Polské minolovky už nebudou jen „nehybné cíle“: lodě dostávají rychlopalný kanón, který si poradí se stíhačkou, dronem i plavidlem

Jedna z oblastí, na níž se Polsko v posledních letech soustředí, je modernizace námořnictva, aby dokázalo efektivně ochránit své pobřeží. Přímo totiž sousedí s Ruskem podezíraným z různých nekalých akcí, například ze zničení plynovodu Nord Stream 2 (ačkoliv jsou vedeny spekulace, že za sabotáží ve skutečnosti stojí Ukrajina). Polsko chce mít vysokou úroveň třeba v odhalování námořních min, k čemuž slouží nové minolovky (lodě určené k odklízení min na moři). A právě ty dostanou do výbavy pro efektivnější obranu moderní víceúčelový rychlopalný kanon OSU-35K .

Rychlopalné dělo proti cílům ve vzduchu i na hladině

V první fázi dojde k nasazení kanónu na minolovkách třídy Kormoran. Jako první má být namontované na minolovku Mewa a poté na Albatros. Dělo bylo otestováno v listopadu 2022 a na lodi by se mělo objevit už v příštím roce. Jedná se o víceúčelový protiletadlový systém ráže 35 milimetrů, který je schopen ničit nízko letící letadla, drony, vrtulníky i řízené střely. Navíc je schopno útočit i na hladinové cíle, včetně těch lehce obrněných.

Jedná se o výrobek polské společnosti PIT-RADWAR, která zbraň osadila sledovací hlavicí ZGS-35K. Ta umožňuje mířit i za zhoršených podmínek, jelikož má infračervenou kameru a laserový dálkoměr. Díky speciální stabilizaci je střelba možná i na neklidném / rozbouřeném moři. Pro zvýšení efektivity by měl být později k dispozici i speciální radar, který by pomáhal se zaměřováním nepřátelských cílů. Podobné rychlopalné dělo dostalo nedávno do výbavy i francouzské námořnictvo, to má však navíc i nezastavitelnou raketu.

Trojice moderních minolovek

Polské námořnictvo má nyní trojici minolovek třídy Kormoran, výše zmíněná Mewa je poslední z nich a na vodu byla spuštěna v prosinci 2020. Proto také dostane OSU-35K jako svoji hlavní zbraň první. Kromě toho bude mít ve výzbroji tři kulomety ráže 12,7 milimetrů a protiletadlové střely Grom. Ovšem hlavním úkolem plavidla není boj, ale zneškodňování min. K tomu slouží například švédské dálkově ovládané plavidlo Double Eagle Mk. III.

Minolovky Kormoran nejsou velké, jejich délka dosahuje 58,5 metru a výtlak mají 830 tun. Jsou postaveny ze speciální nemagnetické oceli, což je výhoda oproti dříve užívané plastové konstrukci. Na jejich palubě slouží posádka složená z 52 námořníků. Plavidlo pohání dvojice motorů, s nimiž dosahuje rychlosti 15 uzlů. Oproti jiným vojenským lodím je to velmi malá rychlost, ale minolovky se při své činnosti pohybují vždy pomalu.