Jednou z nejobávanějších zbraní ve válce na Ukrajině jsou řízené střely odpalované z ruských strategických bombardérů, které často míří na civilní cíle po celé zemi. Letectvo útočící země používá nejčastěji staré letouny Tupolev Tu-95 Bear, ale do bojů zapojilo i nejmodernější nadzvukové strategické bombardéry Tupolev Tu-160 Blackjack. Ty mají do budoucna tvořit páteř strategického letectva Ruska, a to v modernizované verzi označované jako M2.

SSSR chtěl ekvivalent k bombardéru B-1

Sovětský svaž se během své existence snažil vyrovnat síle amerického strategického letectva, takže chtěl mít k dispozici letoun s vysokou rychlostí, který by se vyrovnal připravovanému americkému nadzvukovému bombardéru Rockwell B-1 Lancer. V roce 1987 tak nakonec nastoupil do služby první Tu-160, což je v současné době nejrychlejší strategický bombardér světa, a také největší na světe postavený letoun s proměnlivou geometrií křídla. O unikátnosti stroje tak není třeba příliš debatovat, dodnes ho žádný nepřekonal.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Během období SSSR jich mělo být postaveno 36, po rozpadu svazu je pak získalo Rusko a Ukrajina, ale ta Rusům část letadel prodala, a další sešrotovala. Největší země světa tak jejich flotilu nadále provozovala, ale protože Tupolev Tu-160 zastarávaly a končila jejich životnost, rozhodlo se letectvo v roce 2002 o prodloužení životnosti 15 z nich, a později i o postupné modernizaci – nejprve na verzi M, a později na verzi M2. Nakonec pak ministerstvo obrany v roce 2015 oznámilo, že výrobu strojů obnoví a nechá jich vyrobit až 50 nových.

Válku s Ukrajinou by mohlo ukončit jediné sestřelení letounu Tupolev Tu-95 nad ruským územím; naštěstí je to ale nemožné

První nově postavený stroj měl zkušební let na začátku roku 2022, přičemž se modernizovaná verze M2 v mnoha ohledech od svých předchůdců liší. Je vybavena novou avionikou a elektronikou, má prosklený kokpit, moderní systémy obrany proti protiletadlovým střelám, a může odpalovat nejnovější typy ruských řízených střel. Tupolev Tu-160M2 dostaly i nový povrch z materiálů pohlcujících radarové signály, takže budou hůře zachytitelné. Navíc mají být osazeny výrazně výkonnějšími a úspornějšími motory.

Nové motory měly prodloužit dolet

Tu-160 je letadlo o délce 54,1 metrů a rozpětím křídel až 55,7 metrů, na jeho obsluhu je přitom zapotřebí čtyřčlenná osádka. Čtveřice motorů dodává letounu rychlost až Mach 2,05 a vystoupá díky nim do výšky až 16 kilometrů, zatímco bojový dosah je 2 tisíce kilometrů (nové motory ho ale pravděpodobně prodloužily). Bombardér může navíc tankovat palivo za letu, čímž má v podstatě neomezený dolet kdekoliv po světě.

Letouny Tu-160 unesou až 45 tun zbraní a jejich hlavní zbraní jsou dnes různé typy ruských řízených střel jako Ch-55, Ch-101 a další. Tyto střely existují ve verzích s konvenční i jadernou hlavicí a nabíjeny jsou do 2 šestiranných rotačních zásobníků. Mají dolet až 3 tisíce kilometrů, což bombardéru umožňuje zůstat daleko od protivzdušné obrany nepřítele. I proti Ukrajině odpalují bombardéry střely z hloubky ruského vzdušného prostoru, ale na druhou stranu má Rusko těchto střel v současné době nedostatek a výroba nových je velmi pomalá.