Rusové si uvědomili, že je jejich jarní ofenziva totální propadák, ale neví, co dělat. Ukrajinci je mezi tím decimují

Několik let měla na frontě jasnou převahu ruská armáda. Sice za obřích ztrát, ale postupovala, i když pomalu. To se však v posledních měsících otočilo a musí často přecházet do defenzivy, nebo dokonce území ztrácí, zatímco jí se v dalších útocích moc nedaří. Redakce Armádního Zpravodaje sleduje vývoj na bojišti dlouhodobě, a analýza ISW z 26. dubna 2026 potvrzuje, že se ruská armáda dostala na mrtvý bod, zatímco Ukrajinci devastují Rusko z dálky.

Aktivit sice Rusové mají, ale bez větších úspěchů

Rusové trpí jak na frontě, kde nemají dostatek vojáků, tak v týlu, jelikož ukrajinská kampaň využívá přetíženou ruskou protivzdušnou obranu k poškození ropné infrastruktury a vojenských cílů jak v samotném Rusku, tak na okupovaném Krymu. Armádní Zpravodaj připomíná třeba útok na přístavy Primorsk a Usť-Luga, nebo na ropnou rafinerii v Tuapse.

Ale ropné rafinerie, skladiště a další infrastruktura hoří prakticky každý den po celé zemi, resp. do vzdálenost asi 1 500 km, i když občas se Ukrajinci vydají i dále, např. do Čeljabinsku vzdáleného od hranic asi 1 800 km. A čím více se ekonomika Ruské federace pod neutichajícími útoky propadá, tím více roste nespokojenost lidí i oligarchů, protože jim unikají zisky.

Když nebudou peníze, nebude mít Rusko jak válku financovat, což ho nutí ke kompromisům, např. k zavádění modernizovaných tanků namísto nových, nebo k výrobě lehkých terénních aut bez jakékoliv ochrany, ale jsou mnohonásobně levnější než ta obrněná.

Ruská armáda nadále pokračuje ve snahách o infiltraci v Sumské oblasti, kde měla proniknout do jihovýchodní Kindrativky (severně od města Sumy). Nevzdává se tedy plánu na vytvoření tzv. nárazníkové zóny mezi ruskou Kurskou a Belgorodskou oblastí, a ukrajinskou Sumskou, stejně jako Charkovskou oblastí, kde se chce přiblížit na dostřel dělostřelectva.

Odstřelování velkých měst však Ukrajina stále zabraňuje. Rusové sice tvrdí, že pokročili severně od Charkova, ale potvrdit to nelze. Stejně tak stále stojí u řeky Oskil, kterou se jim nedaří překročit, aby si tak otevřeli cestu na západ do východní Charkovské oblasti a severní Doněcké oblasti. Úplně se potom vylámali u Kupjansku, kde byli opakovaně odraženi.

A lépe se jim nedařilo ani u Slovjansku, zatímco u taktické Kostiantynivky sice na některé pozice pronikly infiltrační skupiny, ale ukrajinská armáda je zlikvidovala. Větší tlak zkusil agresor vyvíjet na Dobropilju a ve směru na Pokrovsk, ale nic nezískal. Postupoval však mírně směrem k taktické Oleksandrivce, i když mělo jít rovněž pouze o infiltraci, kterou obránci oplácí útoky.

Aktivita tedy na frontě je, ale ani pro jednu stranu nemá žádné velké přínosy, potažmo Rusové skoro stojí na místě, což je úspěch pro Ukrajince. Sen o ruské jarní ofenzivě se i díky tomu nadále rozpadá, i když měla původně přinést zvrat. Znamená to, že nepřítel ztrácí iniciativu a nedokáže to zvrátit. Což je pro něj o to horší, že nadále zesilují dálkové útoky proti infrastruktuře v jeho týlu. Ruská ekonomika se tak propadá den ode dne více.