Konflikt s Ukrajinou již několik let tvrdě dopadá na ruský vesmírný program. Musí vyvinout novou nosnou raketu

Sovětský vesmírný program byl ve své době špičkový, ale jeho části se týkaly celého Sovětského svazu. Rusko, které ho převzalo, se kvůli tomu potýká s problémy.

i Zdroj fotografie: Pxhere
                   

Když v roce 2014 Rusko anektovalo Krym a rozpoutalo povstání na Donbase, asi si neuvědomovalo, že konflikt může tvrdě zasáhnout některá jeho odvětví. Jedním z nich se stal ruský vesmírný program. V té době Rusko využívalo k vynesení běžných družic řady Kosmos na oběžnou dráhu nosné rakety Zenit. Avšak velká část komponentů těchto raket se vyráběla na Ukrajině, dědictví Sovětského svazu. Ukrajina pak kvůli agresi Ruska v roce 2015 z programu vycouvala, což pro ruský vesmírný program znamenalo obrovskou komplikaci.

Zenity skončily před 5 lety

Ruská vláda v roce 2016 ohlašovala, že se k programu Zenit vrátí, přičemž rakety se budou kompletně vyrábět v Rusku. První starty těchto raket začaly ještě za SSSR v roce 1985, první úspěšný se uskutečnil 27. října. Po rozpadu SSSR zpočátku spolupráce pokračovala, v roce 1999 se objevila třístupňová raketa Zenit-3SL a několik dalších modifikací. Po odstoupení Ukrajiny z programu v roce 2015 však poslední raketa Zenit (v modifikaci 3F) z Bajkonuru odstartovala v roce 2017.

iZdroj fotografie: Kirill Borisenko / Creative Commons / CC BY-SA
Rakety Sojuz

Rusku proto nezbylo nic jiného, než se začít ohlížet po domácím řešení. Plány na obnovení Zenitu nakonec skončily u ledu a země se začala soustředit na novou raketu Irtyš neboli Sojuz-5. Nahradit má nejen Zenit, ale i rakety Proton-M. Základ rakety Irtyš budou tvořit dva stupně jako u Zenitu, avšak jejich průměr se zvětší ze 3,9 na 4,1 metru. To umožní použít stejné pozemní a manipulační vybavení jako pro rakety Proton, včetně již používaného systému a techniky vlakové dopravy na Bajkonur.

Jeho první stupeň bude poháněn modernizovaným čtyřkomorovým motorem RD-171MV na kapalné pohonné látky (RG-1/ LOX), bude vysoký 37,4 metru a zhruba o 5 metrů větší než první stupeň Zenitu (32,9 m). Naproti tomu druhý stupeň se zkrátí z 10,4 na 7,77 metru a jeho pohon zajistí dva upravené motory RD-0124MS.

Raketa má startovat příští rok

Podle dostupných údajů, naposledy upřesněných na výstavě MAKS 2021 v Moskvě, kde byla vystavena i její zmenšená maketa, by raketa měla být celkem 61,9 metru vysoká při průměru 4,1 metru. Její hmotnost je plánována na 532 tun. Měla by zvládnout dopravit do vesmíru náklad o hmotnosti 18 000 kg nepilotované verze, 15 500 kg pilotované verze, případně na geosynchronní dráhu pomocí třetího stupně až 5,5 tuny.

První start byl z kazašského Bajkonuru naplánován na rok 2023. O tom, kdy by se měl uskutečnit, však nejsou dostupné žádné informace, proto nelze ani termín tohoto roku potvrdit. Generální ředitel RKC Progress, Dmitrij Baranov, sice v roce 2019 oznámil, že stavba první rakety Irtyš začala 31. května 2019 a dle jeho slov se vyráběly palivové nádrže, ale to bylo ještě v době, kdy se předpokládal první start v roce 2022.

Do všeho navíc pravděpodobně zasáhnou důsledky probíhajícího konfliktu na Ukrajině a embargo uvalené na Rusko. Podle mnoha ekonomů bude v jeho důsledku obecně ekonomika Ruska klesat, navíc rozpočet zatěžuje i válka na Ukrajině. Do Ruska se nesmí dovážet řada komponentů a speciálních materiálů, především těch, které by šly použít ve zbrojním průmyslu. Lze předpokládat, že v některých případech může jít o materiály a komponenty nutné pro rakety nebo jejich řídící systémy.

Na druhou stranu je však veřejným tajemstvím, že i v současné době s Ruskem například USA čile obchoduje a nakupuje od něho celou řadu vzácných kovů a materiálů v dosti velkém měřítku. A něčím musí tyto pro něho nepostradatelné komodity zaplatit. Na geostacionární mise bude muset být raketa vybavena třetím stupněm označovaným Blok DM-03. Uvažuje se i o tom, že první stupeň Irtyš by se mohl používat jako přídavný urychlovač nebo i jádro vyvíjené supertěžké rakety Jenisej.

Ta by podle zveřejněných ruských plánů měla začít startovat v roce 2028. Jak do všeho zasáhne současná situace a rychlost vývoje Irtyše, to dnes lze jen obtížně odhadovat. Nově vyvinutá raketa bude mít nutně zpočátku určité potíže růstu, mnohé se bude muset draze a pomalu ověřovat a zkoušet, a tak pochopitelně hrozí i zpoždění projektu. I to je daň za válku s Ukrajinou.

Jakou budoucnost předpovídáte ruskému kosmickému programu?

Zdroj: TechInsider
Diskuze Vstoupit do diskuze
139 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články