Turecko vstupuje do války na Ukrajině a dodává jí nejmodernější raketomety: cíl zasáhnou téměř vždy, dokonce i v pohybu

Turecké rakety jsou mimořádně přesné, i když to vyžaduje velké úsilí. „Křtem“ prochází na Ukrajině a podle všeho se jim daří skvěle. Překonat mají i americký HIMARS.

Turecké MBRL, raketa TRG-230 i Zdroj fotografie: Roketsan
                   

Ačkoli se v posledních měsících v oblasti raketometů s přesným naváděním mluví především o amerických HIMARS, existují ve světě i další obdobné zbraně s podobnými schopnostmi. Jednou z takových je turecký systém MLBR s raketami TRLG-230. Nijak významně se o něm nemluví, i když vychází najevo, že je Turecko nejspíše v tajnosti prodalo Ukrajině. Přítomnost systémů na bojišti odhalily snímky na sociálních sítích a informují o nich hlavně ruská média. Střely létají desítky kilometrů a zasahují cíle s vysokou přesností.

Rakety měly být již v Náhorním Karabachu

O tureckých raketách TRLG-230 se vlastně příliš neví. Jejich existence byla potvrzena až v roce 2021 na výstavě IDEF v Turecku, ačkoliv existují už delší dobu a řada jich šla na export. Existují i zmínky, které dokládají, že je ve sporech o Náhorní Karabach nasadil Ázerbájdžán, tradiční spojenec Turecka. A dokonce k tomu prý využil turecké drony. Ve výzbroji Bangladéše se zase má nacházet předchůdce TRG-230.

TRLG-230 je přesně naváděná raketa od turecké společnosti Roketsan a používána je na vozidle s raketometem typu MLBR od stejnojmenné firmy. Střely mají ráži 230 milimetrů a jsou 210 kilogramů těžké. přičemž zvládají zasahovat cíle ve vzdálenosti od 20 do 70 kilometrů. Každá raketa disponuje hlavicí o hmotnosti 42 kilogramů. Jen pro představu, rakety M31 nabíjené do amerických HIMARS mají bojovou hlavici o hmotnosti 91 kilogramů, jsou tedy mnohem silnější.

Na cíl musí mířit laserový značkovač

Střely jsou přesně naváděné, ale od výše zmiňovaných M31 se liší způsobem, jakým cíl přesně zasáhnou. Využívají takzvané laserové navádění a nikoli GPS. Cíl tak musí bát označen laserovým značkovačem a střela poté dopadne na místo, kam tento značkovač ukazuje. Znamená to, že buď musí tento značkovač v přímé viditelnosti použít člověk, anebo k tomu lze využít drony. Turecké rakety mají umět velmi úzce spolupracovat s drony Bayraktar TB2, laserové značkovače už jsou v jejich výbavě.

Člověk nebo dron se tak sice vystavuje nebezpečí, ale na druhou stranu je zajištěna přesnost. Také je možné laserovým paprskem mířit i na pohyblivý cíl. Rakety z HIMARS naváděné GPS mohou zasáhnout jenom cíle statické. Podle údajů ze stránek Roketsan mají být raketomety MLBR umísťovány na nákladní vozidla 6×6 nebo 8×8. V případě raket ráže 230 milimetrů má být na vozidle 12 odpalovacích tubusů, vždy 2 odpalovačů po 6 střelách.

U Ukrajiny se podle ne zcela zřetelných záběrů zdá, že jsou umístěny na vozidle Kamaz. Podle některých informací měla okupovaná země dostat až 8 odpalovačů, tedy pro 4 vozidla, a zhruba 200 raket, i když některé údaje mluví jen o 50 střelách. Každopádně se zdá, že Turecko, které má stále pevné vazby s Kremlem, udržuje i tradičně silné vazby s Ukrajinou a nezdráhá se jí dodat to nejmodernější, co jeho zbrojní průmysl produkuje.

Jak moc je pravděpodobné že Ukrajina má turecké rakety?

Zdroj: Thedrive
Diskuze Vstoupit do diskuze
115 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články