Rusko před sedmi lety intervenovalo v Sýrii. Úspěch akce bude jednou z příčin fiaska na Ukrajině

V roce 2015 kontroloval režim syrského diktátora Bašára Assada jen velmi malý kus země. Část měly pod kontrolou různé povstalecké skupiny, část Kurdové a část islámští extremisté. Assadovi výrazně hrozilo, že jeho armáda nakonec prohraje s povstalci podporovaných západem, Tureckem a některými arabskými zeměmi. Na pomoc mu přišel Írán, ale klíčové bylo Rusko. Dne 30. září začala v zemi ruská intervence, která vývoj občanské války zásadně změnila.

K intervenci bylo mnoho důvodů

Pro Rusko to byla vítaná operace hned z několika důvodů. Po rozpadu Sovětského svazu ztratilo vliv v mnoha částech světa a režim Vladimira Putina se snažil vliv Ruska posílit. Také se zde mohl utkat se západem v čele s USA, které měly v Sýrii jednotky podporující povstalce a bojovníky proti extrémním islamistům. Mohlo získat základnu Latákia na jižním křídle NATO a vyzkoušet si mnohé své zbraně. Navíc úspěch znamenal posílení popularity Putina v Rusku.

Rusko nikdy nenasadilo v Sýrii nějaké významné síly, i když zde byly jeho nejlepší jednotky. Největší pomoc spočívala ve vojenské podpoře syrskému režimu, dodávkách zbraní, střeliva a dalšího materiálu, který značně zlepšil možnosti syrské armády. Dále poskytovalo leteckou podporu a bombardovalo cíle povstalců. Nasazeno zde bylo i ruské dělostřelectvo a další systémy. Proti povstalcům si vedly nadmíru dobře.

Ačkoli po tom někteří politici volali, Spojené státy se intervenci Ruska nepostavily, naopak se v mnoha oblastech prostě stáhly. Nechtěly, aby se jejich síly dostaly do nějakého střetu s Rusy, kteří zde vlastně byli oficiálně na pozvání vlády. I když diktátorské, jež má na svědomí statisíce životů a miliony uprchlíků a je podezřelá z užití chemických zbraní. Jediné Turecko se postavilo proti Rusku, a to sestřelením bombardéru Su-24. To vedlo Rusko k nasazení svých moderních stíhacích strojů a posílení protivzdušné obrany o systémy S-300 a S-400.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Rusko testovalo nejnovější zbraně

Bombardování povstaleckých cílů, které si vyžádalo mnoho civilních obětí, přineslo úspěch. Rebelové se nemohli proti moderním letadlům, vrtulníkům, ale třeba i dělostřeleckým systémům bránit. Rusko dostalo možnost si vyzkoušet své stíhačky Su-35 a Su-30, stíhací bombardéry Su-34, bojové helikoptéry, tanky T-90, rakety Kalibr odpalované z lodí na dlouhou vzdálenost nebo nasazení strategických bombardérů. Brzy padlo Aleppo a pod kontrolou vládních sil nejsou jen oblasti obsazené Tureckem a ty ovládané Kurdy.

Rusko utrpělo jen minimální ztráty. I když třeba nasazení letadlové lodě Admirál Kuzněcov tak označit nelze, v globále se jednalo o obrovský úspěch. Výsledky ruských vojáků, nasazena zde byla ruská elita, mnohé přesvědčily, že takto schopná je i celá ruská armáda. Nejspíše o tom bylo přesvědčeno i ruské vedení a Vladimir Putin. Toto opojení z vítězství dle všeho vedlo k přecenění schopnosti ruské armády a jejích zbraní. Ale v Sýrii Rusko nestálo proti odhodlané obraně velké země, jako je Ukrajina, která má navíc materiální podporu svých spojenců.