zeď vydrží, se právě teď píše v rozpočtech, továrnách na munici a kasárnách třiceti dvou spojeneckých zemí.