Nejdrtivější porážka amerického námořnictva. Japonci u ostrova Savo smetli z hladiny flotilu křižníků

Po porážce japonské flotily v bitvě u Midway v červnu 1942 mohli spojenci v Pacifiku začít pomýšlet na první útočné akce. Jejich situace nebyla jednoduchá, stále nahrazovali ztráty z útoku na Pearl Harbor a dalších střetnutí, potřebná vojska se teprve cvičila. Přesto bylo rozhodnuto, že se místem prvního pokusu o útok stane ostrov Guadalcanal. Nejen se tedy utkat s japonskými vojsky a letectvem, ale i velmi silným námořnictvem.

Z překvapení se Japonci oklepali

Pro Japonce bylo vylodění na Guadalcanalu a dalších místech kolem něho 7. srpna 1942 překvapení, ale jejich reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Začali útočit ze vzduchu, čímž přiměli Američany, aby 8. června večer stáhli své letadlové lodě do bezpečí. U Guadalcanalu zůstávaly transportní lodě a flotila šesti amerických i australských těžkých křižníků a několika torpédoborců pod velením Victora Crutchleyho. Spojenci potřebovali vylodit co nejvíce zásob pro námořní pěchotu.

Námořní reakce Japonska se ujal Gunichi Mikawa. Tomu se podařilo na základně v Rabaulu a jejím okolí dát dohromady pět těžkých a dva lehké křižníky a jeden torpédoborec. S nimi se 8. srpna opatrně blížil ke Guadalcanalu, aby nebyly znát jeho záměry. Flotila sice byla spatřena, ale k hlídkujícím spojeneckým lodím se hlášení nedostala. Mikawa opakovaně poslal průzkumné hydroplány, a tak znal rozmístění svého protivníka. Rozhodl se útočit v noci, k čemuž byli japonští námořníci velmi dobře vycvičeni.

Nepřítele nikdo nečekal

Crutchley svůj svaz rozdělil napůl, jeho lodě hlídaly v průlivu severně a jižně od ostrova Savo. Spoléhal se na to, že nepřítele by mu oznámily hlídkující torpédoborce vybavené radary. O nich Japonci věděli, proti se jim v noční tmě vyhnuli. Navíc radary nebyly ještě tak kvalitní a ovlivňovaly je okolní ostrovy. V 1:39 ráno 9. srpna japonské lodě zahájily palbu na nepřipravenou jižní skupinu, jejíž lodě okamžitě utrpěly těžké škody. Mikawova eskadra se však nezastavila, obrátila se a zamířila k severní skupině. Ta sice spatřila palbu, ale nevěděla, co se děje.

iZdroj fotografie: Public Domain

Japonci zahájili palbu v 1:44. Opakoval se scénář z první části střetnutí. Spojenecké lodě zasahovala torpéda a granáty, některé byly vážně poškozeny, jiné se začaly potápět. Po tomto úspěchu Mikawa zvažoval útok na transportní plavidla. Tenčily se mu však zásoby střeliva a obával se náletů z amerických letadlových lodí po rozbřesku, protože nevěděl, že se nosiče stáhly, a tak se rozhodl obrátit zpět na základnu. To byla chyba, která mu později byla vyčítána.

Spojenecké ztráty byly strašlivé, ke dnu šly čtyři křižníky, pátý byl poškozen, stejně tak dva torpédoborce. Na palubách zahynulo 1 077 námořníků. Ztráty Japonců byly jen 58 osob a jejich lodě byly mírně poškozeny. Američanům se podařilo dokončit vylodění, i když se s částí zásob museli stáhnout. Kolem Guadalcanalu pak v následujících měsících proběhlo několik dalších námořních střetů. Tvrdě se bojovalo i na zemi. Japonsko se nakonec 2. února 1943 z ostrova stáhlo. Američané a jejich spojenci pak zahájili vítězné tažení Pacifikem.