Video: ruský tank neměl šanci, zničil ho improvizovaný protitankový létající „granátomet“ za pár korun. O náhodu nešlo, byl přesný

Už bojovníci islámského státu se pokoušeli využívat komerčních dronů k útokům na armádní jednotky, ale vzhledem k vyspělosti letounů jim tenkrát nikdo nevěnoval příliš velkou pozornost. Zcela jiná situace však nastala před necelým rokem, kdy se do pomoci Ukrajině zapojilo mnoho lidí po celém světě, a sama napadená země využila své kvalifikované mladé konstruktéry a nadšence, kteří se nebáli zkoušet něco nového. Z dronu za několik tisíc korun tak dokázali udělat zbraně, jaké se téměř vyrovnají mnohem dražším vojenským alternativám.

Dron se trefí do poklopu nebo zákopu

Využití takových strojů vybavených kamerami (například i termovizními) jako průzkumníků asi nikoho nepřekvapí, ale dříve by nikoho nenapadlo, že mohou sloužit i jako velmi efektivní bojové stroje. V podvěsu totiž dokáží nést jednu velkou nebo více malých pum, které často sestávají z několika granátů, minometných projektilů, nebo i z rybářské výbavy. Operátoři dronů se naučili vypouštět nálože s relativně velkou přesností, a to až tak, že se trefili do otevřeného poklopu tanku; následkem bylo zapálení munice a úplné zničení stroje.

Stejně tak se ale dokáží v některých případech trefit do zákopu, a záběry na sociálních sítích ukazují rovněž použití improvizovaných a velmi účinných sebevražedných dronů. Stačí k tomu komerční drony jako jsou DJI FPV, které stojí 15 až 30 tisíc korun. Běžné typy mají nosnost až 1,7 kilogramu, takže k nim stačí připojit protitankový granát RKG-3 o hmotnosti 1,1 kilogramu a s dronem nabourat do střechy tanku nebo obrněného vozidla. Granát pocházející z 50. let 20. století je schopen propálit pancíř o síle 220 milimetrů RHAe, což tanky na střechách nemívají.

Na dron jde připevnit projektil z RPG

O něco větší drony lze osadit třeba projektilem PG-7VL s průbojnosti 500 milimetrů RHAe, který je používán v ručním protitankovém granátometu RPG-7. Drony sice pak mají jen omezený dolet i manévrovatelnost, ale na jeden útok stačí, neboť ani nikdo nepředpokládá, že se vrátí, a lze se snadno nahradit. Podobnými improvizovanými letouny se ukrajinským operátorům podařilo prokazatelně zničit například nejrozšířenější ruský tank T-72B3 nebo bojové vozidlo pěchoty. Improvizací v hodnotě desítek tisíc korun tak vyřadili vozidla za miliony.

Drony však zdaleka nejsou jedinou improvizací nebo nutností vyvolanou válečnou situací. Velkou novinkou byly například námořní drony, s jejichž pomocí Ukrajina zaútočila na lodě v Sevastopolu, a dle všeho i některá poškodila. Dalším příkladem improvizovaného dronu může být obyčejný zemědělský traktor doplněný o detektor min a ovládaný na dálku, nebo velmi jednoduchý protitankový robot, který zničí cíl a ujede.