Kvantitativní převaha Sovětského svazu nad Třetí říší se nakonec ve Velké vlastenecké válce naplno projevila

V roce 1939 se z nacistického Německa a komunistického Sovětského svazu stali velcí spojenci, kteří ruku v ruce zaútočili na Polsko, a dohodli se na rozdělení dalších území Evropy. Spojenectví vydrželo jen necelé dva roky. Německo poté smlouvy porušilo a SSSR napadlo. Zpočátku vítězilo, ale nakonec prohrálo. Během takzvané velké vlastenecké války, jak je tento konflikt nazýván v SSSR a dnes v Rusku, zemi totiž Sověti přečíslili v počtech vojáků a technice tak výrazně, že nepomohla ani lepší taktika.

Německo bojovalo na více frontách

Na začátek je třeba podotknout, že posuzovat sílu ozbrojených sil Německa a SSSR v celkových hodnotách za celou dobu války je trochu zavádějící, protože Německo vedlo válku vlastně na dvou frontách, a tak muselo své síly rozdělit, aby mohlo na západě Evropy a severu Afriky čelit Velké Británii a později i USA. Sověti vedli válku jen na jedné frontě, na druhé straně Německo mělo spojence, kteří mu v bojích pomáhali. Navíc byla kvalita vojáků Rudé armády v roce 1941 ve srovnání s rokem 1945 diametrálně odlišná.

Pokud porovnáme absolutní lidské síly, nemělo Německo mít proti komunistické velmoci, jež zabírala zhruba šestinu souše světa, žádnou šanci. Němci za celou válku povolali do ozbrojených sil 13,5 milionu vojáků. V sovětských ozbrojených silách sloužilo neuvěřitelných 34,5 milionu mužů a žen. I v počtech asi nejdůležitější zbraně, kterou byl v pozemních bojích východní fronty tank, Sověti dominovali. Strojů měl Sovětský svaz 80 tisíc, Německo 50 tisíc.

Již v červnu 1941 byla Rudá armáda početně silnější než německá. Ovšem po útoku na SSSR doslova prohrávala jednu bitvu za druhou a měla ohromné ztráty na lidech a technice. Během půl roku Sovětský svaz ztratil rozsáhlá území a Němci se dostali až na dohled Moskvy. Důvodem byl hlavně kvalitní německý výcvik a skvělá taktika, ale ani to nakonec na rostoucí sílu Rudé armády a nevlídné počasí nestačilo. Sovětské ozbrojené síly, které nebyly dobře vycvičeny a měly nekvalitní důstojnický sbor, se naopak v prvním roce války musely teprve naučit s nepřítelem bojovat.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Kvalita zbraní není vše

Svou roli hrála samozřejmě i kvalita zbraní. Například sovětský tank T-34 byl v roce 1941 tím nejlepším strojem světa, ale byl zpočátku velmi špatně používán. Němci pak v roce 1943 nasadili tanky Panther, které jsou označovány za nejlepší obrněnce celé války. Jenže jich neměli tolik a o něco méně kvalitní, i když ne špatné sovětské zbraně, je prostě dokázaly kvantitou převálcovat. Navíc ve spojení s těžkým dělostřelectvem. SSSR měl děl 187 tisíc, Německo jenom 65 tisíc.

Na začátku konfliktu dominovalo německé letectvo, a to nejen díky velmi kvalitním strojům, ale i skvěle vycvičeným pilotům, kterým se sovětští většinou nemohli rovnat. Avšak i to se měnilo, stíhačkám Bf 109 a Fw 190 se nakonec sovětské La-5 nebo Jak -3 směle vyrovnaly. Letadel měl SSSR za celou válku 217 tisíc, Němci jen 95 tisíc. Německo mělo naopak přesilu v námořnictvu, ale to nehrálo na východní frontě významnou roli.