Provozování protiletadlových systémů není jednoduchá záležitost. Již jejich pořízení nepatří k nejlevnějším, ale drahou položkou jsou samotné rakety.
V souvislosti s posílením protivzdušné obrany Ukrajiny se mluví o dvou systémech, které již má, nebo je dostane. Prvním je německý IRIS-T, druhým norsko-americký NASAMS. Právě tento systém je pro zemi, jež se musí bránit nejen leteckým útokům, ale hlavně řízeným střelám a sebevražedným dromům, velmi vhodný. Jde o kvalitní systém, navíc je k němu v západních zemích k dispozici značné množství munice. Nehrozí, že by jen tak došla.
Sovětským systémům docházejí rakety
Právě munice je jedním z největších problémů Ukrajiny. Využívá starší sovětské systémy jako S-300, Buk a další. Ty samozřejmě nejsou tak kvalitní jako moderní západní zbraně, ale lze je použít a své schopnosti prokázaly. Jenže i přes dodávky od spojenců prostě docházejí do protivzdušných systémů rakety, protože se na západě nevyrábějí a byl jich jen omezený počet. V případě NASAMS je však situace opačná, a to především kvůli tomu, jak byl systém koncipován.
Jeho náplní je totiž již od začátku zamýšlena střela AIM-120 AMRAAM. Jde o střelu, kterou většina západních letectev využívá jako radarem naváděnou raketu vzduch-vzduch středního dosahu. Na západě se tedy nejen vyrábí, ale řada zemí je má v zásobě. AMRAAM existují ve více verzích, dnes nejmodernější je verze D. Ve skladech je však mnoho starších verzí A a B. Těm pomalu končí životnost, a tak není takový problém se jich zbavit posláním na Ukrajinu, kde sestřelí ruskou raketu nebo dron.
I kdyby nebylo AMRAAM dostatek, nejnovější verze NASAMS jsou dokonce uzpůsobeny k tomu, aby odpalovaly rakety vzduch-vzduch krátkého doletu AIM-9 Sidewinder. Ty jsou naváděny infračerveně a mají mnohem kratší dosah. Například proti pomalu letícím dronům, jako je Shahed-136, který by se ocitl v blízkosti odpalovače, by měly být účinné. V systému lze použít i střely IRIS-T, tedy do stejného kompletu, jaký Ukrajině dodává Německo.
Letadla, drony a řízené střely
Rakety z NASAMS jsou schopny poradit si s letadly, drony a řízenými střelami, jako je Kalibr nebo Ch-101, Ch-22 a další, které Rusko nejčastěji na Ukrajinu odpaluje. Nejsou však schopny zásahu proti balistickým raketám, proti Iskanderům tedy nejspíše nejdou nasadit. Ale AMRAAM jsou ozkoušené. Podle použité verze dokážou ze země zasáhnout cíl do vzdálenosti až 35 kilometrů a výšky 21 kilometrů. Určitě by dokázaly zlikvidovat drony. Sice by se proti levným íránským strojům odpalovala střela za milion dolarů (25 milionů Kč), ale je důležité hlavně chránit životy lidí.
NASAMS používá kvalitní americký 3D radar protivzdušné obrany Sentinel MPQ-64. Ten dokáže detekovat cíle ve vzdálenosti až 120 kilometrů. Pokud by Ukrajina dostala dost systémů NASAMS a IRIS-T, dokázala by minimálně pokrýt vzdušný prostor nad svými velkými aglomeracemi. Vražedné útoky proti městům, jaké Rusko předvedlo po poškození mostu na Krym, by byly z větší části eliminovány. Jisté je jedno – Západ má střel AMRAAM mnohonásobně více než Rusko řízených střel, které může odpálit.