Poničení Kerčského mostu zkomplikovalo jak vojenské zásobování, tak životy civilistů na Krymu. Federace tak dostala úder tam, kde to příliš nečekala.
Exploze na Kerčského (též Krymského) mostu 8. října 2022 byla pro mnoho ruských vrcholných představitelů, ale i dalších obyvatel, velkým varováním. Ukázalo se, že jedna z klíčových zásobovacích cest na území okupované Ukrajiny není tak bezpečná, jak se domnívali. Dodnes jsou vedeny spekulace, jak se vlastně podařilo most poškodit. Pokud by se například ukrajinská armáda dostala blíže, tedy na pobřeží Azovského moře, byl by kriticky ohrožen most, a tím i hlavní zásobování celého Krymu.
Most na Krym je dlouhý 19 kilometrů
Do stavby Kerčkého mostu se Rusko pustilo po okupaci Krymu v roce 2014, protože jinak bylo možné zásobovat poloostrov pouze pomocí lodí; že by totiž auta z federace jezdila přes Ukrajinu, bylo v podstatě nemožné. „Spojovací stavba“ je 19 kilometrů dlouhá a tvoří ji dvouproudová silnice v každém směru, a ještě železniční část se dvěma kolejemi. Pro automobily byl most otevřen v roce 2018, pro vlakovou dopravu o rok později.
Ukrajina na most zaútočila 8. října 2022 kolem šesté hodiny ranní. Exploze srazila do vody tři díly silničního mostu v jednom směru a zapálila cisterny s palivem na vlakové soupravě v železniční části. Doprava po mostě byla následně přerušena a nákladní automobily tak musely i několik dní čekat na trajekt, který je převeze. Omezena – ale ne zcela přerušena – byla i železniční doprava. Silniční most byl však opětovně otevřen v únoru 2023.
Dodnes není jasné, jak se Ukrajině útok vlastně povedl. Oficiální ruská verze mluví o kamionu naloženém výbušninou, načež ruské bezpečnostní síly zatkly 8 podezřelých, ale v případu panuje mnoho nejasností. Někteří odborníci se (vzhledem ke škodám i dostupným záběrům z útoku) kloní k názoru, že mohla Ukrajina použít nějaký námořní sebevražedný dron. S největší pravděpodobností ale neútočila raketa, střely s takovým doletem a přesností nemá k dispozici.
Pozemní cesta na Krym je v dostřelu Ukrajiny
Přerušení silniční a železniční přepravy na Krym znamená pro Rusy mnoho těžkostí, protože po zemi vede jediná cesta přes okupovanou Ukrajinu. Tamní silnice a železnice jsou ale v dostřelu ukrajinských zbraní, především pak střel ze systémů HIMARS a M270. Existuje možnost poloostrov zásobovat po moři, ale to je velmi komplikované a náročné na množství lodí, kterých není dostatek. Zásobování může navíc přerušit i špatné počasí.
Most může také hrát roli v údajně chystané ukrajinské ofenzivě proti silám okupujícím její území. Nejčastější možný směr zmiňovaný odborníky je od Záporoží k Melitopolu. Pokud by se Ukrajinci dostali na pobřeží Azovského moře, zcela by odřízli spojení mezi Ruskem a Krymem po pevnině. Most by pak měli asi 160 kilometrů daleko, což by teoreticky dávalo šanci na nějaký útok, pokud by Ukrajina získala zbraně s delším doletem, což vůbec není vyloučené. Pro ruské jednotky na Krymu by to znamenalo, že je bude možné zásobovat jenom po moři.