Turecký ekvivalent amerického raketometu HIMARS: systém KHAN je extrémně multifunkční a silný, chce ho třeba polská armáda

V lednu roku 2022 představil polský generál Cezary Janowski požadavek ohledně další modernizace polských raketových sil, jelikož stárnoucí systém WR-40 Langusta už podle něj nedostačuje. Jeho nástupcem mají být turecké raketometné systémy MBRL (vícehlavňový raketometný systém) zvané KHAN. Sousední Polsko tak bude po Indonésii teprve druhým zahraničním uživatelem této bojové platformy.

KHAN je reakcí na proti-turecké sankce

Raketový komplet MBRL KHAN vznikl v podstatě z nutnosti. Turecká armáda totiž původně plánovala zakoupení podobného systému od západních zemí, ale vzhledem k problematičnosti tureckého politického režimu se nenašel nikdo, kdo by jí zbraně poskytl. Z tohoto důvodu nakonec turecká společnost Roketsan vyvinula vlastní raketomet, a to včetně nových balistických raket KHAN. Výroba z nutnosti ostatně není pro Turky nic nového, stejným způsobem vznikl i legendární dron Bayraktar TB2.

Samotný kolový raketomet je v mnohém inspirován americkým systémem HIMARS, jedná se o vozidlo s pohonem 8×8 s dvěma odpalovacími kontejnery. Velmi zajímavé je, že mohou odpalovače pracovat jak s raketami ruského a sovětského původu, tak s raketami v běžné výzbroji západních zemí NATO. Raketomet je díky tomu velice multifukční a umožňuje odpalovat neřízené 122mm rakety, řízené rakety ráže 230 až 300 mm, a hlavně balistické rakety typu KHAN. Právě poslední zmíněné jsou skutečným skvostem tureckého zbrojního průmyslu.

KHAN (v tureckém označení „Bora“) je 8 metrů dlouhá raketa ráže 610 mm určená k plošné likvidaci pozemních cílů. Společnost Roketsan uvádí na svém webu dosah 2,5tunové rakety od 80 do 280 km a údajně dokáže zasáhnout cíl s přesností na 10 metrů. Raketa je naváděna skrze navigační systémy GPS a GLONASS. Ovšem právě to vzbuzuje v Polsku velké debaty ohledně případných kybernetických útoků. GLONASS byl totiž sovětskou, a později ruskou odpovědí na běžnější americký GPS systém. Turecký výrobce ale deklaruje u svých systémů naprostou softwarovou bezpečnost.

O turecké zbraně je ve světě velký zájem

V reakci na ruskou agresi zvýšily státy NATO a jejich partnerské země poptávku po tureckých zbraních. A i když se to nemusí zdát, turecké zbraně i bojová technika mají ve světě veliký ohlas. Šéf tureckého obraného průmyslu Ismail Demir uvedl, že v současnosti Turecko vyváží do více 170 zemí více než 230 různých vojenských produktů. Největší zájem je hlavně o bezpilotní letouny, vozidla, námořní technologie a raketometné a dělostřelecké systémy včetně munice.

Konktrétně lze jmenovat turecké laserové střely země-země TRGL-230 a bezpilotní letouny Bayraktar TB2, které mají nyní spoustu práce s likvidací okupační armády na Ukrajině. Turecko navíc chystá naprosto bezprecedentní navýšení exportu obraného průmyslu. To potvrzuje i realizace nových zámořských organizací, včetně nedávných aktivit tureckých obchodních poradců a konzultantů, kteří pracují po celém světě pod záštitami tureckých velvyslanectví.

Galerie