Turecký těžký dvoumotorový dron Akinci již létá na bojové mise. Je schopen se vyhnout přenosným protiletadlovým systémům

Turecko již v ostrých akcích používá své nejnovější drony Bayraktar Akinci, které zavedlo do výzbroje v minulém roce. Ačkoli jejich nasazení oznámilo na jaře, až teprve nyní se ostrý let stroje podařilo zdokumentovat z nezávislých zdrojů. Na sociálních sítích se totiž objevily závěry tohoto letounu, jenž byl nasazen v Sýrii. Zde Turecko obsadilo severní části země a podporuje některé protivládní skupiny, případně bojuje s Kurdy. Zajímavé je, že dron byl zachycen bez jakékoli výzbroje.

Kromě boje jde i o průzkum

Ačkoli je Akinci známý především jako dron, který je schopen nést velké množství výzbroje, je na něho samozřejmě možné „pověsit” i různé průzkumné vybavení. Již v základu je vybaven přístroji, jež mu umožňují identifikovat cíle i v noci nebo za zhoršené viditelnosti. Také má disponovat pokročilým radarem a jistě na něho lze umístit i další specializované průzkumné moduly. Jeho velkou výhodou je totiž dlouhá doba, po kterou může operovat ve vzduchu.

I když je firma Bayraktar známá hlavně svým modelem TB2, její nový stroj posunul schopnosti tureckých dronů mnohem dále. Podle deklarovaných údajů výrobcem mají mít nové dvoumotorové drony Akinci nosnost přes 1 350 kilogramů, což jim umožňuje jednorázově nést nejen mnohem více munice, ale například i mnohem těžší bomby než jiné drony.

iZdroj fotografie: Talha Işık / Creative Commons / CC BY-SA

Tak mohou provádět úspěšně útoky i na mnohem odolnější cíle, například pumou NEB 84 bunker buster o hmotnosti 453 kg (2 000 liber), třeba na betonové kryty a odolné betonové pevnůstky polního opevnění. Některé z osmi závěsníků pro zbraňové systémy, kterými dron Akinci disponuje, jsou dimenzovány tak, že mohou unést také přesně řízenou pumu Mark 84 o hmotnosti 429 kilogramů, z níž NEB 84 vychází.

Jde o první dron na světě, který toto dokázal. Zcela unikátní je také jeho schopnost na misi aktivně spolupracovat i s jinými drony téhož výrobce, například bombardovat cíl přesnou laserem naváděnou municí z velké výšky až 9 100 metrů (30 tis. stop) v pasivním režimu, přičemž jeho cíl je označen laserovým ozařovačem z jiného a jinde letícího dronu, v tomto případě především ze známého dronu Bayraktar TB2 Síha.

Akinci používá motory z Ukrajiny

Akinci je 12,2 metru dlouhý, rozpětí jeho křídel je 20 metrů. Dokáže se pohybovat rychlostí až 360 kilometrů v hodině a vystoupat do výšky téměř 14 kilometrů. Může tedy operovat mimo dosah protiletadlových raket kategorie MANPADS odpalovaných z ramene. Je vybaven dvojicí ukrajinských turbovrtulových motorů Ivčenko-Progress Motor Síč AI-450T o sníženém úsporném výkonu na 340 kW (450 koní) každý.

V normální výkonnější verzi však motory poskytují dokonce 560 kW (750 koní) každý. Výdrž dronu Akinci při úsporném režimu letu je prokázána testy z roku 2021 na 25 hodin. Letoun se poprvé vznesl v roce 2019 a do výzbroje turecké armády byl zaveden o dva roky později. V srpnu 2022 jich už Turecko mělo ve výzbroji dvanáct. Podrobněji jsme o tomto novém dronu psali zde.

Kromě téměř půltunových pum, a to i těch s přesným naváděním, může být vyzbrojen různými typy turecké munice nebo některými zbraněmi zavedenými v NATO. Osadit na něho lze například protitankové rakety L-UMTAS, střely krátkého dosahu vzduch-vzduch, křižující střelu SOM, protilodní raketu nebo mikropumy z turecké rodiny MAM, případně protiradarové rakety.

V současné době má být ve výzbroji ozbrojených sil Turecka kolem 12 kusů těchto dronů, existují ještě nejméně tři prototypy. O Akinci mají zájem i některé další státy, například Pákistán či Ázerbájdžán, který již několik let využívá i stroje TB2. Vzhledem k dobrým vztahům společnosti s Ukrajinou a využívání zde vyvinutých motorů není vyloučeno, že o ně bude mít zájem i ona. Drony by byly vítanou posilou pro boj s Ruskem.