Rusko má nástupce legendárního raketometu BM-21 Grad: Tornado-G zasype nepřítele salvou až na 40 km, úder může být velmi přesný

Od druhé světové války byly v sovětské, a později také v ruské armádě oblíbenou zbraní salvové raketomety. V SSSR a u mnoha jeho spojenců se stal v 60. letech 20. století standardem raketomet BM-21 Grad. Ten je stále ve velkých počtech používán, ale Rusko si uvědomovalo jeho limity a snažilo se proto postavit podobný, ovšem mnohem sofistikovanější systém. V roce 2011 tak začal do výzbroje přicházet jeho nástupce 9K51M Tornado-G.

Raketometů Tornado-G není mnoho

Na začátku války s Ukrajinou měla ruské armáda ve výzbroji jenom asi 180 kusů salvových raketometů Tornado-G, a byly tedy proti Gradům ve značné menšině. Zůstává ovšem otázkou, kolik jich je dnes, protože raketometné zbraně utrpěly během rok trvajících bojů nemalé ztráty. Ale s vypuknutím války se samozřejmě jejich produkce nezastavila, možná spíše naopak. Ruská média informovala, že tamní armáda raketomety Tornado-G stále odebírá, a dokonce k nim má i novou přesně naváděnou munici.

Tornado-G vypadá na první pohled jako starší BM-21 Grad; má přitom 40 odpalovačů raket ráže 122 milimetrů umístěných na podvozku nákladního automobilu, konkrétně se jedná o v ruské armádě hojně zastoupený Ural-4320-10 6×6. Celý systém by měl mít hmotnost necelých 15 tun a podvozek umožňuje dosahovat rychlosti až 80 kilometrů v hodině.

Tornado-G má delší dostřel a vetší přesnost

Od starých Gradů se ale Tornado-G v mnoha aspektech odlišuje. Může používat nové druhy střeliva s dostřelem až 40 kilometrů, zatímco základní munice pro Grad měla jen poloviční dolet. Zbraň také disponuje mnohem vyspělejším řízením palby, což značně zvýšilo její přesnost, neboť salvové raketomety obecně nejsou příliš přesné a spoléhají se spíše na plošný účinek. Míra automatizace potom umožnila zredukovat obsluhu vojáků ze 3 na 2.

Před nedávnem měl ale ruský průmysl začít dodávat do raketometů nové typy přesně naváděné munice, a podle dostupných informací by měly mít také dolet kolem 40 kilometrů, a zároveň disponovat inerciálním a satelitním naváděním. Pokud jsou tedy informace pravdivé a podařilo se technologii zvládnout, pak by bylo možné využít raketomet Tornado-G kromě plošné palby také k bodovým útokům; podobně jako třeba americké HIMARS.